Fungující eHealth se neobejde bez průběžného financování, ideálně pomocí stálé instituce. Digitalizace je dynamický a nekončící proces. Pro její nastartování ve zdravotnictví Česko načerpá dotace, nutné jsou ale i navazující finanční zdroje.
O úrovni digitalizace českého zdravotnictví a jeho připravenosti na implementaci jednotného systému pro sdílení zdravotnických dat v Evropské unii European Health Data Space [EHDS] diskutovali v Poslanecké Sněmovně PČR odborníci na Kulatém stolu „Digitalizace českého zdravotnictví – reflexe a nutné kroky”. Záštitu nad akcí převzal místopředseda Výboru pro zdravotnictví Tom Philipp [KDU-ČSL]. Situaci odborníci hodnotili především podle výsledků loni provedené studie společnosti KPMG pro Alianci pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb.
„Dobrou zprávou je, že v Evropě na tom nejsme nejhůře. […] Za námi je například Rumunsko, ale rozhodně to [v Česku] dobře nevypadá,“ zhodnotil úroveň digitalizace v českém zdravotnictví Martin Koníř, Head of CIO Advisory at KPMG Czech Republic.
Velký prostor spatřuje především v oblasti legislativy, kde výsledky šetření dokládají nutnost lepšího zakotvení telemedicíny a digitálních zdravotních služeb v českém právním řádu. Česko by podle něj mělo zapracovat i na strategii a popisu konkrétních kroků zavedení digitalizace do běžné praxe, stejně jako na zajištění samotných služeb a úhrad za ně. Za naprosto zásadní, kde by měla státní správa v elektronizaci zdravotnictví začít, je pak nejen podle něj zajištění kybernetické bezpečnosti.
IT systémy v Česku jsou zranitelné
„Máme systémy, kde není kyberbezpečnost zajištěna, kdy jsou systémy otevřeny útokům hackerů,“ upozornil generální ředitel společnosti Kyndryl ČR Jiří Batěk.
Bezpečnost považuje za něco naprosto nezbytného, co není třeba debatovat. Dobrou zprávou podle něj je, že kybernetickou bezpečnost vnímají jako prioritní věc i ostatní orgány. Jako je Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a další stakeholdeři.
Poté podle něj přichází na řadu zpřístupnění a výměny zdravotnické dokumentace. A to tak, aby pacienti neběhali s kusem papíru z nemocnic do ambulancí a jiných zdravotnických zařízení a zpět.
„To je oblast, kde vidíme pozitivní signály toho, že orgány zodpovědné na problematice aktivně pracují,“ uvedl Batěk.
Podle něj Česko ale stále není v situaci, kdy se ví, že digitalizace jde správným směrem v oblasti zavedení základního pilíře pro mohutný systém eHealth. To tak, aby byl kompatibilní s evropskou normou EHDS.
Druhou následnou oblastí je uvedení procesů, aplikací do samotné praxe, kdy nastane reálná změna a zlepšení fungování systému. Půjde nejen o zdravotní služby poskytované na dálku, ale i služby poskytované třeba i v místě výkonu praxe. Ale s využitím dat k tomu, aby automatizovaly určité úkony, které se nyní dělají manuálně.
Digitalizace zdravotnictví a kdo ji zaplatí
Odborníci na elektronizace systémů se shodli v tom, že by oblasti digitalizace zdravotnictví prospěla jedna ústřední organizace, agentura. Nějakou dobu už sice funguje Digitální a informační agentura [DIA], nicméně nejde o agenturu zamřenou výhradně na zdravotnictví.
„Pro zdravotnictví to není cílově určeno a zdravotnictví by si něco takového zasloužilo a uneslo,“ říká Martin Koníř.
Podle něj centrálně řídí digitalizaci zdravotnictví i v této oblasti velmi úspěšně evropské země, jako je Nizozemsko, Dánsko či Lotyšsko. V českém případě zajišťují jednotlivé kroky takzvaná kompetenční centra.
„Měla by tu růst jako houby po dešti,“ dodal Koníř s tím, že to platí dvojnásob, když už nejsme schopni digitalizovat centrálně.
Za naprosto zásadní považuje zapracovat na systému průběžného financování elektronizace tak, aby se hradila z běžného účtu zdravotnictví. Nikoli pouze z národních a evropských časově omezených dotačních titulů.
Zajištění financí je zásadní
Za současné situace plánuje ministerstvo zdravotnictví pokrýt počáteční investici spojenou s vytvořením prostoru a nastavením procesů z výzev Národního plánu obnovy [NPO] a programu IROP. I tyto podpory však jednou skončí a systém si vyžádá zajištění navazujícího průběžného financování.
„Digitalizace není jednorázová věc, kterou provedete a máte zdigitalizováno. Digitalizace je nekončící proces, který nastartuje a pak už poběží pořád,“ upozornil na nutnost zajištění průběžného financování i poté, kdy skončí evropské podpory Martin Koníř.
Navíc oblast IT patří k nejrychleji se vyvíjejícím oblastem ze všech oborů lidské činnosti.
„Neznám nic, co by postupovalo tak rychle jako IT. Na to je potřeba mít peníze pravidelně, aby se mohlo počítat s dalším rozvojem digitalizace,“ řekl.
eHealth šetří miliony, když se ale povede
Pro dlouhodobou udržitelnost zavedených projektů se podle něj jeví jako přirozené využít postavení zdravotních pojišťoven v systému zdravotní péče.
„Zdravotní pojišťovny mohou formou úspor či zlepšení služeb pojištěncům z digitalizace benefitovat a následně tedy i hradit provoz prostoru a služeb,“ vysvětlil Koníř.
Jak zdůraznil Jiří Batěk, pokud se digitalizace zdravotnictví podaří, pak uspoří miliony korun ročně. Čímž se zajistí návratnost prvotní investice do systému. Za nelehké považuje i načerpání podpor z NPO, kdy se musí projekty dokončit nejpozději do konce roku 2025.
„Není to jednoduchá procházka růžovým sadem… Výzvy musí být ukončeny a projekty dokončeny do konce roku 2025, alespoň ty hlavní,“ řekl s tím, že již nyní se ukazuje, že se nemusí vše do té doby stihnout.
Podle jeho informací se ministerstvo zdravotnictví zavázalo k tomu, že ve financování z evropských peněz podpořených projektů digitalizace bude pokračovat i po skončení finančních podpor. K řešení je proto zajistit nastavení těchto finančních toků a tím udržitelnost digitálního zdravotnictví v Česku.
Příklady dobré praxe
Za příklad dobré praxe jmenoval Koníř způsob fungování eHealth v Dánsku, Nizozemsku i Německu. Konkrétně Dánsko už má podle něj zavedenou aplikaci pro zdravotnickou dokumentaci, kterou tamní obyvatelé skutečně běžně používají. Mají ji staženou ve svém telefonu a záchranáři jsou schopni tato propojení dobře využívat.
„V tom by nám Dánsko mohlo být velkou inspirací, jak to dělat,“ řekl Martin Koníř.
Běžně zavedené mají i aplikace pro domácí chemoterapie, sledování těhotných žen s komplikacemi. Pojištěnci v Dánsku využívají i aplikaci na domácí léčbu ran s návody a další. Připomíná, že Česko v tomto ohledu dost zaostává. Nejdále se podle něj dostalo s aplikací Tečka. Tu však dnes už ale stejně nikdo nepoužívá, protože se nemusíme prokazovat certifikáty o očkování či testování v mobilu.
Německo je podle Koníře v oblasti digitalizace zdravotnictví nejdále v jejím legislativním ukotvení. V Nizozemsku zase stát ve spolupráci se soukromým sektorem mohutně investuje do zavedení telemedicíny.
„Také na to mají agenturu a institut, které to zastřešují. Což je něco, co v našich podmínkách prakticky zcela chybí,“ uvedl.
Veronika Táchová
