Od ledna 2023 zavedené výchovné po roce 2025 nahradí takzvané fiktivní odvody za dobu péče o dítě či osobu blízkou a společný základ manželů. Oba parametry by se zohlednily při výpočtu penzí a zmenšily rozdíly mezi důchody mužů a žen.
Takzvané fiktivní odvody na důchodové pojištění při péči stejně jako zatím jen dobrovolné uplatnění společného základu manželů při výpočtu výše důchodu obsahuje vládní důchodová reforma. Za pár let by tyto parametry měly podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky [KDU-ČSL] nahradit od letošního ledna zavedené výchovné na dítě.
„Bude to opravdu zásadní změna. Vyřeší příčiny, proč jsme výchovné zaváděli. Pak přijde nějaký moment, kdy se ty nástroje prolnou. A ten rodinný vyměřovací základ bude schopen plnohodnotně nahradit výchovné,“ přiblížil na pondělní [17.7.] tiskové konferenci plánované změny v důchodech a jejich výpočtu ministr Jurečka.
Přesný termín, kdy by se s výplatou výchovného skončilo a plně by dávku nahradily nově uznávané položky, ministr v tuto chvíli říci nedokáže.
„Bude to o rok nebo o dva později než v roce 2025,“ uvedl Jurečka s tím, že stát do té doby doladí technické propojení IT systémů.
Půjde zejména o ty systémy, s nimiž pracuje správa sociálního zabezpečení.
Změny ve výchovném v blízké budoucnosti nehrozí
Jakékoli změny ve výchovném v blízké době ministr Jurečka ale vylučuje. V rámci úspor veřejných rozpočtů se často hovořilo například o zmrazení výchovného tak, aby se tato část důchodu nevalorizovala.
„Počítám s tím, že výchovné bude fungovat v principu jako doposud. Pokud by mělo dojít k nějakým úpravám, tak jsem o tom mluvil s panem ministrem financí, že jsem diskuzi otevřen,“ řekl ministr.
Vyšší rodičovský příspěvek dostane jen část rodičů letošních dětí
Dodal, že k jakékoli diskuzi o změnách u výchovného je ale velmi obezřetný. Dávku, jak zdůraznil, prosazoval jeho resort kvůli nikoli zanedbatelným rozdílům v penzích u mužů a žen. Nižší penze ženy podle něj pobírají především kvůli tomu, že jsou to právě ony, kdo v rodinách většinou zůstává bez výdělku a pečuje o děti.
„Je důležité, aby výchovné řešilo důsledky neférově a nespravedlivě nastaveného systému. V našem návrhu reformy je ale samozřejmě to, abychom řešili příčinu,“ vysvětlil Jurečka.
Rozdíly v penzích zcela nesmažou ani fiktivní odvody
Vládou navrhované fiktivní odvody na důchodové pojištění by se odvíjely od výše průměrné reálné mzdy. A to v době, kdy daná osoba nevydělávala, ale celodenně pečovala o dítě nebo blízkou osobu. Penzi by taková změna mohla zvednout podle podkladů MPSV k reformě zhruba o 500 korun. Při dřívějším návratu do práce, tedy ještě před skončením doby nároku na rodičovskou dávku, by se fiktivní základ mohl připočítat ke skutečnému příjmu.
Další položkou, která by v budoucnu zmírnila rozdíly v penzích mezi pohlavími je společný vyměřovací základ manželů. Dobrovolně tento institut zavádí již nyní vláda v důchodových změnách. Jde v podstatě o to, že by se při stanovení výše penze rozdělila odvedená částka z výdělků na důchodové pojištění mezi oba manžele stejným dílem. Úřady by zřejmě zohledňovaly pouze odvody za dobu trvání manželství. Jak fiktivní odvody na důchodové pojištění za dobu pečování, tak společný vyměřovací základ manželů by měl podle Jurečky v konečném důsledku snížit rozdíly mezi důchody u žen a mužů. A tím nahradit dávku 500 korun za každé vychované dítě.
Zrušení příspěvku k penzijku se důchodcům nelíbí, chtějí se zajistit
Loni v prosinci vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] muži – důchodci průměrnou penzi ve výši 19 755 korun a ženě – důchodkyni 16 484 korun. Po zavedení výchovného od letošního ledna pak na konci prvního čtvrtletí dosáhl průměrný starobní důchod muže 20 723 korun. U ženy činil 18 290 korun.
Výchovné někteří označují za nesystémové
Rozdíly ve vyplácených penzích se sice o něco zmenšily. Nicméně jsou stále výrazné. To nejen kvůli plnění si rodičovských povinností, ale i obecně nižším výdělkům u žen. Ty jsou v průměru o 15 procent nižší. Na stejných pozicích pobírají ženy ve srovnání s muži o desetinu menší plat či mzdu.
O výchovné žádají i lidé s dílčím důchodem. Mají na něj nárok
Přesto s ohledem na stav veřejných financí doporučovala Národní ekonomická rada vlády [NERV] kabinetu Petra Fialy [ODS] výchovné zrušit. Argumentovala tím, že jde o jednu z největších nových výdajových položek rozpočtu bez zajištění odpovídajících příjmů. Zavedení výchovného navrhla a ve Sněmovně prosadila bývalá vláda Andreje Babiše [ANO].
–ČTK/VRN–