Klimatické změny, turistika i změny ve využívání půdy přispívají k šíření smrtelných virů do regionů, kde je lidé neznali, Evropou nevyjímaje. Odborníci se tak obávají globálního šíření nemocí, jmenují třeba malárii a dengue.
V aktuálním rozhovoru pro bruselský list Politico vedoucí Světového fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií Peter Sands řekl, že by se spolu s klimatickými změnami mohla do Evropy vrátit malárie.
„Příští zdravotní krize by mohla být ve skutečnosti dopadem změn klimatu, které podněcují šíření již existujících nemocí, na rozdíl od nějaké nové nemoci,“ uvedl Peter Sands.
Zároveň vyjádřil přesvědčení, že příští pandemii pravděpodobně způsobí nemoc, která už je mezi námi přítomná, ale klimatické změny její rozsah znásobí do rozměru pandemie. Klimatické změny podle jeho slov už nyní ovlivňují existující smrtelné nemoci, nejde tak pouze o teoretický scénář budoucnosti, upozornil Sands. Za příklad dal loňské záplavy v Pákistánu, které podle průzkumů zhoršily změny klimatu. Loni kvůli měsíce trvajícím záplavám v Pákistánu přišlo o život přes 1 700 lidí.
„V důsledku toho však vzrostl počet případů malárie a počet úmrtí na tuto chorobu daleko převýšil přímá úmrtí způsobená záplavami,“ upozornil na souvislosti Sands.
Stojaté vody a podmáčené oblasti totiž tvoří hlavní živnou půdu pro komáry, kteří přenášejí smrtelnou infekci.
„A narušená zdravotní péče v důsledku přírodní katastrofy znamená, že na infekce zemře více lidí,“ dodává Peter Sands.
Ročně se v Evropě potvrdí tisíce nákaz malárií
V Evropě se podařilo malárii vymýtit díky poválečnému programu využívání insekticidů na postřik močálů, jejich vysušování a pomocí dostupných léků. I dnes ale stále přetrvávají příhodné podmínky pro šíření malárie ve středomořských regionech.
Nejnovější zpráva Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí [ECDC] o malárii uvádí, že více než 99 procent ze 4 800 zachycených případů v roce 2021 souviselo s mezinárodní turistikou. A odborníci ECDC tvrdí, že malárie zůstává pro Evropskou unii a Evropskou ekonomickou oblast stále rizikem. Její sledování proto považují nadále za nezbytné.
„Na případnou pandemii kterékoli infekce musí být Evropa připravena a zaměřit se rovněž na preventivní opatření,“ uvedla ředitelka ECDC Andrea Ammonová.
I souzní se slovy Petera Sandse v tom, že se musí společnost snažit lépe porozumět i vlivům klimatických změn na šíření těchto infekčních chorob. V reakci na ně pak vyvíjet bezpečná opatření k omezení výskytu komárů, které nemoci šíří. Což se, jak tvrdí, bez dostatečných laboratorních kapacit a osvěty veřejnosti dost dobře neobejde.
Nakažení komáři nalétají do Evropy
Stejně jako přibývá případů malárie na evropském kontinentu, rostou v něm i počty pacientů s horečkou dengue, kterou také přenášejí nakažení komáři. Podle dat ECDC v roce 2022 v Evropě úřady zachytily více případů horečky dengue než za celé uplynulé desetiletí. Významnou příčinou šíření dengue jsou opět změny klimatu. Vlny veder a záplav totiž podle odborníků umožnily komárům, aby pronikli dále na sever a západ kontinentu.
Nicméně i v červnu zveřejněná data ECDC ukazují, že nejen klimatické změny, ale i další faktory přispívají k zavlečení a šíření tropických nemocí. Konkrétně hovoří o zmiňované migraci a změnách ve využívání půdy, které podporují šíření nemocí přenášených komáry.
Ředitelka ECDC Andrea Ammonová v této souvislosti varuje, že Evropě hrozí zvyšování výskytu potenciálně smrtelných nemocí, jako jsou horečka dengue, chikungunya [slovo pochází z jazyka Makonde, v překladu znamená „to, co ohýbá/kroutí“, název vystihuje projev nemoci, držení těla postiženého krutou bolestí, pozn. red.] a západonilská horečka.
V roce 2022 se v Evropě podle Střediska potvrdilo 71 případů onemocnění horečkou dengue. Pětašedesát ve Francii a šest ve Španělsku. Svého maxima dosáhl i výskyt západonilského viru, 1 133 případů. Na onemocnění zemřelo 92 lidí. Většinu z nákaz, přesně 1 112, potvrdily úřady v 11 zemích. Z toho více než 700 v Itálii. Podle ECDC jde o největší výskyt infekce od roku 2018, kdy v důsledku tehdejší vlny veder zemřelo v deseti zemích 180 lidí.
Tropické viry ohrožují hlavně slabší osoby
Horečka dengue obvykle u nakažených probíhá s mírnými nebo žádnými příznaky. U slabších osob ale vyvolává vysoké teploty, bolesti hlavy a zvracení. Ve vážných případech způsobuje krvácení dásní, bolesti břicha a někdy končí úmrtím. Obdobně se projevuje nákaza virem západonilské horečky, která obvykle rovněž probíhá bez příznaků. Ale u některých citlivějších a slabších lidí vyvolává vysoké horečky, bolesti hlavy a kožní výsevy. U zranitelnějších pacientů způsobí i koma, paralýzu nebo smrt.
Jak upozorňuje ECDC, existují dva druhy komárů, jejichž rozšíření hrozí v Evropě. Prvním z nich je asijský komár tygrovaný [Aedes albopictus], který přenáší viry chikungunya a horečky dengue. A dále egyptský komár [Aedes aegypti] přenášející viry dengue, žluté horečky, chikungunya, ziky a viry západonilské horečky. Ammonová uvedla, že se tito invazivní komáři v minulých letech rozšířili i do dosud nezasažených oblastí Evropské unie a Evropské ekonomické oblasti.
„K rozšíření virů mohou přispívat klimatické změny a teplejší počasí, což jim vytváří příhodné podmínky pro přežívání,“ řekla Ammonová a dodala, že obvinit z šíření virů jen klimatické změny by bylo příliš jednoduché. Jsou tu podle ní i další faktory, a sice zmiňovaná mezinárodní turistika, zemědělství a dostatek vody.
–AM/VRN–
