Deficit zdravotních pojišťoven se příští rok prodlouží o čtvrtý rok za sebou. Odhad nákladů ministerstva zdravotnictví na zdravotní péči v úhradové vyhlášce je navíc podhodnocený a v rozporu s realitou. Tvrdí to pojišťovny SZP ČR.
Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] upozorňuje, že úhradová vyhláška na rok 2024 z dílny Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] nerespektuje finanční možnosti zdravotních pojišťoven. A i popírá smysl dohodovacího řízení. Argumentuje tím, že pojišťovny dosáhly u části segmentů dohod na 5% navýšení plateb, ministerstvo je ale podle SZP ČR celkově nastavilo na dvojnásobek.
„Deficit roku 2024 je předem daný… My varujeme, aby v roce 2025 nedošlo k hotové katastrově. Úhradová vyhláška pro rok 2024 je poslední možností, jak finančně stabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění. […] Měli bychom se vrátit k oněm původním pěti procentům,“ uvedl prezident Svazu Ladislav Friedrich.
Podle něj zůstatky na základních fondech rychle klesají a na rezervních fondech pojišťoven je zhruba šest miliard korun. A ty by podle prezidenta SZP ČR nepokryly ani plánovaný deficit, natož ten reálně očekávaný.
„Podle našich odhadů se minimálně dvě pojišťovny mohou dostat do situace, kdy budou docela bez rezerv,“ řekl Ladislav Friedrich.
V této souvislosti zmínil podle něj „nespravedlivý“ systém přerozdělování financí mezi zdravotními pojišťovnami. Což podle něj značí, že se Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR] podílí menší měrou na deficitech zdravotního systému než ostatní zdravotní pojišťovny. Vyzdvihl i příjem VZP ČR z pojištění většiny uprchlíků z Ukrajiny, kteří v průměru nečerpají zdravotní péči v takové míře jako domácí pojištěnci systému. A tak VZP ČR na uprchlické krizi podle Friedricha vydělala.
I když peníze, které „vydělala“, jsou z většiny státní peníze, protože je pojišťovně hradí stát prostřednictvím platby za státní pojištěnce. V Česku totiž pracuje zhruba sto tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Ti si hradí zdravotní pojištění sami. Pokud tedy nepracují nelegálně nebo na dohody s omezeným výdělkem. Přes zhruba 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny je pak v Česku. A stát dal vízum dočasné ochrany přes půl milionu uprchlíků. A ti všichni se tak okamžitě stali účastníky veřejného zdravotního pojištění s nárokem na zdravotní péči.
Plánované příjmy a výdaje
Plánované příjmy zdravotních pojišťoven podle MZ ČR mají činit v příštím roce celkem 499,5 miliardy korun a výdaje 507,8 miliardy korun. SZP ČR ale odhaduje reálné výdaje na 520 miliard korun. Rozdíl tak činí 12,2 miliardy korun. Největší pochybnosti mají zástupci Svazu u nákladů na lůžkovou péči.
„Tam je navíc i ta skutečnost, že inflace se promítá do bodových hodnot daného výkonu. A aby ta úhradová vyhláška byla schopna reflektovat tyto růsty, tak sice snižuje hodnotu některých bodů pro daný výkon. Ale ani to není dostatečné,“ vysvětlil Ladislav Friedrich.
Upozornil na růst nákladů na centrové léky, kde podle něj náklady rostou rychlým tempem. Položka plateb za centrové léky, tedy léků předepisovaných ve specializovaných centrech, se podle jeho slov zvýšila od roku 2015 šestinásobně na současných 36 miliard korun.
„Náklady na centrové léky se blíží nákladům na veškeré ostatní léky vydané na recept. V průměru rostou platby za centrové léky o 21 procent ročně, pro příští rok některé obory žádají ještě vyšší nárůst,“ dodal.
Nutné jsou reformy, tvrdí zástupci SZP ČR
Podle zástupců SZP ČR základní problém ve financování rychle rostoucích nákladů zdravotních pojišťoven spočívá v neochotě reformovat zdravotní systém v Česku. V tomto ohledu upozornili například na situaci ve státem řízených nemocnicích.
„Peníze navíc, které přitékají do systému, směřují hlavně nemocnicím. To se v hospodaření zejména státních nemocnic projevuje značnými finančními rezervami. I proto se SZP ČR domnívá, že tak vysoké nárůsty úhrad nejsou nutné,“ uvedl Friedrich.
Také upozornil, že od roku 2016 jsou celkové náklady na zdravotní systém dvojnásobné. A rostou rychleji než ekonomika a inflace.
„Paradoxně s náklady ale nestoupá dostupnost ani vnímaná kvalita zdravotní péče,“ řekl s odkazem na výsledky loňského průzkumu SZP ČR o spokojenosti lidí se zdravotními službami v Česku.
O převodu nemocenského pojištění na pojišťovny je ticho
Výkonný ředitel SZP ČR Martin Balada se pro Zdravé Zprávy vyjádřil k nyní diskutovanému tématu, že by nemocenské pojištění stát přesměroval na zdravotní pojišťovny.
„Nechceme žalovat, ale nezaznamenali jsme, že by se tímto jistě rozumným návrhem někdo skutečně zabýval. Tedy je to v rovině proklamací a nic víc,“ řekl.
Téma převedení nemocenského pojištění otevřel návrh vládního takzvaného konsolidačního balíčku, který opětovně zavádí nemocenské pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta. A má do státní kasy přinést asi třináct miliard korun navíc. Osoba s průměrnou mzdou tak od příštího roku zaplatí ročně na nemocenském pojištění skoro tři tisíce korun.
Zdravotní pojišťovny skončí příští rok nejspíš v záporných číslech
Údaj vyplývá z modelového příkladu ministerstva financí, které si pro ilustraci vybralo zaměstnance s průměrnou hrubou mzdu za rok 2022, která podle ČSÚ činí 40 353 korun měsíčně. Dopady nového odvodu na čistý příjem takového zaměstnance činí 242 korun měsíčně [0,6 %]. Modelový zaměstnanec tak ročně zaplatí 2 904 korun, pro dvoučlennou domácnost s potenciálním průměrným příjmem jde o necelých šest tisíc.
–DNA–
Od puče89 velmi přizpůsobiví … od té doby nikdy nepracující okrádají nejen pojišťovny. Vinou 5kolky ekonomičtí migranti z UA poslední 2. roky jsou to samé, ve vysávání pojišťoven ještě horšími … Proto dávno uprchlí Ukrajinci před bídou- korupcí na UA, ale už začlenění i pracujících v Česku několik let, taky nechtějí platit tyto vyčura.. ukroše s SUV co mají zločinně vše zadara od proukrajinských 5hadů