Účinky ayahuasky přímo v Amazonském pralese zkoumají vědci Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ]. Zjišťují, jak přírodní halucinogen působí na mozek při rituálním obřadu a jeho případné terapeutické účinky v klinické praxi.
Osmičlenný vědecký tým NUDZ vedený psychiatrem Tomášem Páleníčkem se do Amazonského pralesa letos na jaře vypravil již podruhé. Prvně se za vědeckým dobrodružstvím vypravil už v roce 2019. Tehdy navštívil městečko na severu Brazílie Santa Rosa de Purus a centrum Mayantuacu v Peru. A tam zkoumali účinky ayahuasky u domorodých kmenů i letos na jaře.
„Se souhlasem domorodých kmenů Huni Kuin a Ashaninka zde provádějí rozsáhlý vědecký výzkum neurobiologie ayahuasky užité v tradičním prostředí, který může předznamenat zásadní obrat v našem vnímání skutečnosti,“ popisuje náplň výprav NUDZ.
Zatímco při první výpravě před čtyřmi lety si vědci při expedici zvané Neuron jen otestovali fungování technického zařízení a přístrojů na měření EEG v podmínkách deštného pralesa, při letošní návštěvě Mayantuacu si ověřovali možnosti hyperscanningu. To je nahrávání více lidí během rituálního obřadu. A při další v pořadí třetí návštěvě domorodého kmene už dojde i na praktickou část výzkumu. Vědci se zapojí do rituálního obřadu za účasti šamana a s psychedelickým nápojem ayahuaska.
Vědci zkoumají prožitky po požití ayahuasky v terénu
Na svých výpravách chtějí vědci z NUDZ blíže poznat, jak ayahuaska [rozříznutá liána na obrázku vpravo, foto: NUDZ] užitá v tradičním prostředí během rituálů a za přítomnosti šamana ovlivňuje mozek. A to, jak ovlivňuje prožívání psychedelické zkušenosti a léčebný účinek přírodního halucinogenu samotné prostředí amazonských pralesů.
„Terénní výzkum přispěje k pochopení role prostředí na účinnost ayahuasky a jejího potenciálního využití pro léčbu v kontextu západní medicíny,“ vysvětlují zástupci NUDZ.
Jinak řečeno, lidé z NUDZ srovnávají účinky ayahuasky při jejím užití přímo v pralese za doprovodu šamana s účinky aktivní látky v klinickém prostředí. Působení ayahuasky na aktivitu mozku v pralese měří vědci pomocí přenosných přístrojů EEG. Díky nim sledují i samotné interakce mezi účastníky při šamanském obřadu.
„První zajímavé zjištění je, že srovnání ayahuaskové zkušenosti na úrovni celé skupiny se nijak dramaticky neliší od zkušeností stejné skupiny dobrovolníků, kteří absolvovali intoxikaci s psilocybinem v laboratoři NUDZ,“ nastiňuje výsledky zkoumání přímo v terénu Tomáš Páleníček.
To sice naznačuje stabilitu účinku psychedelických látek bez ohledu na místo a čas, obsah zkušeností se ale podle sepsaných reportů dost odlišoval. Podle Páleníčka by to mohlo znamenat, že fenomenologické škály nemají dostatečnou senzitivitu na odlišení detailů prožitků. To si vědci NUDZ ověří v další analýze a zkoumání.
„V průběhu příštího roku chceme dokončit měření 20 subjektů současně během ceremonie s indiány kmene Huni Kui. Lze očekávat, že vše bude oproti práci v Mayantuaycu mnohem komplikovanější,“ předpokládá vedoucí výpravy Neuron.
Na místě zkoumání nebude dostupná elektřina ani přístřešky na ochránu měřící přístroje před deštěm.
„A nahrát během rituálu 20 lidí současně znamená důkladné natrénování týmu,“ poukazuje na stěžejní momenty výzkumu Páleníček. [Vlevo měření aktivity mozku pomocí přenosných přístrojů EEG v centru Mayantuaycu v Peru, foto: NUDZ]
Získaná data ze všech výprav přiblíží výzkumníky k odpovědi na otázku, zda rituál samotný, jeho prostředí a tradiční šamanské zpěvy jsou právě těmi, které ovlivňují obsah prožitku. Což by mohlo znamenat, že mohou mít vliv i na léčebný efekt ayahuasky.
Halucinogenní nápoj ayahuaska
Ayahuaska je liánovitá rostlina, ze které původní indiánské kmenty v Amazonii vyrábí stejnojmenný halucinogenní nápoj. Účinky psychedelika se dnes zabývají i západní kultury především pro jeho potenciální terapeutické využití při léčbě deprese. Vědci hovoří i o možných léčebných účincích v léčbě závislostí, úzkostí a posttraumatické poruchy a při některých dalších psychických obtížích.
V České republice probíhá výzkum léčebných účinků psychedelických látek v Centru výzkumu psychedelik NUDZ. Pod vedením profesora Jiřího Horáčka a Tomáše Páleníčka aktuálně probíhají dvě rozsáhlá klinická hodnocení, která srovnávají účinek psilocybinu a ketaminu pro léčbu deprese u pacientů, u kterých jiná léčba nezabrala. A také pacientů, u kterých se deprese rozvinula v souvislosti s onkologickou diagnózou.
Důvodem zkoumání je rychlý nástup účinku obou psychedelik a předpoklady pro dlouhodobé pozitivní změny v případě, že je léčba doprovázena psychoterapií. Do obou studií se mohou zájemci stále hlásit.
Výzkum psychedelik v psychoterapii financuje Nadační fond pro výzkum psychedelik PSYRES. Ten uhradil také zhruba polovinu nákladů expedice Neuron.
„V tuto chvíli chybí ve výzkumu psychedelik v ČR desítky milionů korun. Je třeba otevřít dveře i dalším studiím,“ říká k financování výzkumu ředitelka PSYRES Jana Bednářová.
Léčba jednoho pacienta ve studii vyjde podle ní na 180 až 420 tisíc korun v závislosti na designu a náročnosti studie. Celkem se realizace jedné studie vyšplhá na 15 až 30 milionů korun.
–RED–
