S mimořádným příspěvkem na oddlužení ve výši 6,6 mld. korun nenaložily předlužené fakultní nemocnice tak, jak by měly. Léky i zdravotnické prostředky nakupovaly bez zadávacího řízení a závazky hradily před splatností. A nejen to.
Na nedostatky a chyby v hospodaření oddlužených fakultních nemocnic v roce 2020 upozorňuje ve své aktuální zprávě z kontrolní prověrky Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ]. Ten zkontroloval hospodaření tří z celkem šesti oddlužených fakultních nemocnic v letech 2019 až 2021 a u věcných souvislostí ještě v období předcházejících a následujících. Konkrétně sledoval rozpočtovou kázeň ve FN Bulovka [FNB] a FN Královské Vinohrady [FNKV] v Praze a FN u sv. Anny v Brně [FNUSA].
„S příspěvkem na své oddlužení některé z nemocnic zacházely nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami,“ hodnotí výsledky kontrol NKÚ.
A výtky směřují kontroloři NKÚ i směrem k Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Resort měl podle úřadu lépe sledovat to, zda oddlužené nemocnice s mimořádně poskytnutými penězi nakládají v souladu se zákonem.
„Ačkoliv ministerstvo deklarovalo, že po oddlužení nemocnic zvýší dohled nad jejich hospodařením, nestalo se tak,“ konstatuje úřad.
Oddlužení šesti fakultních nemocnic, u nichž je zřizovatelem ministerstvo zdravotnictví, schválila v dubnu 2020 tehdejší vláda pod vedením Andreje Babiše [ANO]. Resort zdravotnictví, v jehož čele tehdy stál Adam Vojtěch [za ANO], původně navrhoval oddlužení ve výši 7,7 miliardy korun. Kabinet nakonec odsouhlasil mimořádnou finanční injekci v objemu 6,6 miliardy korun.
Oddlužení se týkalo pražské Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, FN Bulovka, Thomayerovy fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Fakultní nemocnice Brno. I když ministr zdravotnictví tehdy argumentoval hlavně tím, že nemocnice jsou v krizové situaci i kvůli pandemii covidu, s miliardovými dluhy se ale potýkaly ve skutečnosti již několik let.
Nákupy léků a materiálu bez výběrového řízení
Prověrku hospodaření ministerstvem zdravotnictví zřizovaných a oddlužených nemocnic NKÚ provedl na třech z těchto nemocnic [FNB, FNKV a FNUSA], které od MZ ČR na oddlužení obdržely jednorázový příspěvek v celkové výši 3,4 miliardy korun. A jak konstatuje NKÚ, aniž by zkontrolovalo jejich použití.
Výsledky kontrol ukazují, že sledované nemocnice většinu léků a zdravotnických prostředků pořizují mimo zadávací řízení. Například pomocí přímých objednávek. Na tento nezákonný postup přitom úřad u některých fakultních nemocnic poukazoval již při kontrole uzavřené v roce 2018.
„Na kontrolním vzorku 15 druhů shodných centrových léků a 15 druhů léčiv ze skupiny ATC – J [antiinfektiva] v celkové hodnotě téměř 123 mil. Kč kontroloři zjistili, že tato léčiva pořizovaly fakultní nemocnice na základě zadávacího řízení jen v rozmezí od necelého půl procenta do 49 %,“ upozorňuje NKÚ.
Zbytek nákupů, v některých případech tedy více než 99 %, se odehrával mimo zadávací řízení. A jsou to právě fakultní nemocnice, které jako veřejný zadavatel musí při těchto nákupech postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
U vzorku centrových léků ale využila FNB zadávací řízení v 49 %, FNUSA v 31 % a FNKV jen v necelých dvou procentech. U vzorku antiinfektiv využila FNUSA zadávací řízení u 36,5 % případů, FNB u necelých 24 % a FNKV pouze u necelého půl procenta nákupů.
NKÚ sice připouští, že u některých léků existoval jediný výrobce či distributor, kdy zanikala konkurence a možnost nákupu za výhodnější podmínky. Podíl přímých a nahodilých nákupů ale je i tak podle NKÚ značný a je v něm nemalý prostor ke snižování nákladů.
NKÚ: Oddlužení nemocnic neřešilo příčinu zadlužení
Obdobná praxe se prokázala i při nákupech zdravotnických prostředků a materiálu. U nich se podíl dodávek pořízených mimo zadávací řízení pohyboval v rozmezí od 78 % do 100 %. Na kontrolním vzorku léčiv a zdravotnických prostředků úřad zjistil, že nemocnice při jejich nákupech nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek, a to v celkovém objemu 41,6 milionů Kč.
„Podle názoru NKÚ bylo oddlužení FN v roce 2020 nesystémovým opatřením, protože řešilo pouze následky, nikoliv příčinu zadlužování,“ hodnotí výsledek oddlužení NKÚ.
Tím nálezy kontrol NKÚ u třech jmenovaných nemocnic ale nekončí. Z prostředků na oddlužení použila FNB 9,3 mil. Kč a FNUSA dokonce 646,2 mil. Kč v rozporu se stanovenými podmínkami. Například na úhradu závazků ještě před splatností.
FNB a FNUSA neplnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Financováním dluhů jim v letech 2016 až 2022 totiž vznikly vícenáklady na úroky nebo poplatky za celkem 105,6 milionu Kč [67,1 mil. Kč u FNB a 38,5 mil. Kč u FNUSA]. FNB navíc neuspořila 21,3 milionu Kč, protože uhradila dlouhodobé závazky ještě před splatností, a to i se souvisejícími úroky v plné výši.
Další mimořádné příspěvky ve výši 1,4 miliardy korun poskytlo MZ ČR jmenovaným nemocnicím na odměny pracovníkům za práci v covidu a na polní nemocnici v Praze – Letňanech. Zřízení a provoz polní nemocnice ministerstvo FN Bulovka refundovalo částkou 88,2 milionů korun. Ovšem ani v tomto případě ministerstvo nakládání s těmito penězi nekontrolovalo. A ani v této oblasti nevyšla prověrka NKÚ bezchybně.
Ačkoliv šlo o provozní neinvestiční příspěvek, tak MZ ČR proplatilo Bulovce i investiční náklady. A to v objemu 1,4 milionu Kč. Za dalších 1,5 milionu korun určených na letňanskou polní nemocnici FNB nakoupila majetek. Například elektroniku v podobě notebooků, kterou ale nevyužila k provozu nebo zřízení této dočasné nemocnice.
–RED–
