„Dominantní je onkologie, polovina klinických studií se týká jí. Na druhém, třetím místě je imunologie, nervová soustava a kardiologie,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
Onkologie dlouhodobě dominuje v oblasti vývoje nových léčiv. Podle Davida Kolaře má Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] analýzy klinických hodnocení a v nich několik let vidí, jak onkologie posiluje. A netýká se to jenom České republiky, ale jde o celosvětový trend.
„Co se týče onkologie, tak nová léčiva se soustředí na různé typy karcinomů. Kdybych je měl všechny jmenovat, tak bych určitě na nějaké zapomněl, jak jich je mnoho,“ tvrdí v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.
V případě kardiologie spatřuje problém v tom, že se tuzemští pacienti k novým inovativním lékům dostávají pozdě. To většinou až v době, kdy už mají nějakou srdeční příhodu za sebou.
„Ty inovace ne vždy vstupují do těch prvních linií léčby. A to je samozřejmě škoda, protože tyto léky by mohly předejít zdravotním potížím už v jejich zárodku,“ vysvětluje.
Vývoj nového inovativního léku podle Davida Koláře trvá v průměru dvanáct let. Tolik času vezme, než se nový lék dostane k pacientovi. Klíčové jsou pak klinické studie léku. Celkové úspory zdravotnického systému, které členské společnosti AIFP generovaly realizací klinického hodnocení, dosáhly výše 3,4 až 3,5 miliardy korun. Oproti roku 2019 se jedná o více než 100% nárůst. Výsledná úspora se rovná přibližně 1,1 procenta z veškerých prostředků vynaložených zdravotními pojišťovnami na zdravotní péči v roce 2020. Náklady společností AIFP na realizaci klinického hodnocení jen v roce 2021 dosáhly 2,6 miliardy korun. Aktuálně jsou nejvyšší od roku 2015.
Mění se charakter léků, říká David Kolář
David Kolář v podcastu Zdravé Zprávy dále upozorňuje na to, že se mění charakter nových léků. Většina z těch, které nyní procházejí klinickými studiemi, se řadí mezi vysoce personalizovaná léčiva zaměřená na menší skupiny pacientů.
„Jedná se hodně o genovou, buněčnou terapii. Mění se hodně i způsob podávání léků. Teď se mnohé z léků užívají dlouhodobě, ale u nových léků postačí i jen jedna dávka, která tomu pacientovi pomůže,“ vysvětluje ředitel AIFP.
Zároveň ale i kritizuje změny, které přináší nová evropská farmaceutická strategie. V ní Evropská komise navrhuje zkrátit a podmínit trvání patentové ochrany nových léčiv. Podle něj takový krok povede pouze ke stagnaci evropského farmaceutického průmyslu.
„Dopad nové evropské farmaceutické strategie bude negativní. […] Povede jen k tomu, že Evropa dál ztratí na konkurenceschopnosti vůči USA a zároveň i usnadní nástup asijských výrobců léčiv,“ říká David Kolář.
„My jsme schopni zregulovat všechno mnohem více než je to potřeba. A to je takové poznávací znamení Evropy,“ vysvětluje.
V této souvislosti dodává, že v České republice farmaceutický průmysl stále nechápou příslušné úřady jako průmysl. Tvrdí, ze například na Ministerstvu průmyslu a obchodu [MPO] není žádná styčná osoba, oddělení, které by se věnovalo tuzemskému farmaceutickému průmyslu.
„A my, když jsme se obraceli i s výrobci generických léků na MPO, tak nás odkázalo na ministerstvo zdravotnictví. A je to škoda, protože farmacie přináší vysokou přidanou hodnotou do ekonomiky,“ říká David Kolář a příkladem jmenuje Irsko, které je podle něj tahounem nejen v oblasti klinických studií.
„Pokud by to bylo v zájmu příslušných úřadů, ČR by se k němu mohla přibližovat,“ dodává.
Výpadky léků a náklady na centrová léčiva
Výpadky inovativních léků z trhu jsou podle Davida Koláře spíše výjimečné. A jen málokdy se týkají léčiv pod patentovou ochranou. Produkce těchto léků se totiž stále z velké části odehrává výhradně v Evropě. V podcastu Zdravé Zprávy se ale vyjadřuje k ceně těch léků, které v Česku chybějí nejčastěji.
„My tu cenu a úhradu budeme mít níže, než je ten evropský průměr. Ale myslím si, že by byla chyba říkat, že výše ceny a úhrady je jediný důvod, proč dochází k výpadkům léků na našem trhu. Naopak je to multifaktoriální problém,“ tvrdí.
Stejně tak odmítá nedávný názor prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] Ladislava Friedricha, podle kterého jsou inovativní léčiva předepisovaná ve specializovaných centrech příliš drahá. Argumentuje tím, že tato takzvaná centrová léčiva rychle přibývají. Od roku 2017 do roku 2022 navíc vzrostl počet pacientů v těchto centrech na dvojnásobek, na zhruba 70 tisíc pacientů.
„Pokud tento segment roste do objemu služeb, které poskytuje, tak logicky dochází k nárůstu nákladů,“ vysvětluje David Kolář s tím, že výdaje za centrové léky stále představují pouze šest procent celkových nákladů systému zdravotnictví a celkové výdaje na léky pak 16 procent.
Podle něj tak platí, že pokud by chtěl prezident SZP ČR Ladislav Friedrich skutečně začít efektivně šetřit, má k dispozici 84 procent dalších nákladů zdravotních pojišťoven. Tam by se podle něj daly úspory spíše najít.
Za vyloženě pozitivní krok označuje to, že některá onkologická inovativní léčiva budou moci předepisovat pacientům takzvané regionální onkologické skupiny [ROS].
„Plně podporujeme snahu České onkologické společnosti a zdravotních pojišťoven o umožnění podávání běžně používaných onkologických léků u regionálních poskytovatelů onkologické péče, nejen v Komplexních onkologických centrech. Léčiva se tak stanou pro pacienty dostupnější,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.
Daniel Tácha
