Příspěvky státu a krajů pacientským organizacím [PO] nedosahují ani třetiny jejich celkových příjmů. Většina peněz nutných pro fungování PO tak stále pochází ze soukromých zdrojů. A ty jsou nepředvídatelné.
Pacientské organizace se stále potýkají s nejistými finančními zdroji. Jen zhruba 31 procent jejich příjmů pochází z veřejných zdrojů [MZ ČR, obcí, krajů]. Ostatní peníze získávají PO převážně od soukromých donátorů. Přitom podle aktuální analýzy společnosti EY na sedmi vybraných PO svými činnostmi státu ročně ušetří zhruba jedenáct tisíc korun na pacienta.
„Vzhledem k tomu, že pacientských organizací je v Česku 140, můžeme odhadovat, že celý sektor pro stát generuje hodnotu v řádu [desítek] miliard,“ řekl Zdeněk Dušek, partner EY.
Odhadovaná suma navíc podle Duška nezahrnuje ten nejvýznamnější přínos práce pacientských organizací, kterou je obecně zvýšení kvality života pacientů.
Sedm PO státu ročně vyšetří skoro 190 mil. Kč
V analýze sledované PO se zaměřují na pomoc pacientům s rakovinou prsu, psychickými onemocněními, revmatoidní artritidou a Parkinsonovou nemocí. Dále podporují pacienty se zraněním páteře a míchy a diabetem. Celkem šlo o sedm takových organizací, u kterých EY vyčíslila roční úsporu pro stát ve výši 188,5 milionu korun.
„Nepoměr mezi přínosy a náklady fungování pacientských organizací je propastný,“ řekl k číslům předseda Národní asociace pacientských organizací [NAPO] Robert Hejzák
Veřejné prostředky pacientské organizace šetří hlavně tím, že díky jejich aktivitám státu odpadají náklady na pracovníky sociálních služeb a zdravotnictví. Díky jejich práci hlavně v oblasti prevence dochází ke snižování výdajů na léčbu, a tak i výplatu invalidních důchodů, vyplývá ze zmiňované analýzy.
Náklady na mzdy a pojistné odvody sociálních pracovníků, kteří by se při absenci pacientských organizací danou problematikou zabývali, by u sledovaných PO ročně dosáhly v součtu 19,5 milionu korun. Jenom prevencí rakoviny prsu ušetří pacientské organizace až 50 milionů korun z veřejných prostředků, uvádí studie.
„Tato částka zahrnuje výdaje na léčbu a invalidní důchody, které díky včasnému odhalení nemoci nebudou nutné, a k tomu příjem z odvodů státu,“ vysvětlují zástupci NAPO.
Reineltová z Parent Projectu je Osobností neziskového sektoru
U pacientských organizací pracujících s diabetiky tato hodnota dosahuje ročně až 58 milionů korun.
„Pokud by měly naše organizace aspoň elementární jistotu dlouhodobého příjmu, mohly by své služby a podporu pacientům poskytovat v řádově vyšším měřítku, a tím generovat i mnohem vyšší úspory veřejným rozpočtům a zdravotnictví,“ říká k závěrům studie Robert Hejzák.
Příspěvky od státu a krajů se nyní podle výsledků analýzy podílejí na příjmech PO zhruba z 31 procent.
„Většinu příjmů máme ze soukromých a dalších zdrojů,“ ujasňuje Hejzák.
Jde například o firemní dary, členské příspěvky a příjmy z veřejných sbírek a benefic. Část výdajů pokrývají PO i z prodeje reklamních předmětů a přednáškových činností.
Lidé pacientským organizacím důvěřují
Více než polovina PO v roce 2022 hospodařila s částkou přesahující jeden milion korun. Přičemž medián ročních nákladů na organizaci činil 1,2 milionu korun. Největší položku z daných nákladů tvoří osobní náklady na zaměstnance a dobrovolníky.
„Ty jsou však dle realizovaných rozhovorů se zástupci pacientských organizací zároveň položkou, na kterou se obtížně shání financování,“ uvádějí zástupci NAPO.
Pouze 18 procent pacientských organizací poskytuje ze zákona registrované sociální služby a jen tři procenta z nich poskytují registrované zdravotní služby. Přesto mnohé PO, které tyto služby registrované nemají, vykonávají určité poradenské aktivity zaměřené na pomoc pacientům. Celkem pacientské organizace tímto způsobem za rok 2022 poskytly sociální služby, poradenství a konzultace 17 373 pacientům. Zdravotní služby, poradenství a konzultace pak až pro téměř 24 tisíc pacientů. K základním činnostem PO patří právě poradenství pacientům, ať už formou peer-to-peer, dobrovolníků nebo specialistů.
„Poradenství a konzultace se zaměřují především na zvládání života s onemocněním, informace o onemocnění, možnosti léčby nebo sociální a psychologickou podporu,“ vysvětlují zástupci NAPO.
Pacientské organizace volají po změně zákona o reklamě na léky
Veškeré aktivity pacientských organizací se penězi ale vyčíslit nedají. Kromě zmíněného zvyšování kvality života jde například o zapojování pacientů do rozhodovacích procesů na individuální i systémové úrovni. Je prokázáno, že jsou-li pacienti bráni jako partneři, vede to k vyšší bezpečnosti jejich léčby, vyšší spokojenosti a lepším zdravotním výsledkům.
Právě zapojení pacientů a převzetí zodpovědnosti za vlastní zdraví je jedním z důležitých úkolů práce pacientských organizací. I proto NAPO závěry analýzy zveřejnila u příležitosti Světového dne bezpečí pacientů, který připadá na 17. září. A jeho letošní motto je „Zesilte hlas pacientů!“
–RED–
