Minimálně k devíti úmrtím došlo letos v Řecku a na jeho ostrovech kvůli chybějící zdravotní péči. Řecké ostrovy sice mají nové sanitky, ale nemá je kdo řídit a kdo poskytnout akutní péči. Vláda na pomoc záchrance povolala hasiče a vojáky.
V mnohých nemocnicích i na obydlenějších řeckých ostrovech zcela chybějí praktičtí lékaři i specialisté. Služby v nich alespoň částečně vykrývají lékaři z pevninské části Řecka. Ještě horší situace panuje na většině řeckých ostrovech u zdravotnické záchranné služby, která obvykle disponuje sotva jedním sanitním vozem. Na tristní situaci v dostupnosti zdravotní péče na řeckých ostrovech upozorňuje v článku Don’t get sick in Greece! Islands jammed with tourists, but critically short of medics bruselský list Politico.
„Musíme předělat záchrannou službu od nuly, v celé zemi máme obrovské mezery,“ říká v článků prezident řeckého Národního střediska první pomoci [EKAV] Giorgos Mathiopoulos.
O špatné dostupnosti záchranné služby na řeckých ostrovech svědčí úmrtí 63leté ženy na ostrově Kos letos v červnu. Pacientka zemřela při převozu do nemocnice na korbě nákladního vozu [pick-upu, pozn. red.] poté, kdy jí selhalo srdce a záchranáři v sanitním voze zasahovali u jiného akutního případu.
V Řecku kolabují záchranky i pacienti
Záchranáři na ostrově Kos sice mají tři nové sanitky, ale v provozu je pouze jedna z nich. Důvodem je nedostatek personálu. A vyhlídky na zlepšení jsou v nedohlednu, jelikož dva ze záchranářů odchází příští rok do penze. Což dostupnost záchranné služby na Kosu ještě zhorší. To se děje za situace, kdy ostrov se 40 tisíci stálými obyvateli během léta navštíví více než jeden milion turistů z celého světa.
A je tu další případ dokládající nedostupnost rychlé záchranné služby. Lékařská péče se nedostala včas k teprve 19leté ženě v osmém měsíci těhotenství. Žena vyžadující akutní zásah lékaře volala záchranářům zhruba dvacetkrát. Sanitky se ale dočkala po více než pěti hodinách čekání. Pacientka nakonec zemřela a zemřelo i její nenarozené dítě.
„Od té doby bylo odhaleno nejméně šest dalších případů lidí, kteří zemřeli po celé zemi kvůli nedostatku lékařské dopravy,“ upozorňuje Politico.
Připomíná další z nedávných případů, kdy se pacientce nedostalo včasného zásahu zdravotníka. Tentokrát na ostrově Lesbos ztratila při plavání vědomí 78letá žena. Záchranáři dorazili na místo za dvě hodiny od telefonátu. To už ale zjistili, že se ženě nevratně zastavilo srdce. I tomuto úmrtí se dalo podle lékařů zřejmě předejít, pokud by se pacientce ale dostalo včasné resuscitace.
O moc lepší situace u řeckých záchranářů ale není ani na pevnině. V Athénách zdravotnická záchranná služba aktuálně operuje 50 sanitkami, potřeba je ale 85 až 90 těchto vozů.
Lékaři ani sestry se na řecké ostrovy nehrnou
Jedním z problémů nedostatku zdravotníků na řeckých ostrovech je i to, že místní majitelé nemovitostí dávají s ohledem na vyšší zisky v pronajímání bytů a domů turistům před lékaři nebo dalšími zdravotníky.
Nicméně ani peníze nejsou tím jediným a hlavním problémem. Svou roli sehrává i to, že mladší generace dávají přednost životu a práci ve větších městech. Například v nemocnici na ostrově Kos dali už v roce 2021 výpověď poslední dva praktičtí lékaři. Služby vedení nemocnice dosud složitě vykrývá dočasně najatými lékaři. Zájem o stálý pracovní poměr dosud neprojevil žádný z lékařů. Stejná situace je v pediatrii, radiologii a také v kardiologii.
Letos na konci června jediný kardiolog zmiňované nemocnice na Kosu protestoval na jejím nádvoří. Nad hlavou držel transparent s nápisem: „Dosáhl jsem svých limitů, potřebuji pomoc.“
Lékař se specializací v kardiologii totiž pracoval nepřetržitě 28 dní a od letošní května byl jediným lékařem ostrovní kardiologické kliniky. Řecká Federace asociací nemocničních lékařů uvedla, že se situace „nyní vyvíjí v provozní kolaps mnoha nemocnic v regionu a nemocničních oddělení ve větších městech“.
„V civilizovaném světě, v evropské zemi a v turistické destinaci se takové věci nesmí dít,“ uvedl k nedostatku lékařů starosta Kosu Theodosis Nikitaras s tím, že je zapotřebí stálý nábor zdravotníků a přijímání trvalých řešení.
Vláda si neví rady, povolala hasiče a vojáky
Na sílící kritiku veřejnosti zareagovala řecká vláda tím, že na pomoc záchranářům povolala hasiče, vojáky a řidiče místních úřadů. Ti mají záchranářům pomáhat v největší turistické sezoně. Opatření schválil v červenci řecký parlament. S takovým, jak říkají rychlým a nevědeckým řešením, ale nesouhlasí zdravotničtí záchranáři. Upozorňují, že nevyškolený personál představuje pro pacienty v akutních stavech nebezpečí, jelikož ti potřebují okamžité ošetření přímo na místě.
Nasazení vojáků a hasičů na pomoc zdravotnickým záchranářům kritizují i opoziční poslanci řeckého parlamentu.
„Je tohle Řecko 2.0? Půjčit si hasiče, vojáky a další personál, umístit je do EKAV, které nemá záchranáře a řidiče, je tohle modernizace?“ ptá se šéf poslaneckého klubu hlavní opoziční strany Syriza Sokratis Famellos.
Řecká vláda v čele s konzervativním premiérem Kyriakosem Mitsotakisem argumentuje, že povolání hasičů a vojáků není dlouhodobé řešení nedostatku zdravotnického personálu. Vláda tím ale chce podle něj zachránit životy lidí v době největší turistické sezony na řeckých ostrovech. Letos v červnu znovu zvolený premiér Mitsotakis při té příležitosti veřejnosti slíbil reformu zdravotnického systému. Hovořil o tom, že plánuje segment posílit o 10 tisíc zdravotníků včetně 800 řidičů sanitek a 250 zdravotníků na motocyklech.
K jeho slovům se však skepticky postavila Konfederace zaměstnanců ve veřejných nemocnicích [POEDYN]. Podle jejích zástupců takový nábor pracovníků pouze nahradí nedávné odchody do penzí. Opatření tak nepovede ke zlepšení dostupnosti zdravotní péče. Zástupci Konfederace tvrdí, že za posledních dva a půl roku odešlo z veřejného sektoru asi 10 000 zdravotnických pracovníků a dalších pět tisíc jich odejde letos a v příštím roce.
Veronika Táchová
