Úhradovou politiku u léků na léčbu obezity oborové zdravotní pojišťovny měnit neplánují. Avšak připouštějí, že by na léky na obezitu mohly přispívat z fondů prevence. Jako je tomu nyní například u očkování nebo pohybových aktivit.
V poslední době velmi populární léky na snižování tělesné hmotnosti, jako je Ozempic a Wegovy s účinnou látkou semaglutid zdravotní pojišťovny pacientům neuhradí bez další závažné nemoci, jako je například cukrovka. Zástupci Svazu zdravotních pojišťoven [SZP ČR] ale upozorňují, že na českém trhu jsou dostupné i jiné léky na hubnutí s podstatně nižší cenou pro samoplátce.
„Účinná látka ve Wegovy je semaglutid. Ten je obsažen v Ozempicu, který má injekční formu, a v Rybelsusu, který má podobu tablet. Oba se u nás používají k léčbě cukrovky a v takových případech jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou,“ říká v této souvislosti Kateřina Podrazilová, která předsedá lékové komisi SZP ČR.
Velmi podobnou látku zvanou liraglutid podle Podrazilové obsahuje také lék Saxenda. Právě s jeho pomocí se léčí obezita u pacientů bez diagnostikovaného diabetu.
„Tento přípravek hrazen není,“ podotýká předsedkyně.
A zmiňuje další z v Česku dostupných preparátů, které v kombinaci s nízkokalorickou dietou lékaři předepisují pacientům s BMI nad 30, respektive s BMI nad 28 s doprovodnými komplikacemi na snížení tělesné hmotnosti. Jde například o Orlistat Sandoz obsahující účinnou látku orlistat.
U zmiňovaného přípravku si držitel rozhodnutí o registraci podle Podrazilové ani nepožádal o stanovení úhrady. Pacienti si ho tak hradí sami po předepsání lékařem. Cena léku na jeden měsíc se pohybuje okolo 500 korun.
„To je v porovnání s očekávatelnou cenou Wegovy zhruba padesátkrát méně,“ upozorňuje na rozdíly v cenách.
Léky na obezitu hrazené z fondů prevence
S ohledem na přibývající počty obézních lidí i v Česku a s tím souvisejícími vysokými riziky rozvoje dalších civilizačních onemocnění se nabízí otázka, zda by zdravotní pojišťovny nerozšířily portfolio hrazených léků na hubnutí. Například i při nepotvrzení dalšího z onemocnění. Tuto variantu ale považuje prezident SZP ČR Ladislav Friedrich za velmi nepravděpodobnou. O změně stávající úhradové politiky u léků na obezitu pojišťovny podle něj neuvažují. Šance na rozšíření dostupnosti léků na snižování tělesné hmotnosti tím však zcela nekončí, jak naznačuje prezident Svazu.
„Dokážu si ale představit finanční podporu nákupu těchto léků z fondů prevence, pokud by se mírně změnilo jejich nastavení, podobně jako se z nich přispívá třeba na očkování nebo sportovní aktivity,“ uvedl Ladislav Friedrich.
Anglie schválila injekce na hubnutí Wegovy. V USA už je znají
Taková změna by klienty pojišťoven určitě potěšila. Podle odborných lékařských společností v Česku lidí s nadváhou a obezitou stále přibývá. Nyní už v Česku žije více než 66 procent dospělých s vyšší než normální hmotností. Před sedmi lety jich bylo 55 procent. Obezita a nadváha navíc otevírají dveře dalším nemocem.
Hmotnost Čechů rychle roste
Průzkum agentury STEM o tělesné hmotnosti české populace z konce roku 2020 ukázal na prudký nárůst obezity a nadváhy v české společnosti. Zhruba 38 procent dospělých u nás má nadváhu a dalších 28 procent jich trpí obezitou. Pro srovnání, v roce 2013 vykazovalo nadváhu zhruba 34 procent dospělých, obezitu pak 21 procent dospělých.
„To jsou velmi znepokojující čísla,“ uvedl k výsledkům průzkumu předseda České lékařské společnosti [ČLS] Štěpán Svačina.
Není tu jen rakovina. EU trápí i obezita. Politici to ignorují
Alarmující čísla statistici nabízejí i u dětí s nadváhou a obezitou. Zhruba 30 procent českých dětí má nadváhu a necelých deset procent trpí obezitou. Přitom ještě v 90. letech minulého století registrovali praktičtí lékaři v ordinacích jen kolem 3,5 procenta obézních dětí. Za posledních 25 let se počet dětí s obezitou ztrojnásobil.
Podle Štěpána Svačiny přitom úplně neplatí názor, že obezita je nemocí méně vzdělaných a sociálně slabších skupin společnosti, jak se dříve tvrdilo. Pravdivý je podle něj jen částečně.
„Vzhledem ke globalizaci se začínáme všichni chovat stejně,“ vysvětluje proč.
Obézní pacient je rizikový pacient
Lékaři upozorňují, že nadváha a obezita vedou k dalším závažným onemocněním. Nejčastěji pak diabetu 2. typu, kterým v Česku trpí přes jeden milion pacientů. A počty diabetiků rok od roku přibývají. Lidé s vyšší tělesnou hmotností ať už obezitou, nebo nadváhou řeší i kardiovaskulární onemocnění. Mají totiž násobně vyšší riziko infarktu, vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční a dalších nemocí srdce a cév.
„Obézní pacient je kardiovaskulárně velmi rizikový. Obezita urychluje vznik aterosklerózy, ucpávání cév, problém jsou u těchto pacientů také srdeční arytmie,“ potvrzuje Vladimír Tuka z Centra zátěžové kardiologie Kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK v Praze.
Obézní pacienti jsou podle něj náchylní k riziku náhlé arytmické smrti. Léčba obézního pacienta navíc vyžaduje od lékařů speciální přístup.
„Důležitá je změna účinnosti a distribuce léků v těle,“ říká s tím, že se mění způsob a rychlost vstřebávání léků v jednotlivých částech těla.
Stejně tak u obézních pacientů lékaři častěji diagnostikují nemoci jater a ledvin. To v důsledku zhoršení procesu vylučování a změn ve farmakoterapii.
–VRN–
