S nejmodernějšími léčebnými možnostmi, směry a trendy seznamuje odbornou i laickou veřejnost edukační projekt Terapie budoucnosti Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP]. Online přednášky se těší velkému zájmu.
AIFP si letos připomíná 30 let od svého založení. Na šíření osvěty v oblasti terapeutických trendů spolupracuje AIFP s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně [ČLS JEP]. Pro odbornou i laickou společnost připravují online vzdělávací semináře a přednášky. Navštívily je už stovky českých lékařů a zájem o ně stále roste.
„Principy moderní farmakoterapie jsou většině lékařů málo srozumitelné. Jsem proto velmi rád, že se podařilo realizovat s AIFP projekt Terapie budoucnosti. Jednotlivé přednášky lze sledovat v reálném čase online nebo ze záznamu na webu České lékařské společnosti,“ říká ke spolupráci předseda ČLS JEP prof. Štěpán Svačina.
Projekt začal přednáškou o CAR-T buněčné terapii. Po ní následovala řada dalších přednášek zaměřených na nové farmakologické postupy v onkologii, kardiologii nebo neurologii. Odborníci se v nich zaměřili také na nová léčiva, která se připravují pacientům přímo na míru. Využívají přitom principy molekulární biologie, pracují s DNA nebo RNA.
V nadcházejících měsících představí AIFP v rámci projektu Terapie budoucnosti například individuálně připravované léky na míru konkrétním pacientům, léčiva a očkovací látky zvyšující obranyschopnost proti nemoci. A zaměří se i na léky cílené na centra nemoci. Více informací o projektu a přednáškách je k dispozici na www.aifp.cz nebo na webu ČLS JEP.
Individuální léčba na míru – CAR T buněčná terapie
Jedním z příkladů nových terapií, které znamenají převrat ve způsobu léčby, je CAR T buněčná terapie. Zatím se používá pro pacienty s některými nádorovými nemocemi krve.
„Jde o takzvané živé léky, jež se připravují v několika málo laboratořích světa z vlastních upravených buněk pacienta. Českým pacientům jsou tyto přípravky dostupné v certifikovaných lékařských centrech,“ říká výkonný ředitel AIFP David Kolář s upozorněním, že vývoj každého jednoho takového léku trvá několik týdnů.
V současnosti se zkoumají i další možná rozšíření léčebných možností. Zejména pro onkologická onemocnění včetně solidních nádorů. Oproti tradiční obdobné léčbě dimenzované pro všechny pacienty je CAR T buněčná terapie docela jiná. Její přípravky se podávají pouze jednorázově a každému pacientovi se v laboratořích připraví na míru z jeho vlastních upravených bílých krvinek, T lymfocytů. Takto cílené léky dokážou nejlépe rozpoznat nádorové buňky pacienta a následně je zničit.
„Zatím se CAR T buněčná terapie používá u pacientů s některými nádorovými nemocemi krve, jako jsou některé typy lymfomů a leukémií, u nichž selhala klasická léčba. Do CAR T terapie vkládáme velké naděje, protože umožní žít lidem déle a vyléčení pacienti budou moci pracovat a být společnosti prospěšní,“ říká k jedné z terapií budoucnosti David Kolář.
U dětí se u nás CAR T podává pouze ve FN Motol. Dospělí pacienti ji dostanou na pěti dalších pracovištích. A sice ve FN Brno, FN Hradec Králové, Všeobecné fakultní nemocnici Praha, FN Plzeň a v Ústavu hematologie a krevní transfuze [ÚHKT]. Inovativní farmaceutický průmysl usiluje o to, aby se moderní terapie dostaly co nejrychleji k pacientům. Jedním z řešení by byly úhrady na základě úspěchů léčby nebo rozložení úhrad v čase.
Aktivace imunitní odpovědi – mRNA
Do terapie budoucnosti patří také technologie mRNA. Přestože je v současnosti známá zejména v souvislosti s vakcínami proti covid-19 a jako prevence infekčních onemocnění, v budoucnu se podle odborníků bude používat i k léčbě nádorových onemocnění. Anebo autoimunitních chorob, jako jsou různé druhy leukémií, karcinomy plic, trávicího ústrojí, ledvin, HIV, cukrovky nebo melanomů.
Technologie mRNA se totiž používá tam, kde potřebují lékaři aktivovat imunitní odpověď pacienta proti nějakému známému antigenu, který s nemocí souvisí. Jsou to třeba nádorové buňky, které na svém povrchu mají typický znak – antigen. Mnohdy jsou antigeny přítomny v malém množství nebo jsou před buňkami imunitního systému skryty. Použití mRNA technologie dokáže navodit takovou imunitní odpověď, která může daný nádor vyléčit.
mRNA technologie by se mohla použít i tam, kde chybí nějaký protein. Konkrétně jde například o prokrvení tkání při cukrovce nebo srdečních onemocněních, kde lze využít bílkoviny. Ty pomáhají vytvářet na místě se špatným okysličením nové cévy. mRNA technologie by mohla na takové místo dodat „plán“ pro výrobu chybějících bílkovin. Ty by následně pomohly vytvořit nové cévky pro zlepšení prokrvení špatně okysličených orgánů.
„Ještě dlouho potrvá, než se stane technologie mRNA součástí běžné léčby. Kromě používané vakcíny proti koronaviru jsou ve vývoji mRNA vakcíny proti chřipce, HIV, viru Zika, Ebole, toxoplazmóze, vzteklině i malárii,“ vyjmenovává onemocnění, kde by v léčbě pomohla mRNA technologie David Kolář.
Středobodem zájmu inovativního farmaceutického průmyslu jsou podle něj u technologie mRNA vakcíny proti nádorovým onemocněním.
Genová terapie a oligonukleotidy
Oblastí moderní léčby, v níž probíhá intenzivní výzkum, je i genová terapie. Tento druh léčby cílí na opravu chybného genu, který stojí za konkrétním onemocněním. Terapie může být v budoucnu využita v léčbě některých vzácných nebo nádorových onemocnění.
Nelze nezmínit také léčbu pomocí oligonukleotidů, krátkých molekul RNA nebo DNA. Vývoj této terapie se nesoustředí pouze na vzácná onemocnění, ale i na běžnější nemoci. Do budoucna se očekává, že bude léčit onemocnění centrální nervové soustavy, svalových onemocnění. Uplatnění najde i v léčbě kardiovaskulárních a metabolických onemocnění či očních nádorových a plicních nemocí.
–RED–
