Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] včera [18.7.] odmítl vrátit zhruba 6,4 miliardy korun do Evropského sociálního fondu [ESF+]. Tyto peníze z něj vyvedla vláda Andreje Babiše [ANO]. Organizace poskytující sociální služby je chtějí zpět.
Organizace na pomoc potřebným dlouhodobě žádají vládu, aby převedla zpátky do ESF+ peníze z jiných fondů, do nichž je přesměroval v minulém volebním období tehdejší kabinet Andreje Babiše. Jde o 270 milionů eur [cca 6,4 mld. Kč]. Ty podle organizací teď chybí na prevenci a další podpůrné služby pro rodiny a děti v tísni, osoby v bytové nouzi, duševně nemocné a postižené.
„Kdybychom měli infrastrukturu ve skvělém stavu a nepotřebovali jsme infrastrukturní projekty, tak by to za mě bylo k debatě. Myslím si, že potřebujeme nejprve investovat do infrastruktury. Mimochodem i v oblasti bydlení, kdy potřebujeme stavět nové byty a nové domy, takže já bych takový návrh nepodpořil,“ řekl včera [18.7.] Stanjura novinářům.
To přesto, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] již dříve přislíbil, že jeho rezort bude usilovat o případné otevření debaty o přesunu peněz zpátky do ESF+. Ministr financí Stanjura, jak vyplývá z jeho aktuálních slov, ale s navrácením peněz do oblasti sociálních služeb nesouhlasí.
Zástupci sociální péče se proto dopisem obrátili přímo na premiéra Petra Fialu [ODS]. Ten jim v dopise odpověděl, že nastavená pravidla evropských dotací nebrání případnému převodu v „průběhu programového období“, tedy v dalších letech.
Dlouhodobý boj o 6,4 miliardy koruny
Organizace v sociální péči lobují za návrat peněž do ESF+ od roku 2021. Tehdy z něj vláda převedla deset procent do strukturálních fondů. Podle neziskových organizací snížení částky dopadá na poradenství, aktivizační služby, pomoc seniorům a zadluženým rodinám s dětmi.
„Vyzýváme vládu a vládní koalici, aby rozhodla o vrácení deseti procent do Evropského sociálního fondu plus a rozhodla o revizi pravidel pro spolufinancování,“ uvedla dříve Iva Kuchyňková z Iniciativy Za bydlení.
Zástupci organizací poukazují na zhoršování situace klientů kvůli zdražování a růstu životních nákladů. Těch, kteří potřebují podporu, přibývá. Lidé z neziskových organizací zmiňují bytovou nouzi, potravinovou pomoc, dluhovou prevenci, poradenství, práci s uprchlíky, přeměnu služeb pro lidi s duševní nemocí a modernizaci péče o děti v tísni.
Kuchyňková však tvrdí, že necítí ochotu k tomu, že by vláda Petra Fialy připravovala návrat těchto prostředků. To přesto, že podle ní v ESF+ jako zásadním nástroji financování sociálních služeb a v sociálních výzvách chybí finanční prostředky.
„Nebavíme se o obrovské částce, ale sociálnímu segmentu může významně pomoci,“ vyjádřil se k věci například Jan Krupa z Armády spásy.
Stejně argumentovali zástupci sociálních organizací i na své včerejší tiskové konferenci.
„V současné socioekonomické krizi je nynější alokace nedostatečná,“ argumentovala Kuchyňková s dovětkem, že vláda na tento fakt nereaguje dostatečně odpovědně.
Šéfka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová podotkla, že sociální služby se v Česku hradí převážně z evropských dotací. Podle ní se zatím vypsaly výzvy k podávání žádostí o peníze na sociální projekty za zhruba 5,1 miliardy korun. Žadatelé v nich usilují o 9,8 miliardy korun. Mnoho z nich tak neuspěje a vypracované návrhy stát přesouvá do takzvaných zásobníků projektů. To jsou projekty, které sice splňují podmínky pro přiznání dotace, ale nejsou na ně peníze.
Co je prioritou vlády Petra Fialy
Přesunutých 6,4 miliardy korun by měly sloužit výhradně k financování sociálních služeb. Dotace jsou pro ně klíčovým příjmem. Stát na sociální služby, které nezajišťuje sám, vyplácí každoročně dotace. Poskytovatelé na ně nemají automaticky nárok, žádají o ně každý rok prostřednictvím krajů. Nemají tak jistotu, zda finance na provoz získají a v jaké výši. Pravidelně si stěžují i na to, že přidělené částky nepokryjí provozní a mzdové náklady.
ČR může v letech 2021 až 2027 z ESF+ získat asi 2,4 miliardy eur [cca 64,15 mld. Kč]. Peníze se mají využít na podporu zaměstnanosti, na sociální služby a začleňování, na budování kapacit pro výzkum a vývoj i vzdělávání. Ministerstvo práce, pod které spadají sociální služby, rozděluje evropské dotace z ESF+ v programu Zaměstnanost+. Vyčleněno v něm má na sedmileté období 1,5 miliardy eur [cca 35,63 mld. Kč].
Sociální služby by mohly spadat pod zdravotně sociální pojišťovny
Pokud ministr Stanjura argumentoval nutností investic do infrastruktury, měl na mysli zejména stavbu dopravní a energetické infrastruktury. Především tu totiž vyzdvihl na včerejším jednání nového Vládního výboru pro strategické investice premiér Petr Fiala [ODS] a další ministři.
„České ekonomice začne ujíždět vlak, pokud něco neuděláme,“ řekl Fiala.
Co se týče rezortu práce a sociálních věcí, pak ministr Jurečka na jednání výboru zmínil potřebu zahraničních pracovníků v Česku. Pokud by se podařilo zaplnit chybějících 200 tisíc pracovních míst, přineslo by to do rozpočtu dalších 40 miliard korun, dodal ministr.
–ČTK/DNA–
