Česko-slovenská asociace za kratom vyzvala vládu, aby nezakazovala stimulační látku kratom. Prodejci podle ní sami regulují prodej dětem a kontrolují kvalitu. Na tiskové konferenci asociace vystoupila Jana Michailidu z Pirátské strany.
A nejen ona. O kratomu v panelové diskuzi asociace [spadá pod Unii prodejců kratomu, pozn. red.] vystoupil i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a jeho vědecký poradce Viktor Mravčík či toxikolog z VŠCHT Martin Kuchař. Svými názory do diskuze přispěla i vedoucí meziresortního týmu Návykového chování Jana Michailidu.
„Všichni se shodli, že současná situace je neudržitelná a že je nutné přijít s novým regulačním rámcem pro nové psychomodulační látky. […] Po konferenci se mediální prostor plní články, které se vyjadřují ke kratomu pozitivně a nezařazují ho mezi tvrdé drogy, což považujeme za krok správným směrem. Věříme, že téma by se mělo řešit na základě odborných poznatků a s chladnou hlavou,“ uvádí zástupci asociace.
Podle ní by už letos na podzim mohl být do sněmovny předložený zákon, který by zavedl kategorii psychomodulačních látek a stanovil pravidla pro jejich prodej. Platit by změna mohla od ledna 2024, případně od července 2024.
Vláda rozhodnutí o tom, zda kratom a kanabiniol HHC zařadit na seznam zakázaných látek, ve středu odložila. Podle Michailidu by se k tomu měla vrátit za dva týdny. Proti zákazu se vyslovil i europoslanec Tomáš Zdechovský [KDU-ČSL].
„Stát přijde o finanční benefit ve formě daní a možnost kontroly. Zvažované kroky ministerstva zdravotnictví, které uvažují o zákazu, jsou z mého pohledu naprosto nešťastné,“ řekl k tématu koaliční europoslanec Zdechovský.
Co umožňuje současná legislativa
Současná legislativa dává podle Michailidu jen dvě možnosti, jak s podobnými látkami jako kratom nakládat. Buď je může stát zakázat, nebo neregulovat vůbec. Což podle ní neumožňuje prodejce varovat před nežádoucími účinky nebo doporučit optimální cestu aplikace či dávkování. V současnosti je prášek z exotického stromu zvaný kratom prodávaný jako sběratelský předmět.
Zákaz by podle prodejců mohl vést ke vzniku černého trhu. Lidé užívající látku pro léčebné účely by se podle nich mohli dostat do problémů se zákonem. To se podle Michailidu stane i po dočasném zákazu, kdy se lidé ve velkém předzásobí. Slovensko už prodej kratomu zakázalo. Podle zástupců tamního trhu látku lidé často nakupují ze zahraničí včetně ČR.
„Látky z trhu nezmizí, pouze je nahradí jiné a přesunou se na černý trh,“ uvedl Vojtěch Ulman, předseda Asociace za bezpečné prodejní automaty [ABPA], která sdružuje většinu provozovatelů automatů s kanabinoidy.
Petici proti regulaci kratomu podle asociace podepsalo v ČR přes 17 000 lidí. Podle průzkumu mezi tisícovkou uživatelů je jich většina ve věku 18 až 29 let, čtyři procenta byli nezletilí.
K čemu vlastně slouží kratom
Asociace zdůraznila, že kratom používají i nemocní, například s roztroušenou sklerózou. Nejčastějším důvodem pro užívání, který respondenti v průzkumu uvedli, je stimulace pro psychický nebo fyzický výkon, případně relaxace.
„V malých množstvích má stimulační účinky, kvůli kterým se užívá, ve větších naopak účinky tlumivé, které připomínají opiáty. V mnohém připomíná alkohol, je to návyková látka,“ popsal látku pro server iRozhlas.cz někdejší vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.
Zatímco Německo, Polsko, Slovensko a další země kratom zakazují, USA, Thajsko nebo Nizozemsko si podle něj vybraly cestu rozumné regulace.
Ostatně je to právě thajský název kratom, pod kterým se tropický strom z čeledi mořenovité [Mitragyna speciosa] prosadil na českém trhu. Z jeho sušených listů se v Indočíně a jihovýchodní Asii získává tradiční povzbuzující a léčivý prostředek známý nejčastěji pod thajským názvem kratom. Hlavními účinnými látkami jsou indolové alkaloidy, zejména mitragynin a 7-hydroxymitragynin. V závislosti na použitém množství je účinek kratomu buď stimulující, nebo euforický až tlumící. Pravidelné užívání může u lidí vést k vytvoření tolerance, fyzické a psychické závislosti.
–ČTK/DNA–
