Ministerstvo zdravotnictví žádá vládu o schválení provozního příspěvku 211 milionů korun na zaplacení pokut vyměřených zdravotním ústavům v Ostravě a Ústí nad Labem kvůli špatnému hospodaření.
Schvalování příspěvku má vláda na programu středečního [30.8.] jednání. Pokuty dostaly oba zdravotní ústavy především kvůli opakovaným nákupům za desítky milionů korun bez výběrového řízení. Na porušování zákona o zadávání veřejných zakázek upozornil Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ], když v květnu 2021 zveřejnil výsledky kontrol obou ústavů z let 2017 až 2019.
O provozní příspěvek 211 milionů korun pro Zdravotní ústav v Ostravě a Zdravotní ústav v Ústí nad Labem žádá resort z toho důvodu, protože příspěvkové organizace státu, v tomto případě Ministerstva zdravotnictví [MZ ČR], si podle zákona nesmí na úhradu odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně sjednat půjčku nebo úvěr.
„Zaplacený odvod a penále za porušení rozpočtové kázně se stanou příjmem státního rozpočtu a toto opatření je tak rozpočtově neutrální,“ objasňuje způsob vyrovnání sankcí mluvčí MZ ČR Ondřej Jakob.
Peníze ministerstvo zdravotnictví žádá konkrétně z rozpočtové kapitoly všeobecná pokladní správa.
Zákon opomíjejí fakultní nemocnice i zdravotní ústavy
Ve zmiňované kontrole obou ústavů v letech 2017 až 2019 se NKÚ zaměřil na to, jak si vedou ve veřejných nákupech. Kontroloři sledovali i práci ministerstva zdravotnictví v roli zřizovatele zdravotních ústavů, který má hospodaření a dodržování zákona u svých podřízených organizací rovněž kontrolovat.
„Z kontroly vyplynulo, že MZ ČR nepodniklo kroky, které by předcházely finančním ztrátám zdravotních ústavů. Jejich hospodaření bylo v kontrolovaných letech ztrátové,“ konstatuje v tiskové zprávě NKÚ.
Miliardové oddlužení nemocnic neřešilo příčinu jejich zadlužení
Do záporných čísel se podle NKÚ dostaly ústavy i kvůli nárůstu platových tarifů. Dalším důvodem byl systém úhrad za laboratorní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Tento systém nepočítal platbu za jednotlivé výkony, ale za jednotlivé unikátní pojištěnce.
„Úhrady proto neodpovídaly skutečnému objemu uznaných výkonů, které ústavy prováděly,“ uvedl NKÚ.
V letech 2016 až 2018 se kvůli tomu propadly roční výnosy ústavů v průměru o více než 20 milionů korun. A ani ministerstvo zdravotnictví v té době nenavrhlo žádné změny v systému úhrad, které by snížily každoroční rozdíly v úhradách.
Příjmové ani výdajové hospodaření nebylo v pořádku
Nicméně podle výsledků kontrol ve sledovaných letech ministerstvo zdravotnictví nekontrolovalo ani výdajovou stránku hospodaření podřízených zdravotních ústavů.
„Nákupy ústavů přitom v kontrolovaných letech přesáhly 1,3 miliardy korun,“ tvrdí NKÚ.
A stejně jako u mnohých fakultních nemocnic neprobíhaly ani nákupy zdravotních ústavů bez porušování předpisů, především zákona o zadávání veřejných zakázek. Zhruba 85 % ze zmiňovaní částky 1,3 mld. korun představovaly výdaje za nákupy, které proběhly na základě zakázek malého rozsahu, tedy mimo zadávací řízení podle zákona. Ve zdravotních ústavech v těchto letech proběhl jen jeden interní audit zaměřený na veřejné nakupování.
NKÚ prověřil vybrané nákupy za 239 milionů korun. U nákupů za více než 168 milionů korun zdravotní ústavy nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek, respektive podle rozpočtových pravidel.
„NKÚ proto podal oznámení příslušným finančním úřadům,“ zdůvodňuje své počínání NKÚ.
Podle něj jeden z ústavů například nakupoval pravidelně stejné zboží, jako diagnostiku, kultivační média, chemikálie a další v celkové hodnotě přes 122,5 milionu korun jen na základě objednávek. Tedy nevypsal na nákupy veřejnou zakázku tak, jak mu ukládá zákon.
„U nákupů za více než 31 milionů korun, které proběhly na základě zakázek malého rozsahu, pak nepostupovaly zdravotní ústavy transparentně. Nebo diskriminovaly svým postupem další dodavatele,“ dodávají kontroloři.
Po první části kontroly NKÚ v roce 2018 skončil kvůli špatnému hospodaření tehdejší ředitel Zdravotního ústavu v Ostravě Petr Hapala. Ve funkci ho nahradil Eduard Ježo, který vede oba ústavy dosud.
–VRN/ČTK–
