Legalizace konopí v Česku by zřejmě zvýšila počty jeho uživatelů, a tím i počty zdravotních komplikací vzniklých v důsledku jeho užívání. Nárůst pacientů s potřebou hlavně psychiatrické péče zdravotnictví ale nezvládne. Psychiatři totiž chybí už nyní.
Souvislosti chystaného návrhu týmu kolem národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila diskutovali odborníci na kulatém stolu „Marihuana a budoucnost této drogy v ČR“. Setkání zorganizoval místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Jiří Bartošek [KDU-ČSL] a místopředseda Výboru pro zdravotnictví Tom Philipp [KDU-ČSL].
Vyplynulo z něj, že jedním z rizik rozvolnění trhu s konopím, kdy by v Česku bylo dostupné nejen na lékařský předpis, ale i volně k rekreačním účelům pro dospělé osoby, jsou i dopady na zdravotní systém.
Na zátěž, kterou by takzvaná legalizace konopí k rekreačnímu užívání v Česku způsobila zdravotnictví, konkrétně pak psychiatrii, upozornil na semináři primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a pražské Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov.
„Psychiatrů nám ubývá, nemáme dostatek nových a v situaci, kdy nám hrozí nárůst nějaké další komplikace, nárůst závažné klientely, tak by to mohl být problém se zajištěním i bazální péče minimálně pro ty závažné psychiatrické poruchy,“ uvedl specialista na léčbu návykových nemocí, který se v oboru pohybuje přes třicet let.
Psychiatři chybí dnes a budou chybět i příští rok
Na léčbu návykových nemocí se v Česku podle Popova specializuje přibližně čtyřiapadesát psychiatrů. Vychází z vnitřních zdrojů odborné společnosti. Statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] z roku 2021 hovoří dokonce jen o 29 odbornících s touto specializací v psychiatrii.
„Ročně v České republice atestuje 30 až 40 nových psychiatrů. Potřeba by bylo minimálně sto, lépe 110 až 120, aby se pokryl přirozený úbytek,“ přiblížil situaci v oblasti dostupnosti psychiatrické péče obecně, nikoli jen v oblasti léčby návykových nemocí.
Z reformy psychiatrické péče podle něj vychází, že v psychiatrii je zhruba 54 procent potřebného personálu.
Obavy ze zvýšené poptávky po službách psychiatrů poté, kdy se případně zpřístupní produkty s vyšším obsahem psychoaktivní látky THC dospělé veřejnosti k rekreačním účelům, jsou pak zřejmě namístě.
Konopí duševnímu zdraví neprospívá, vědí v USA
Studie a statistická data převážně z USA, kde je konopí k rekreačním účelům povoleno ve zhruba jednadvaceti státech, hovoří jasně o jeho negativních dopadech na zdraví. Především pak psychiku uživatelů. Legalizace ve většině zemí totiž zvedla spotřebu konopí a hlavně mezi mladými vedla i ke změně vnímání, respektive podceňování rizik souvisejících s užíváním konopí.
Především studie z USA podle Petra Popova dokládají, že užívání konopí zvyšuje riziko rozvoje schizofrenie a ostatních psychóz.
„Čím je užívání delší, těžší a závažnější, tím se zvyšuje riziko vzniku takových poruch,“ říká primář Popov.
Užívání konopí významně zvyšuje i riziko depresivních, bipolárních poruch. Jeho uživatelé častěji trpí sebevražednými myšlenkami. Častěji se pokusí o sebevraždu i je u nich více dokonaných sebevražedných pokusů.
„Pravidelné užívání také významně zvyšuje riziko sociálně úzkostné poruchy, sociální fobie,“ zmiňuje další z rizik Petr Popov.
V posledních padesáti letech v USA rovněž setrvale stoupá počet schizofrenií, které se přisuzují užívání konopí. A kterým by šlo často nejspíš i zabránit, pkud by konopí pacienti neužívali. Uživatelé konopí rovněž vykazují vyšší nemocnost v oblasti kardiovaskulární. Častěji je potká srdeční infarkt a mozková mrtvice.
Legalizaci má předcházet zajištění prevence a péče
Podle Popova je nutnou podmínkou diskutované legalizace konopí v ČR zajištění dostupné lékařské péče. To bez rizik a jakýchkoli komplikací, které už systém ale doprovází nyní. Což podle něj prakticky znamená zajištění zdravotní péče bez extrémně dlouhých čekacích dob, rizik a komplikací, že se ani pacientovi v urgentním stavu nedostane odpovídající péče. Zmiňuje přitom aktuálně ÚZISem připravovanou analýzu. Z ní už je nyní více než zřejmé, že situace v oblasti dostupnosti psychiatrické péče se dramaticky zhorší v následujících pěti letech. To kvůli chybějícím specialistům v oboru.
„To je velký problém. A ten problém nás čeká v horizontu zhruba pěti let,“ dodal Popov.
V souvislosti s navrhovaným plánem na legalizaci konopí připomíná, že kdykoli byla kterákoli nelegální návyková látka zlegalizována, tak došlo k ne nezanedbatelnému nárůstu počtu jejích uživatelů. A společně s tím vzrostl počet pacientů se zdravotními komplikacemi v důsledku jejího užívání. Typickým příkladem je alkohol a nikotin. Dnes celosvětově nejužívanější návykové látky s vůbec nejhoršími dopady na zdraví a sociální postavení lidí.
I proto vážně nabádá odborníky, politiky a další do připravovaného návrhu na legalizaci konopí zapojené subjekty o velkou obezřetnost v tak zásadním kroku, jakým zpřístupnění konopí veřejnosti je.
„Namístě je velmi výrazná opatrnost v tom, jestli se pustíme do něčeho, co znamená podle mě nevratný krok, kterým by byla legalizace konopí pro nelékařské užívání,“ řekl v závěru Petr Popov.
Příliš důvěřivý není ani k často uváděným argumentům o tom, že případnou legalizaci konopí bude doprovázet posílení, respektive investice do preventivních opatření i léčebných programů. Totiž, jak říká, za jeho třicetiletou praxi v oboru, byla jen špetka z takových slibů skutečně naplněna.
Veronika Táchová
Tento článek nepsal odborník, ale zástupce farmaceutického průmyslu. Pan PP by měl také napsat výhody legalizace konopí. Úspory, a odlehčení soudů, odstranění současného šikanování seniorů. Nejsem rekreační uživatel konopí. Jsem příležitostný sebeléčitel. Vím jak moc může pomoci konopí lidem s autoimunitními chorobami. Vždyď konopí dovede pomoci uzdravit nevyléčitelné autoimunitní choroby.
Ale, hlavní hlásná trouba reefer madness bludů a lží se opět projevila! Kolik vám big pharma platí za takové žvanění a překrucování faktů? Nechcete spíš ten váš plátek přejmenovat na Lživé zprávy nebo Nenávidíme konopí?
„Legalizace ve většině zemí totiž zvedla spotřebu konopí“
Nesmysl. Pouze došlo k přesunu z ilegality do legality. Pokud je něco nelegální, dá rozum že se z pochopitelných důvodů nebude chtít řada uživatelů přiznat k porušování zákona. Nedá se přesně zjistit průzkumem, kolik uživatelů bylo před legalizací v porovnání kolik jich je po legalizaci. Ze stejného důvodu nelze tvrdit, že došlo k nárustu lidí potřebující psychiatrickou pomoc spojenou s užíváním konopí.
Klasické ohýbání faktů, aby sedělo požadovanému narativu.
Je to absolutní blud. Legalizace konopi nevede k většímu užívání. Ti, co ho chtějí užívat ho užívají i když „nesmí“ a ti co nechtějí, tak nebudou, i když bude volné prodejné. Jen ubyde práce policie a soudům. V Kanadě ho lidé kouří ve stejném množství jak dřív, jen si ho teď nemusí shánět na černém trhu. Počet uživatelů se zvýšil zcela minimálně, de facto vůbec. A i když má marihuana také určité negativní vlivy, je jich daleko méně než u cigaret nebo u alkoholu a ty jsou oboje zcela legální. Kouří a pije kdo chce i když zná důsledky a kdo nechce tak to nedělá i když může. S marihuanou je to úplně stejné…