Svět se nám přiblížil. A to ve všech směrech. Fakticky i virtuálně. Do mnoha zemí lze vzít jen pas nebo občanku a kreditku, koupit si letenku na nejbližší spoj a ještě ten samý den odletět. Stojí globalizace i za výpadky léků?
U procesu globalizace neboli propojování částí světa – Mezinárodní měnový fond ji popisuje jako celosvětovou integraci díky rozšiřování zahraničního obchodu, pohybu kapitálu, lidí a sdílení znalostí – lze spatřovat i negativní důsledky. A je jen na nás, abychom je předvídali, a úspěšně jim čelili.
To platí i o nedostatku léků. Vždycky byl nějaký výpadek léčiv, ale spíše jen ve velmi omezeném spektru a s možností náhrady. Nicméně nedostatku léků musíme nyní čelit každodenně a někdy je opravdu obtížně se s tímto stavem vyrovnat. A nejen pro pacienty.
Proč vypadávají léky z trhu
Pojďme se podívat, proč k těmto výpadkům dochází. Evropa v rámci svého snažení o větší efektivitu výroby, čistější životní prostředí a s tím spojené náklady a omezení, a také v honbě za levnější a dostupnější pracovní silou „vyvedla“ mnoho továren na látky k výrobě léčiv i na celé léky do oblastí takzvaného rozvojového světa. I když ten již často rozvojový není. Mám na mysli Čínu, Indii a další státy především Asie, ale také Afriky.
Do doby covidové šlo vše celkem hladce. Léčivé substance nebo léky se importovaly ve velkých pytlích do evropských továren. V nich se léky zkompletovaly, nebo pouze zabalily do plat a krabiček. A následně už putovaly k nám pacientům. Všichni byli spokojeni. Jen jsme si vymýšleli čárové kódy na každou krabičku, atd.
Jenže tato cesta byla covidem narušena. Dodávky se zpožďovaly. Nakonec se mnoho léků stalo velmi obtížně dostupnými. A těžko se to nyní dohání. Zvláště, když vše prodražují dražší paliva a energie a také vázne doprava.
Je na vině globalizace?
Ano, globalizace má i své negativní stránky a my je musíme lépe předvídat. Nezbavujme Evropu všeho potřebného, ať již jde o léky, energie, potraviny nebo třeba auta. Nakonec bohatství vzniká jen a jen z práce…
Léky musí za pacientem, ne za lékárnou, říká náměstek ministra
Ještě před sto lety se přes Atlantik jezdilo pouze lodí. První přelet tohoto oceánu Charlesem Lindberghem se uskutečnil v roce 1927. V 19. století trvala cesta z Evropy do Ameriky několik týdnů. Dnes lidé i zboží mohou být během několika mála hodin na druhé straně zeměkoule. Jen to něco stojí a někdy to i trvá.
MUDr. Marek Zeman, MBA
—
MUDr. Marek Zeman, MBA [nar.1964 v Praze] se od vystudování FVL UK dlouhodobě věnuje vnitřnímu lékařství a nefrologii, v současnosti je primářem nestátního zdravotnického zařízení na Praze 3. Celoživotně se také věnuje organizaci zdravotnictví, v letech 2007-2015 byl ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Založil a je předsedou spolku Za zdraví, z. s., který předkládá návrhy reformy českého zdravotnictví.
