Umělé sladidlo aspartam je podle specializované agentury Světové zdravotnické organizace [WHO] potenciálně rakovinotvorné. Pravidla pro jeho bezpečné užívání se ale nezměnila. Nejlepší volbou je tak nesladit vůbec.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny [IARC], která působí při WHO, zařadila umělé sladidlo aspartam na seznam položek, které mohou přispívat ke vzniku rakoviny. Podle agentury Reuters to znamená, že poznatky o tom, že daná látka může způsobovat rakovinu, jsou zatím omezené. Ve vědecké literatuře se například objevují zmínky, že by požívání aspartamu mohlo souviset se vznikem některých druhů rakovin jater.
Seznam agentury IARC zvaný 2B obsahuje přibližně 300 položek. Mimo aspartam na něm jsou například kyselina kávová, aloe pravá, práce v textilním průmyslu, povolání hasiče nebo tesařství. Americký odborník na rakoviny Paul Pharoah řekl agentuře AFP, že by veřejnost ale neměla být znepokojena nebezpečím vzniku rakoviny u chemických látek zařazených do této skupiny.
Aspartam je umělé, tedy chemicky vytvořené sladidlo široce používané v potravinářském a nápojářském průmyslu. Do výrobků se přidává jako dochucovací prostředek již od 80. let 20. století. Nejvíce jím výrobci ochucují dietní nápoje, žvýkačky, želatiny, zmrzliny, mléčné výrobky. Často se objevuje také v jogurtech, snídaňových cereálií, ale i zubních pastách a lécích. Například se přidává do kapek a žvýkaček proti kašli a vitamínových doplňků.
Aspartam a jeho vliv na vznik rakoviny
Podle šéfky IARC Mary Schubauerové-Beriganové je vědecká literatura ohledně vlivu aspartamu na vznik rakoviny omezená. Proto vyzvala vědce, aby se ve výzkumu více zabývali otázkou, zda konzumace aspartamu přispívá k riziku vzniku rakoviny či nikoliv.
Expertní výbor WHO, který se zaměřuje na potravinářské přídatné látky [JECFA], nezměnil svá pravidla pro bezpečnou spotřebu aspartamu. Za bezpečnou výbor považuje denní dávku až do výše 40 miligramů na kilogram váhy spotřebitele.
„V případě plechovky dietního nápoje s 200 nebo 300 miligramy aspartamu, by dospělý člověk, který váží 70 kilogramů, musel vypít devět až 14 plechovek za den, aby se dostal nad přijatelnou denní dávku,“ uvádí WHO v tiskové zprávě.
Podobné limity stanovují i další regulátoři ve světě. Podle zástupců JECFA ale i tak nejsou poznatky o souvislosti mezi spotřebou sladidla a vznikem rakoviny v lidském těle přesvědčivé. Představitelé agentury se domnívají, že je zapotřebí vést podrobnější výzkumy, které by dopady umělého sladidla na zdraví sledovaly i v dlouhodobé perspektivě.
„Nedoporučujeme spotřebitelům, aby zcela zastavili příjem aspartamu,“ uvedl ředitel odboru výživy a bezpečnosti potravin WHO Francesco Branca.
Za vhodné pak považuje omezení spotřeby, a to nejen umělého sladidla, ale i běžného cukru.
„Pokud se spotřebitelé rozhodují, zda se napít koly ochucené aspartamem či cukrem, tak by měli podle mě zvážit ještě třetí možnost – napít se vody,“ uvedl Branca.
Výsledky zkoumání obou orgánu WHO s napětím očekával potravinářský průmysl. Aspartam se totiž velmi používá při dochucování nápojů takzvaných „bez cukru“. Kvůli vyvážení chuti není jeho nahrazení jinými látkami jednoduché.
Francesco Branca uvedl, že WHO nežádá po výrobcích, aby přestali sladidlo zcela používat. Za vhodné ale považuje snížení jeho používání v nápojovém průmyslu.
Umělá sladidla nevedou k hubnutí
Zástupci WHO na základě výzkumného šetření nedávno uvedli, že neexistuje souvislost mezi používáním aspartamu a snižováním tělesné hmotnosti. Takové tvrzení zástupci potravinářského průmyslu ale obratem odmítli.
Podle zástupců WHO nejenže umělá sladidla nevedou při jejich dlouhodobém užívání ke snižování hmotnosti, ale navíc i přispívají k rozvoji hepatitidy B, diabetu a nemocím oběhové soustavy. U starších lidí může vést dlouhodobé užívání chemických sladidel k předčasné smrti. Ve svém prohlášení se vědci odvolávají na výsledky několika studií.
„Toto varování se týká všech jejich uživatelů, kromě případů již existující cukrovky. A týká se všech syntetických a přírodních nebo modifikovaných sladidel, která nejsou na bázi cukrů ve vyráběných potravinách a nápojích, nebo určená k přidávání do potravin a nápojů samotnými spotřebiteli,“ uvádí zástupci WHO.
Škodlivost dlouhodobé konzumace umělých sladidel se týká i zmiňovaného aspartamu. Dále sacharinu, sukralosy a stévie. Studie WHO tak novým zjištěním oponuje dřívějším studiím uvádějícím, že umělá sladidla sice nejsou zdraví škodlivá, ale zdraví ani nijak neohrožují.
„Lidé musí zvážit, jakým jiným způsobem omezí spotřebu cukru. Například konzumací jídla obsahujícího přírodní cukr, tedy ovoce nebo nedoslazované potraviny a nápoje,“ doporučuje Francesco Branca.
Podle něj umělá sladidla, která nejsou založena na cukru, nejsou nezbytným dietním prostředkem. A nemají žádnou výživovou hodnotu. Lidé by podle jeho slov měli omezovat příjem sladkého ideálně od dětství. Což by jejich zdravotní stav významně zlepšilo, tvrdí. Doporučení WHO se ale nevztahuje na produkty osobní a hygienické péče s obsahem umělých sladidel. Například na zubní pasty, krémy, léky. Rovněž se netýká nízkokalorických cukrů a sladkých alkoholických nápojů, pro jejichž výrobu je surovinou cukr.
–ČTK/RED–
