Po zhojení zlomeniny krčku má následovat osteodenzitometrické vyšetření pacienta u specialisty. Výkon hodnotící kostní hmotu ale podstoupí necelá čtyři procenta pacientů se zlomeninou. Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi to chce změnit.
Vyšetření kostní hmoty po zlomenině proximálního femuru neboli zlomenině krčku doporučují odborné společnosti. Podle lékaře Osteocentra mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice Mojmíra Koščála dostupná data ale ukazují, že 96 procent pacientů po této zlomenině ve věku nad padesát let nebylo během dvanácti měsíců od zlomeniny léčeno. Denzitometrické vyšetření absolvovalo v této době pouhých 3,75 procenta pacientů.
„Přitom u čtyřiceti procent pacientů, kteří toto vyšetření absolvovali, byla následně zahájena antiosteoporotická léčba. A tito pacienti měli ve srovnání s neléčenými pacienty šestkrát až sedmkrát nižší úmrtnost v následujících dvanácti měsících,“ upozorňuje Mojmír Koščál.
Shoduje se tak se svými kolegy z oboru v tom, že v oblasti péče o kosti panuje v České republice vysoká poddiagnostikovanost. Zvrátit trend, kdy o křehkosti svých kostí mnoho lidí vůbec neví a riskuje tím závažné zlomeniny, se nyní snaží právě Osteocentrum Klaudiánovy nemocnice. Nově se totiž zapojí do projektu Fraction Liaision Services [FLS], ve kterém chce vyhledávat pacienty s osteoporózou po prodělané zlomenině.
Této skupině pacientů nabídne diferenciálně-diagnostické vyšetření na svém pracovišti. A v případě potřeby zahájí u pacienta také léčbu osteoporózy. Na mladoboleslavské centrum se ale mohou obracet všichni pacienti s častými zlomeninami.
„Můžeme uskutečňovat odborné výkony v péči o pacienty s metabolickými onemocněními skeletu, včetně diagnostických výkonů a včetně preskripce plného spektra léků skupiny OST, včetně přípravků inovativní léčby,“ přibližuje možnosti terapie při úbytku kostní hmoty Mojmír Koščál.
Prevence zlomeniny krčku i dalších kostí
Na pracovišti specialisté nově předepisují také speciální osteonabolickou léčbu. Jde o terapeutika snižující další riziko zlomenin kvůli nedostatečné obnově a novotvorbě kostní hmoty, dodává čerstvě atestovaný specialista v klinické osteologii.
Konkrétně v Klaudiánově nemocnici podle Koščála každý měsíc na denzitometru vyšetří kolem tří stovek pacientů. Koščál upozorňuje, že na vyšetření nejen v mladoboleslavské nemocnici přicházejí pacienti s žádankou od ošetřujícího lékaře. A po předchozím objednání.
„Kontraindikací je těhotenství a použití kontrastních látek, například na CT v posledních sedmi dnech,“ upozorňuje lékař.
Vyšetření je podle něj bezbolestné a nezabere déle než dvacet minut. Pacient si nejdříve odloží veškeré kovové předměty, položí se na vyšetřovací stůl, kde rameno přístroje přejede nad jeho tělem bez jakéhokoli fyzického kontaktu.
Praktici začnou starší pacienty nově vyšetřovat i na osteoporózu
Denzitometrický přístroj zhodnocuje minerální denzity kostí v jednotlivých místech i celém těle. Výsledky vyšetření hodnotí lékař se specializací na kostní metabolismus. Právě kostní denzitometrie patří k zásadní metodě pro stanovení rizika zlomenin a diagnózy osteoporózy. Vyšetření s žádankou spadá do úhrad ze zdravotního pojištění. Indikovat k němu může lékař pacienta v péči pro kostní chorobu. Žádanku k vyšetření může vypsat také revmatolog, dětský revmatolog, ortoped, traumatolog. Dále i lékař s odborností na vnitřní lékařství, gynekologii a porodnictví, dětskou gynekologii a endokrinologii.
Mojmír Koščál přidává i jednu zajímavost ohledně využití denzitometru. A sice, že technické vlastnosti přístroje pro celotělové vyšetření dokáží stanovit i viscerální tuk. Což je důležité pro nutriční intervenci u onkologických pacientů, dodává specialista. Tuto možnost podle něj v brzké době využijí nutriční ambulance a Centrum pro domácí parenterální výživy.
Viscerální neboli útrobní tuk se hromadí v dutině břišní a obklopuje důležité orgány, jako jsou střeva, játra nebo ledviny. Jeho nadměrné usazení v břišní partii přispívá k rozvoji metabolických a kardiovaskulárních onemocnění a dalších zdravotních komplikací.
Kosti si zaslouží i trochu pozornosti a péče
Hlavní stavební materiál kostí je vápník. Dospělí ho v nich mají asi jeden kilogram a jeho množství se neustále mění. Zjednodušeně se dá říci, že vápník neustále cestuje mezi kostmi a krví tak, aby jeho hladina v krvi byla stálá pro zajištění ostatních důležitých funkcí tkání a orgánů.
Co prospívá našim kostem:
- Vápník: Základní minerál zajišťující pevnost kostí.
- Hořčík: Napomáhá správnému metabolismu vápníku.
- Vitamín D3: Slouží správnému vstřebávání vápníku ve střevech.
- Vitamín K2: Spoluvytváří protein důležitý pro tvorbu kostí.
- Stroncium: Jde o kovový prvek napomáhající zlepšit hustotu kostí.
Z 80 procent kost tvoří pevná plášťová část [kompaktní kost], která zajišťuje mechanické fungování skeletu. Musí odolávat tlaku a tahu. Zbylých 20 procent pak tvoří kost houbovitá, která je složena z trámců a přenáší tlak na kompaktní kost. Je metabolicky mnohem aktivnější než kompaktní kost a probíhá v ní látková výměna a remodelace.
To hlavní, co naše kosti potřebují, je správná výživa a častý pohyb. Pevnost kostní hmoty ovlivňuje genetika a do určité míry i pohlaví. Ženy totiž významně více inklinují k onemocnění osteoporózou. Důležitá je pro pevnost a pružnost kostí také životospráva.
–VRN–
