„Jak se ministři zdravotnictví kdysi vymezili proti cigaretám, stejně tak by se měli vymezit i proti alkoholu,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který jedním dechem i dodal: „Vyšší spotřební daň, tedy vyšší cena, by ale spotřebu alkoholu nesnížila“.
Tak reagoval ministr zdravotnictví, profesor Vlastimil Válek [TOP 09], včera [23.8.] při příchodu na jednání vlády, kdy ho novináři konfrontovali s otázkou, zda vláda setrvá na zachování nulové spotřební daně na tichá vína. Tu navrhuje ve svém takzvaném ozdravném balíčku veřejných financí. V něm dochází ke změnám u daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a daně z příjmů právnických osob, tedy firem.
Právě nulová spotřební daň pro producenty tichého vína ale budí vášně. Proti zachování nulové sazby se navíc postavila i část vládní koalice. Sem patří TOP 09, ale i STAN, Piráti a část ODS. I přes drobné změny, které včera po jednání s odboráři a zástupci zaměstnavatelů balíček doznal, s nulovou spotřební daní pro tichá vína počítá dál.
„Nestačí jenom to zdanění, to je kousíček, jde nám také o to, abychom ovlivňovali rizikové produkty, které se sem dovážejí,“ vysvětlil svůj pohled na potřebu snižovat konzumaci alkoholu ve společnosti ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
„Spotřeba po vyšším zdanění neklesne. Nicméně to nic nemění na tom, že alkohol má být zdaněný,“ dodal.
Ale i podle něj je třeba rozlišovat mezi producenty vinných hroznů a jejich zpracovateli, jak řekl. To potvrzují i odborníci, přesto upozorňují, že úspěšný recept k omezení spotřeby alkoholu leží pouze v osvětě a restrikcích, kam patří zejména dostupnost a cena alkoholu.
„Je tady alkohol všeobecně společensky tolerovaný, je vysoce dostupný a je v podstatě laciný. A to vede, především ta vysoká společenská tolerance, k tomu, že ta vysoká spotřeba alkoholu je relativně stabilní a nijak dramaticky se nemění,“ popsal situaci v Česku v nedávném podcastu Zdravé Zprávy Miroslav Barták, vedoucí Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol při Klinice adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice.
Proti alkoholu ale ano, říká ministr Válek
Podle ministra Válka je alkohol společensky akceptovaná látka. Což ale nic nemění na tom, jak zdůraznil, že je velmi nebezpečná. Například v letech před covidovou epidemií lékaři spojovali s alkoholem asi šest procent všech úmrtí. S kouřením cigaret odborníci spojují pětinu úmrtí. Toto jsou přitom data za Českou republiku. Průměrné hodnoty jsou i několikanásobně nižší.
„Medicínsky, to je naprostý fakt, je alkohol nebezpečný. Mělo by se stoprocentně zabránit podávání alkoholu mladším 18 let. Možná by ta hranice měla být dokonce vyšší, protože vývoj mozku je do 23 až 25 let,“ uvedl s tím, že o přístupu k alkoholu je podle něj třeba debatovat i ve Světové zdravotnické organizaci [WHO].
Nabízí se i otázka, co chce dál český ministr na půdě WHO diskutovat. Organizace už oficiálně vyzvala všechny vlády, aby omezily dostupnost alkoholu a potíraly klamavou reklamu na alkohol, zejména pak v digitálním prostředí.
I v Česku se odehrály takové pokusy, ale zatím docela bez výsledku. Alkoholické nápoje se běžně dál propagují i přes den v médiích, jako je televize nebo internet. A ani celebrity v Česku se nezdráhají propagovat i tvrdý alkohol se zacílením na mládež.
Nazírání alkoholu v české společnosti
Denně v Česku pije alkohol podle zprávy Státního zdravotního ústavu [SZÚ] asi desetina dospělých, zhruba 900 000 lidí. Kolem 1,5 milionu žen a mužů popíjí rizikově. Zatímco závislí muži častěji pijí lihoviny a pivo, ženy víno.
Podle odhadu WHO zemřou na světě každým rokem tři miliony lidí v souvislosti s pitím alkoholu. Nejvyšší podíl připadá na věkovou skupinu 20 až 39 let. V ní role alkoholu souvisí dokonce s více než 13 procenty úmrtí. Vyšší ochranu vyžadují především nezletilí. Ze studií vyplývá, že pokud začnou pít alkohol v raném věku, existuje vysoké riziko, že tak budou činit i v dospělosti. K alkoholu se váží i onkologická onemocnění.
Co se týče závislostí, vláda Petra Fialy [ODS], v níž jako ministr zdravotnictví působí ministr Válek, nyní intenzivně pracuje na takzvané „legalizaci konopí“ v Česku. Odborná debata o tomto zásadním kroku ale chybí. A zatímco oficiální místa horují za legalizaci omamné látky, přičemž argumentují finančními benefity, jen některé z lékařských kapacit vystupují proti takovému kroku.
„S jistou mírou zjednodušení lze říci, že zneužívání jakékoli návykové látky zvyšuje riziko zneužívání jiné látky. Vysoký počet dospívajících v Česku zneužívajících marihuanu může být mimo jiné důsledkem vysoké spotřeby alkoholu. V praxi se často setkáváme s tím, že lidé závislí na drogách ze zdravotních nebo finančních důvodů přecházejí k alkoholu. Okamžitě ho ale pijí závislostním způsobem,“ řek v nedávném rozhovoru pro Zdravé Zprávy psychiatr a emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice Karel Nešpor.
–DNA/ČTK–