Ve středu 26. července zemřela ve věku 56 let irská popová zpěvačka Sinead O’Connor, kterou proslavil hit Nothing Compares 2 U. Zpěvačka si v patnácti letech prošla nápravným zařízením známým jako Magdaleniny prádelny.
Úmrtí Sinead O’Connor potvrdila ve středu v podvečer v prohlášení pro média její rodina.
„S velkým zármutkem oznamujeme, že zemřela naše milovaná Sinead. Její rodina a přátelé jsou zdrceni a požádali o soukromí v této velmi těžké době,“ uvedla O’Connorova rodina v prohlášení poskytnutém ABC News.
Příčinu smrti Sinead O’Connor její rodina nezveřejnila. Po irské zpěvačce zůstaly tři děti. Její syn Shane Lunny spáchal loni v lednu ve svých 17 letech sebevraždu. K úmrtí zpěvačky, skladatelky a aktivistky se obratem na sociálních sítích vyjádřil mimo osobnosti ze světa showbyznysu i irský premiér Leo Varadkar.
„Opravdu mě mrzí, že Sinead O’Connor zemřela. Její hudbu milovali lidé po celém světě a její talent byl bezkonkurenční a nesrovnatelný. Upřímnou soustrast její rodině, jejím přátelům a všem, kteří milovali její hudbu,“ napsal na sociální síti irský premiér.
O’Connor se narodila 8. prosince 1966 v Dublinu. Hudební kariéru zahájila v 80. letech. V roce 1990 vydala své druhé album „I Do Not Want What I Haven’t Got“ s cover verzí písně „Nothing Compares 2 U“, jejíž autorem je americký hudebník Prince.
Život O’Connor byl plný kontroverzí. O svých celoživotních problémech s duševním zdravím píše ve svých pamětech z roku 2021 ‘Rememberings’ [Vzpomínky]. O jejím životě byl natočený a v roce 2022 uvedený dokument nazvaný „Nothing Compares“.
Magdaleniny prádelny
Své slávy využívala O’Connor i k tomu, aby se veřejně vyjadřovala k otázkám týkajících se lidských práv i politického dění. A to bez ohledu na dopady často velmi kontroverzních postojů na její kariéru zpěvačky. Její zřejmě nejznámější a nejvíce pobuřující vystoupení se stalo v roce 1992 na akci v Saturday Night Live, kdy na pódiu roztrhala fotku papeže Jana Pavla II. Upozornit tímto počinem chtěla na neřešené násilí a sexuální zneužívání dětí v katolické církvi. Mnozí kritici tehdy hovořili o konci kariéry Sinead O’Connor. Ta si ale pevně stála za svými sděleními.
„Každý chce popovou hvězdu, viďte?“ napsala ve zmiňovaných memoárech z roku 2021.
A dále pokračovala v psaní a skládání hudby. Za svou kariéru vydala celkem deset alb, tím posledním bylo v roce 2014 I’m Not Bossy, I’m The Boss. V příspěvku na sociální síti letos v červenci O’Connor uvedla, že dokončuje novou desku, která má vyjít v roce 2024.
Její kritický postoj ke katolické církvi ovlivnil i její pobyt v nechvalně známém nápravném zařízení Magdaleniny prádelny. V dublinské prádelně si zpěvačka ve svých 15 letech pobyla celkem osmnáct měsíců kvůli záškoláctví a krádežím.
O’Connor strávila 18 měsíců v Magdaleniných prádelnách
Magdaleniny prádelny fungovaly v Irsku a Spojeném království od 19. století, provozovala je katolická církev. Poslední z prádelen se v Irsku zavřela teprve v září roku 1996. Za dobu jejich existence si zařízeními prošly více než tři desítky tisíc žen.
Prádelny zprvu poskytovaly zázemí hlavně prostitutkám z ulice. Později se do nich dostávaly svobodné matky, zneužívané dívky. Magdaleniny prádelny sloužily i jako nápravné zařízení pro problémové dívky a ženy, často na žádost rodiny.
O drastickém režimu v Magdaleniných prádelnách se veřejnost dozvěděla až v roce 1993, kdy řád sester Panny Marie Milosrdné nuceně prodal klášterní pozemek v Dublinu. Na něm se našel masový hrob s ostatky 133 chovanek, později vyšetřovatelé objevili dalších dvaadvacet ženských těl.
Pojmenování prádelny nesou po biblické postavě Máří Magdalény, kterou katolická církev považovala za prostitutku. Později však Máří Magdalena vyjádřila lítost nad svými činy a stala se jednou z Ježíšových nejbližších následovnic.
Chovankyně prádelen popisují pobyt v nich jako ryzí peklo. Hovoří o tom, že je jeptišky doslova týraly, bily a mučily. V zařízeních řeholnice chovankyně neoslovovaly jménem ale přiděleným číslem. Pracovaly šest dní v týdnu od rána do večera. Bez nároku na mzdu a pojištění praly prádlo pro luxusní hotely a armádu. Při sebemenším porušení nesmyslných pravidel [mluvení] je čekal trest v podobně hladovění či výprasku na nahé tělo.
V únoru 2013 irský premiér Enda Kenny vyjádřil lítost nad minulostí žen, které v Magdaleniných prádelnách pobývaly a trpěly násilím a zneužíváním. Zařízení podle něj ukazují na kruté a nekompromisní časy Irska.
–VRN–
