Ne vždy jasný výklad zákona o tom, co je reklama na léky a co nikoli, omezuje v práci pacientské organizace. Obavy z případných sankcí za porušení zákona dopadají i na jejich práci, když se často nemohou účastnit lékařských seminářů.
Pacientské organizace se bez přístupu k informacím o léčbě, nových lécích a výsledcích klinických studií jen těžko obejdou. Jsou to totiž právě ony, kdo tvoří jakýsi most mezi laickou veřejností, tedy pacienty a lékařskými odborníky. V posledních letech však zástupci pacientských organizací [PO] narážejí na překážku, kterou je regulace reklamy na léky.
„Potřebujeme jasná pravidla, co je informace a není to reklama. A jaké informace my jako pacientské organizace můžeme pacientům poskytovat, aniž bychom porušovaly předpisy a pomohly pacientům,“ říká předsedkyně výkonné rady Unie Roska – česká MS společnost Jiřina Landová.
Kvůli nejasnému výkladu zákona o reklamě se i ve své propacientské činnosti dostávají PO často i na hranu zákona. Norma totiž nelékařským zdravotníkům ani ostatním subjektům s výjimkou lékařů nedovoluje pracovat, respektive uvádět a například na pořádaných konferencích a seminářích jmenovat léčivé přípravky či jejich účinné látky.
Pacientské organizace pomáhají pacientům i lékařům
Jednou z hlavních náplní činnosti pacientských organizací je vzdělávání. A to nejen jich samotných, ale i pacientů a jejich blízkých a pečovatelů. V praxi se jako potíž ukazuje, když nesmí například na semináři nebo i webové stránce PO uvést název v Česku nově dostupného a účinnějšího léku na dané onemocnění.
„Ale informace typu, v léčbě je něco nového, nemá pro pacienta žádnou cenu,“ zdůrazňuje Jiřina Landovská.
Podle zákona o regulaci reklamy smí obchodním názvem léku či léčivé látky vázané na lékařský předpis operovat pouze lékaři mezi lékaři. V případě, že jej jmenuje například lékař na semináři určeném pro členy pacientské organizace či laické veřejnosti, může být vyslovení názvu léku chápáno jako reklama na daný léčivý prostředek. To s cílem zvýšit jeho prodej a spotřebu. I když tomu tak ve skutečnosti primárně být nemusí.
Ve výkladu zákona, kdy jde a kdy nejde o reklamu na léčivý přípravek, se jednoznačně neshodnou ani právníci specializovaní na zdravotnické právo. Podle vrchního ředitele pro legislativu a právo na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR] Radka Policara není předání informace o léčivém přípravku či jeho účinné látce v rozporu se zákonem, pokud je informace předána za jiným účelem než zvýšením spotřeby a prodeje. Což ale, jak dodal, musí v případném řízení umět daný subjekt, v tomto případě pacientská organizace, dokázat.
S jeho vyjádřením souhlasí i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] Irena Storová. Zdůraznila, že musí jít o informaci podanou jednotlivci a na vyžádání.
„Ale musí jít o související informaci,“ upozorňuje.
Dnes jsou veškeré základní údaje o v Česku registrovaných lécích vázaných na předpis jsou dostupné na webové stránce lékového ústavu. A právě na ni mohou PO pacienty a další osoby i odkázat.
Regulace reklamy na léky je v Evropě zastaralá a přísná
Na problém poukázali na letošní Akademii pacientských organizací [APO], kterou pořádá Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP], zástupci některých předních českých pacientských organizací. K restrikcím kolem zákona o reklamě na léky v českém právním prostředí se na setkání blíže vyjádřil i výkonný ředitel AIFP David Kolář. Ten se tématu v právní rovině i praxi věnuje přes osm let.
Podle jeho názoru již současná ustanovení zákona neodpovídají době. Jinak řečeno jsou zastaralá. A namístě by byla jejich novelizace. Regulace reklamy na léky tak, jak ji nyní upravuje zákon, je podle Davida Koláře spíše konzervativní. Především pak ve srovnání se situací ve Spojených státech, kde ji naopak označuje za liberální.
„Správná cesta je racionalizace regulace, nikoli absolutní zrušení,“ tvrdí s tím, že ideální řešení spatřuje někde uprostřed mezi evropským nyní konzervativním modelem regulace a praxí v USA.
Zároveň připomněl Evropskou komisí nedávno schválenou novou Farmaceutickou strategii, ve které se bruselští experti úpravou regulace reklamy na léky v podstatě vůbec nezabývají. Tedy strategie neobsahuje žádné aktualizace. Ani kroky k liberálnějšímu přístupu v ní. Řešení tak EK ponechává na národních úrovní členských států.
Pacientské organizace uvolňují ruce lékařům
Přístup k informacím z oblasti klinických studií, nových terapeutik či o léčebných metodách považují pro smysluplnou činnost pacientských organizací za důležitý i samotní lékaři. Podle doc. Jany Haberlové, specialistky na vzácná nervosvalová onemocnění FN Motol, práce pacientských organizací uvolňuje ruce lékařům. To především právě na poli vzdělávání a edukace pacientů a jejich rodin.
„Konference pacientských organizací mají opravdu vysokou kvalitu,“ říká s tím, že jejich edukace i pořádané konference jsou dnes na mezinárodní úrovni a podílejí se z velké části na sociální podpoře rodin pacientů.
Konkrétně její oddělení dětské neurologie FN Motol již léta spolupracuje s pacientskými organizacemi Parent Project a Smáci. Ty se zaměřují na podporu pacientů se svalovou dystrofií a spinální svalovou atrofií.
„S pacientskými organizacemi máme pravidelné schůzky a na nich řešíme, co je smysluplné a jakou cestou se ubírat dále,“ přibližuje spolupráci docentka Haberlová.
Podotýká, že správné fungování PO bez přístupu k informacím o novinkách v léčbě, studií aj. si dovede jen těžko představit. Jelikož PO předávají dále informace od lékařů a tím zvyšují péči i edukaci samotných pacientů, jejich rodin a dalších osob.
Pacientské organizace se dnes dostaly do běžného povědomí široké veřejnosti. A jsou často první berličkou pacientům poté, co jim lékař vyřkne často i velmi vážnou diagnózu. Jejich postavení už dokonce má ukotvení v zákoně a již léta jsou některé z nich pevnou součástí lékařských i jiných odborných týmů. Díky jejich práci se pacienti dozvídají o dostupných a vyvíjených lécích na jejich onemocnění. Dále o otevřených klinických studiích v ČR. I o tom, jak se s danou nemocí vyrovnat a třeba i uplatnit na trhu.
Veronika Táchová
