Meteorologové hlásí na dnešek i následující dny tropické teploty, které kromě sluníčka přinášejí zdravotní rizika a hrozí přehřátím. Platí to hlavně pro lidi ve vyšším věku, dlouhodobě nemocné a kojící matky. Odborníci radí, jak vedra zvládnout ve zdraví.
Podle zástupců Státního zdravotního ústavu [SZÚ] je pro zvládnutí současné vlny veder klíčový správný pitný a stravovací režim. Neméně důležitá je i reakce ve chvíli, kdy dojde k přehřátí organismu nebo úpalu. První rada SZÚ přitom zní: Postiženému člověku se nedává pít do té doby, než se jeho zdravotní stav znovu stabilizuje.
„Úpal je vlastně selhání regulace tělesné teploty. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí,“ vyjmenovává příznaky úpalu mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.
Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C, je podle ní potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně ho ochlazovat.
„Otírejte ho houbou či ručníky namočenými ve studené vodě. Zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla. Pokud ji snese, osprchujte ho chladnou vodou. Sledujte tělesnou teplotu – pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C,“ upřesňuje.
Znovu upozorňuje, že postižený by neměl pít. A spadá-li do rizikové skupiny, je třeba mu přivolat lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, lidé se mají podle SZÚ obracet na nemocniční pohotovost a řídit se jejími pokyny. Naopak při mírnější formě – je-li na počátku jen zvýšená teplota [do 38 °C] – stačí postiženého ochlazovat.
„Pokud nespadá do rizikové skupiny a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci, vyčerpání z přehřátí,“ dodávají zástupci SZÚ.
Vyčerpání z přehřátí nepřichází okamžitě
Vyčerpání z přehřátí se obvykle projeví i několik dní po expozici vysoké teplotě, při nevyvážené náhradě tekutin. Jde o odpověď organizmu na nadměrné ztráty vody a soli pocením. Projevuje se častým pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou, nevolností a zvracením.
„Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké. Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné anebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy,“ říká Štěpánka Čechová.
Nemocného doporučuje postupně ochlazovat a podávat mu tekutiny, ale jen po menších doušcích. Pokud je pacientovi nevolno, pak by neměl přijímat tekutiny. Při příznacích delší než hodinu je třeba kontaktovat lékaře. Podle jeho rady pak eventuálně podat solné [iontové] roztoky.
SZÚ zároveň upozorňuje na riziko křečí ze ztráty vody a iontů pocením. Ke křečovým bolestem obvykle dochází v oblasti břicha a končetin. Často se dostaví po nebo spolu s namáhavou činností.
„Ukončete namáhavou činnost a zůstaňte v klidu na stinném chladném místě. Pijte ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce. Svaly pevně stlačte a uvolněte je jemným promasírováním,“ doporučuje mluvčí SZÚ.
Jestliže křeče do jedné hodiny neustoupí, je třeba volat lékaře. V opačném případě by měl nemocný nějakou dobu relaxovat a k namáhavé činnosti se ještě několik hodin nevracet. Což platí i tehdy, kdy se jinak cítí docela v pořádku. Další námaha by totiž mohla vést k úpalu nebo vyčerpání z přehřátí.
Odborníci SZÚ radí, co jíst a pít v horkých dnech
Při zvládání letních veder hraje důležitou roli pitný režim. Podle Ústavu je nejlepší střídat čistou vodu s minerálkou, to pro hrazení ztrát solí. Dobře poslouží chlazený slabý čaj, ať už černý či bylinkový. Naopak nevhodné jsou nápoje s vysokým obsahem cukru, nejen s ohledem na kalorie, ale i fakt, že rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo, a to zvyšuje pocit horka.
„Vypijte nejméně dva až tři litry tekutin za den a při tělesné aktivitě 2-4 sklenice každou hodinu. Nejlépe je nosit vodu stále s sebou a upíjet. Nuťte pít zejména děti a staré lidi, často nemívají pocit žízně,“ radí odborníci SZÚ.
Ve vedrech jsou ideální lehká a snadno stravitelná jídla. Studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty nebo lehké pomazánky bez majonéz. Naprosto nevhodná jsou tučná jídla. Organismus ve vedrech nepotřebuje další takovou zátěž. Tučná a na bílkoviny bohatá jídla opět zvyšují produkci tepla organismem.
„Jezte raději po menších dávkách a častěji. Vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám jako jsou majonézové saláty, měkké salámy a podobně. Ušetříte si tím riziko zažívacích obtíží, průjmů a případných dalších projevů střevních infekcí,“ tvrdí odborníci SZÚ.
Jak pracovat s klimatizací
SZÚ nabízí i několik rad o tom, jak v čase velkých veder pracovat s klimatizací. Podle něj bychom prostory, kde pobýváme, neměli klimatizací přechlazovat. Správné nastavení klimatizace má být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35 °C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29 °C, ne méně.
„Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku. Na ten organismus reaguje negativně. Spustí se procesy, které vyústí k náchylnosti k respiračním onemocněním, bolestem v krku. To znamená angínám a onemocněním močových cest,“ vysvětluje mluvčí SZÚ.
Důvodem je, že organismus kolísá mezi tepelnými extrémy a není v rovnováze. Proto klimatizujme postupně a neagresivně, abychom klimatizaci na sobě necítili, dodává.
„Jakmile v klimatizované místnosti pocítíte, že je vám zima a studené proudění vzduchu je nepříjemné, je to špatně. Znamená to totiž, že místnost je přechlazená,“ vysvětluje mluvčí.
Podle ní důsledky působení studeného vzduchu lidé často podceňují. Při vycházení z agresivněji klimatizované místnosti proto radí se krátce aklimatizovat, například na chodbě bez klimatizace. A až poté vyjít do horka vně budovy. Stejný problém podle ní nastává u klimatizací v autě. Vychlazené auto je sice příjemné, ale při vystupování z něj se tělo teplotnímu šoku s možnými zdravotními následky nevyhne.
Obecně platí, že při pobytu v klimatizovaném prostoru je potřeba myslet na větší ztrátu tekutin kvůli dýchání suchého vzduchu. SZÚ proto opět doporučuje častější pití podobně jako při sportu.
–DNA–
