Znalost českého jazyka k získání trvalého pobytu by od ledna 2024 u lékařů, zubařů a farmaceutů z ciziny dokládala aprobační zkouška. Ke změně má výhrady Česká konference rektorů. Podle ní aprobační zkouška netestuje znalost češtiny.
Změny v dokládání znalosti českého jazyka u lékařů, lékárníci a zubařů vyplývají z navrhované novely nařízení o prokázání znalosti češtiny pro získání povolení k trvalému pobytu. Novelu předkládá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR [MŠMT] a v nejbližších týdnech projedná vláda. Úřad změny zdůvodňuje tím, že usnadní a zlepší situaci lékařů, stomatologů a lékárníků ze zahraničí i jejich rodin a ubyde administrativy.
„Materiál se předkládá mimo Legislativní plán prací Vlády ČR na rok 2023. Reaguje na nedostatek termínů ke zkoušce uznáním dalších zkoušek a navrhuje dílčí změny v organizaci zkoušky, které vyplynuly z praxe,“ zdůvodňuje předložení novely ministerstvo.
O zkoušky z českého jazyka je mezi cizinci v Česku velký zájem. V průměru se na volný termín čeká kolem pěti měsíců. O povolení k trvalému pobytu cizinci žádají po pěti letech života v Česku nebo ti s modrou kartou. K žádosti dokládají, že složili zkoušku z českého jazyka se znalostmi na úrovni A2. Dvouhodinové přezkoušení nemusí absolvovat děti do 15 let, lidé nad 60 let, lidé se zdravotním hendikepem a ti, kteří chodili alespoň rok do českých škol, mají maturitu z českého jazyka nebo státnice v češtině.
Novela počítá také s tím, že ministerstvo vnitra přestane zkoušku z češtiny pro trvalý pobyt od příštího roku cizincům proplácet. Nyní za ni hradí 2 500 korun. Od ledna příštího roku se má cena zvednout na 3 200 korun. Nově by si ji cizinci platili sami.
Loni aprobační zkoušku složilo 66 osob
Podle stávajícího návrhu ministerstva školství by u lékařů, zubařů a farmaceutů žádajících o trvalý pobyt stačila k doložení znalosti českého jazyka aprobační zkouška. To je zkouška, která prokazuje vzdělání v daném oboru. Podle ministerstva opatření přispěje ke zlepšení přístupu zmíněných odborností ze zahraničí do českého zdravotnického systému.
Aprobační zkouška ověřuje odbornost a znalosti o českém zdravotním systému, právu i schopnosti odborně se vyjadřovat v češtině. Skládá se z písemné, praktické a ústní části. Ve dvouhodinových písemných testech uchazeči odpovídají na 200 otázek. Ústní zkoušení při aprobační zkoušce zabere u zubařů a farmaceutů jeden den, u lékařů dva dny. Loni u nás aprobační zkoušku složilo 66 lidí a předloni 113. V roce 2020 jich bylo 130 a v roce 2019 celkem 174. Aprobační zkoušky pro cizince organizuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ].
„Aby lékař či farmaceut uspěl u této zkoušky, musí ovládat český jazyk na velmi dobré úrovni,“ uvádí autoři návrhu.
Podle nich doktoři či lékárníci prokázali, že se dorozumí plynule a dokážou se vyjadřovat srozumitelně k mnoha tématům. Mají lepší znalost češtiny, než požaduje dosavadní zkouška, podotýká ministerstvo školství.
K navrhované změně má připomínky Česká konference rektorů [ČKR]. Podle jejích zástupců aprobační zkouška prokazuje příslušné vzdělání, nikoli znalost češtiny.
„Aprobační zkoušku nelze dávat naroveň se zkouškou z českého jazyka. Aprobační zkouška může proběhnout v českém jazyce, ale jde o vysoce odbornou zkoušku,“ upozorňuje ČKR.
Ministerstvo odůvodňuje navrhované změny tím, že do Česka přichází díky programu pro vysoce kvalifikované zaměstnance stále více lékařů, zubařů a farmaceutů. Program funguje od září 2019. Nahradil tehdy takzvaný režim Ukrajina s kvótami pro pracovníky, který platil od roku 2016.
Autoři návrhu se domnívají, že navrhovaná změna zlepší podmínky zahraničních lékařů.
„Oni a zejména pak i jejich děti tak budou mít v případě, že získají trvalý pobyt, mimo jiné nárok na nekomerční pojištění. Čímž výrazně ušetří a zlepší se tak jejich komfort pobytu v ČR,“ uvádí MŠMT.
–ČTK/RED–
