V posledních letech skončilo přes 300 pediatrických ordinací a nové vznikají vzácně. Výsledek je, že téměř 182 tisíc dětí a mládeže do 19 let věku je bez praktického lékaře. Otočení trendu se nečeká, kartu v ruce drží ministerstvo zdravotnictví.
Výsledky auditu dat z oblasti primární péče, který provedl letos v březnu Ústav zdravotnicích informací a statistiky [ÚZIS], jasně ukazují na dopady špatné dostupnosti ordinací praktických lékařů pro děti a dorost.
„Více než 181 tisíc dětí nemělo vykázanou žádnou kapitační platbu a jsou tak v riziku ztráty lékaře,“ řekl na kulatém stolu [11.9.] s tématem Vývoj dostupnosti primární péče ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
To znamená, že bezmála 182 tisíc dětí a mládeže do 19 let věku je bez registrovaného dětského lékaře. Případně jim rodiče neúspěšně hledají. Situaci neprospěl ani příchod zrhuba stovky tisíc dětí z Ukrajiny. Jak v aktuálním podcastu Zdravé Zprávy uvedla předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková, příchod ukrajinských dětí totiž značí další generaci dětských pacientů navíc.
Kapitační platba je úhrada za každého registrovaného pacienta v dané ordinaci praktického lékaře, kterou mu za něj každý měsíc platí jeho zdravotní pojišťovna. A jak dále ukazují data ÚZIS, některé děti a mladiství zřejmě kvůli plným kapacitám ordinací pediatrů nechávají jejich rodiče registrovat u všeobecných praktických lékařů pro dospělé. Konkrétně jde o více než 91 tisíc dětí, které jsou v péči praktika pro dospělé.
Dítě není malý dospělý, říká lékařka
To, že děti chodí k praktikům pro dospělé, ale není podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové ideální situace.
„Dítě není malý dospělý, to dítě má svá specifika. Jsou tam věci, které i v dorostovém lékařství jsou speciální v té věkové skupině,“ vysvětlila v nedávném rozhovoru pro Zdravé Zprávy Ilona Hülleová.
Překvapuje mě, že se více neozývají maminky, říká pediatrička Hülleová
Všeobecní praktičtí lékaři se podle ní nevzdělávají v adolescentní medicíně, která dokonce dříve fungovala i jako samostatný obor.
„Navíc my také vidíme nárůst psychiatrických problémů u dospívajících, vyvstává tam problematika závislostí,“ dodala lékařka s tím, že už neplatí to, co dříve, že dospívající patří ke skupině zdravých a mladých osob.
Ambulantních specialistů je dost, ale praktiků je málo
Na kulatém stolu Ladislav Dušek dále upozornil, že ani data z oboru všeobecné praktické lékařství neukazují zrovna na ideální stav a vývoj.
„Máme velice silnou síť ambulantních specialistů. Ale měli bychom mít mohutnější síť praktických lékařů pro dospělé,“ zhodnotil situaci ředitel ÚZIS.
Praktické lékaře podle něj ohrožuje stejný trend jako pediatrii. A to, že až třetina lékařů v praxi je v důchodovém věku. Jinak řečeno, kdykoli se tito lékaři mohou rozhodnout a své ordinace bez následnictví uzavřít.
A stejně jako u dětských lékařů v terénu i u praktiků pro dospělé vykazují jejich ordinace v posledních letech záporná salda. To znamená, že ročně v Česku zaniká více ordinací, než jich vzniká. Ordinací praktických lékařů podle dat ÚZIS u nás ročně zanikne kolem jednoho procenta. Nicméně na rozdíl od pediatrie panují v oboru lepší vyhlídky do budoucnosti. O obor je podle Duška mezi mediky rok od roku větší zájem a praktičtí lékaři, absolventi, v 93 procentech zůstávají ve své specializaci.
To už ale neplatí pro ambulantní dětské lékaře. Zájem o obor je u nich podle Duška rovněž velký, problém ale je, že do ambulancí jich přichází sotva polovina. Mnozí totiž s ohledem na lepší finanční a pracovní podmínky odchází do nemocnic a někteří i do jiného oboru.
O krizi v primární péči se hovoří roky a nic se neděje
K situaci v primární péči se za Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], které má v rukou nástroje, jimiž by došlo alespoň k zastavení úbytku pediatrických kapacit v terénu, se na kulatém stolu vyjádřil náměstek ministra Jakub Dvořáček. Z jeho slov je zřejmé, že si nedobrý vývoj v dětské primární péči resort uvědomuje.
„Máme několik let, abychom problém v pediatrii alespoň přibrzdili,“ řekl s tím, že vyřešit se ho nyní ale jen těžko podaří.
Systém pediatrické péče skončí, varuje za dětské praktiky Šebková
Za vhodná opatření, která by posílila ordinace dětských lékařů, považuje silnější motivaci pediatrů v akutní lůžkové péči k tomu, aby přešli do ambulancí. Dále zvýšení úhrad ordinacím pediatrů a změny v organizaci. Konkrétně míní větší podporu sdružených praxí, kdy by v jedné ordinaci pracovalo více lékařů. Například v kombinaci mladší lékařka [po rodičovské dovolené] se zkušenějším pediatrem tak, aby se zajistila i jejich vzájemná zastupitelnost.
„Pomocí úhradové vyhlášky můžeme oslovit lékařky na mateřské a dostat je do těch ambulancí,“ uvedl Jakub Dvořáček.
Zrušení některých lůžkových oddělení pro děti nepovažuje za příliš reálný krok. I když si je vědom toho, že v některých regionech by to i smysl dávalo. Jde totiž podle něj o silné politické téma.
Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka připomněl, že v Česku se v tomto ohledu naprosto rezignovalo na účelnou tvorbu sítě zdravotnických zařízení. V provozu je po celé zemi přes 150 nemocnic. A v některých z nich nedosahuje obsazenost lůžek ani pětadvaceti procent. Za příklad dobré praxe uvedl Dánsko. Tam mají kolem 25 nemocnic pro necelých šesti milionů lidí. A s dostupností [ani akutní] zdravotní péče nemají dle něj problém.
Napumpování peněz do segmentu není všespásné
Potíž Šonka spatřuje i v tom, že z celého systému veřejného zdravotnictví, které má mít příští rok příjmy ve výši 477 miliard korun, směřuje absolutně nejvyšší podíl právě do lůžkové péče [přes 50 procent]. Praktičtí lékaři dostávají zhruba šestiprocentní podíl z celku. Zatímco ve vyspělých evropských zemích je to kolem deseti procent, uvedl.
Jakub Dvořáček upozornil, že v příštím roce podle připravované úhradové vyhlášky dojde k vyššímu nárůstu úhrad pro praktické lékařství. Oproti letošku zhruba o 8 až 8,5 procenta. Zatímco u ostatních segmentů úhrady meziročně porostou přibližně o šest procent.
„A nemyslím si, že je to vždycky jen o penězích,“ dodal s tím, že když se resort snažil navýšit peníze skrze úhrady za výkon, tak to v minulosti moc velký efekt nepřineslo.
„Napumpování peněz do segmentu není všespásné,“ poznamenal.
Ladislav Dušek závěrem upozornil, že k restrukturalizace lůžkové péče v Česku do deseti let tak jako tak dojde. Jelikož v ní pracuje přes 11 až 12 tisíc zdravotních sester blížících se k důchodovému věku. A pokud i ony odejdou, situace si sama vynutí transformaci nemocniční péče. Což znamená nasměrování personálu tam, kde je skutečně potřeba.
Veronika Táchová
