Protože se IT systém pro zdravotnická data pacientů, poskytovatelů i lékařů na návrh ministerstva zdravotnictví posouvá o dva roky na leden 2026, čeští pacienti se kvůli předávání zpráv mezi poskytovali ještě nějakou dobu naběhají.
„Několik měsíců jsme strávili hledáním praktického zubaře pro syna a po jeho první návštěvě jsme dalších několik týdnů sháněli parodontologa kvůli zaléčení hlubších zánětů dásní,“ vypráví paní Kateřina z Benešovska.
Obvolávání desítek zubních ambulancí kvůli naplněným kapacitám ji nijak nepřekvapilo. A ani shánění parodontologické ordinace.
„O dostupnosti volných zubařů navázaných na zdravotní pojišťovny víme my pacienti z Jihočeského kraje své. Za praktickým zubařem dojíždějí někteří i do Prahy,“ říká Kateřina z Tábora.
Co ji však při vyřizování a zajišťování zdravotní péče o synův chrup, respektive celou dutinu ústní docela překvapilo, byl kontakt mezi ordinacemi. Po první návštěvě v zubní ordinaci jí lékař řekl, že syna ošetří až poté, kdy mu další specialista, parodontolog, zaléčí pokročilé záněty dásní.
„Tomu rozumím, syna tam i zrentgenovali a na další návštěvu se máme objednat po ošetření chrupu a dásní u specialisty,“ vysvětluje paní Kateřina.
V Česku se o elektronizaci tak nanejvýš hovoří
Avšak poté, kdy se po objednání vydali na parodontologii, se dozvěděli, že před ošetřením musí přinést žádanku od zubního lékaře. A dále, že s sebou musí vzít také rentgenové snímky pořízené na tom pracovišti.
„Zarazila mě i ta nutnost papírové žádanky. Ale to, že mám přinést rentgenové snímky z jedné ambulance do druhé, tomu se mi nechtělo ani věřit. Denně slyším, jak se vše elektronizuje a modernizuje,“ říká paní Kateřina.
„Myslela jsem, že funguje systém, kde si třeba pod rodným číslem pacienta lékař ty snímky stáhne sám a i si nahraje tu žádanku,“ dodává paní Kateřina.
To se ale zmýlila. Následovalo další kolečko nezdařených telefonátů do zubní ordinace. Nakonec se dovolala a řekli jí v ní, ať si přinese „flešku se snímku“. A paní doktorka ty snímky nahraje a zdravotní sestra vystaví i žádanku.
„Víte asi, co to prakticky znamená. Další dopoledne absence v práci k tomu, abych osobně přenesla snímky a žádanku z jedné ambulance do druhé. Stejně tak bývají z vystavování papírů otrávené zdravotní sestry a lékaři, to se nedivím,“ krčí rameny paní Kateřina.
Dodává, že ji mimo jiné přijde i docela nebezpečné, když si v ordinaci do svého počítače lékař vloží a otevře cizí osobou přinesené zařízení pro přenos dat. V tomto případě rentgenových snímků.
Čeští pacienti i zdravotníci by sdílení dat ocenili
Na zlepšení systému přenosu dat mezi poskytovateli zdravotních služeb se čeští pacienti ještě načekají. To minimálně tři roky. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] totiž odložilo pořízení jednotného systému pro data kmenových zdravotnických registrů na leden 2026. Původně mělo k jeho zavedení dojít příští rok. Tím tak dochází k odsunu významné části elektronizace zdravotnických systémů.
Za brždění digitalizace stejně jako způsob prosazení návrhu na její posunutí na leden 2026 si resort zdravotnictví, především pak jeho šéf Vlastimil Válek [TOP 09], vysloužil od poslanců Výboru pro zdravotnictví ostrou kritiku. Změnu totiž vládní poslanci vložili formou pozměňovacího návrhu do projednávané novely zákona o zdravotnické záchranné službě, navíc před jejím třetím čtením ve Sněmovně.
Poslanci zkritizovali ministra Válka za přílepek o elektronizaci
K návrhu za ministerstvo promluvil na jednání Výboru [21.9.] vrchní ředitel pro legislativu MZ ČR Radek Policar. Vyjasnil, že v rámci zákona o elektronizaci zdravotnictví přijatého v roce 2021 se počítalo s vybudováním robustního informačního systému pro přenos dat z kmenových registrů [pacientů, lékařů a poskytovatelů]. Protože ale jde o investici za stovky milionů korun, ministerstvo chce získat peníze z Národního plánu obnovy [NPO]. Přičemž nutný je podle něj i tendr na veřejnou zakázku. A ten není.
„A to bude veřejná zakázka, která má průběh. Zakázky na informační systémy jsou spíše delší,“ vysvětlil důvody pro odsun zavedení informačního systému.
Je to škoda, že se české zdravotnictví neelektronizuje
Z toho důvodu došlo ze strany resortu k návrhu na změnu účinnosti zavedení jednotného hardwaru, na kterém by fungovaly zmiňované kmenové registry, o dva roky na leden 2026.
„Na sto procent to nebude fungovat od 1.1.2024. Máme za to, že se to povede od 1.1.2026,“ dodal Policar.
K odsunutí zavedení základního systému pro jednotné fungování kmenových registrů se na jednání ostře vyjádřil poslanec Jiří Mašek [ANO].
„Tady jsem čekal, že se od toho roku 2021 opravdu něco stane,“ řekl.
„Je to teda velká škoda. Celá elektronizace zdravotnictví se tím v tomto ohledu posunuje,“ dodal s tím, že pokud by se o návrhu hlasovalo zvlášť, pak by ho jeho strana určitě nepodpořila.
Veronika Táchová
