Na léky na recept a centrové léky šlo loni z veřejného zdravotního pojištění 73,83 miliardy korun. To je zhruba 17 procent celkových výdajů zdravotního pojištění. Loni pojišťovny hospodařily s rozpočtem zhruba 434 miliard korun.
Data o výdajích zdravotních pojišťoven na léky spadajících do úhrad z veřejného pojištění uvádí Výroční zpráva Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] za rok 2022.
„Výroční zpráva slouží jako zdroj informací pro zdravotnické partnery včetně tvůrců politiky, státních institucí, plátců zdravotní péče, odborníků, pacientských organizací i veřejnosti,“ říká k publikované zprávě výkonný ředitel AIFP David Kolář.
Největší díl z veřejného zdravotního pojištění si loni stejně jako v předchozích letech ukrojil segment akutní lůžkové péče. Podle informací zdravotních pojišťoven a jejich zdravotně pojistných plánů [ZPP] pro letošní rok šlo v roce 2022 z pojištění do lůžkové péče 182,34 miliardy korun. V procentuálním vyjádření jde o 42,87 procenta celkových výdajů pojištění. Druhý největší podíl z vybraného pojistného loni směřoval do ambulantní péče, a to 113,04 miliardy korun. Což odpovídá 26,57 procenta celkových výdajů zdravotního pojištění.
„Výdaje na zdravotní péči v České republice postupně stoupají. Dle posledních údajů Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí dostupných v době přípravy výroční zprávy představovaly výdaje systému veřejného zdravotního pojištění za rok 2022 434,2 miliardy korun,“ píší zástupci AIFP ve Výroční zprávě.
V roce 2023 zdravotní pojišťovny plánují výdaje ve výši 471,6 miliardy korun. V rámci segmentu zdravotní péče dosáhly náklady 425,4 miliardy korun, respektive se plánují ve výši 460,1 miliardy korun.
Výdaje na léky rostou, nikoli kontinuálně
Na léky na recept a centrové léky loni zdravotní pojišťovny vynaložily 73,83 miliardy korun. To představuje 17,36 procenta celkových výdajů zdravotního pojištění. Výdaje na léčiva hrazená ze zdravotního pojištění postupně klesaly z 19,37 procenta v roce 2017 na prozatím historické minimum 16 procent v roce 2021. V posledním roce vykazují úhrady slabý nárůst, který by mohl v roce 2023 mírně posílit. A to na 17,66 procenta celkových výdajů zdravotního pojištění, konstatuje AIFP.
„S rostoucí dostupností inovativní léčby pro české pacienty a s rozvojem specializovaných center určených zejména k léčbě onkologických, metabolických, kardiovaskulárních a neurologických onemocnění dochází v posledních letech k vyššímu využívání centrové léčby,“ kontruje AIFP.
Zástupci asociace odkazují i na výsledky analýzy COGVIO, podle nichž přibylo v roce 2021 v centrové péči 20 nových molekul.
Údaje zdravotních pojišťoven ukazují, že náklady na centrové léky v roce 2022 dosáhly 30,98 miliardy korun. Náklady pro letošní rok pojišťovny odhadují na 36,22 miliardy korun.
Centrové léky hrazené ze zdravotního pojištění
Pacienti v Česku dnes mají k dispozici 254 moderních léčiv. Ve srovnání s rokem 2017 jde o více než 60% nárůst. K nejčastěji předepisovaným centrovým terapiím patří léky na onkologická onemocnění, imunosupresiva, antivirotika a léky na léčbu respiračních onemocnění. Z dostupných údajů jen Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplývá, že v centrech se v roce 2022 léčilo 66 tisíc pacientů. To je o 15 procent více než v roce 2021.
„Společně s rozvojem moderní medicíny lze předpokládat, že objem nových přípravků a s ním i náklady centrové léčby budou postupně narůstat. Řešení mohou přinést nové risk-sharingové platební modely i decentralizace vybraných léčivých přípravků, která se již diskutuje například v oblasti onkologie,“ vysvětluje David Kolář.
V loňském roce podle Koláře vstoupilo na český trh 18 inovativních léčivých přípravků, což je obdobné číslo jako o rok dříve. V dostupnosti moderních léčiv je na tom Česká republika sice lépe než ostatní země skupiny V4. Nicméně stále zaostává za některými zeměmi západní Evropy, konkrétně za Francií, Rakouskem a Německem.
Z pohledu prodejů léčivých přípravků došlo v uplynulém roce k mírnému nárůstu počtu prodaných balení léčivých přípravků. To o 3,76 procenta. Ve finančním vyjádření jde o 7% nárůst.
Při hodnocení prodejů léků podle jejich ATC skupiny, anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace, data společnosti IQVIA ukazují, že největší podíl tvoří léčiva na léčbu kardiovaskulárního systému [23,2 %]. Dále nervového systému [18,8 %] a trávicího traktu a metabolismu [14,4 %].
Výroční zpráva AIFP upozorňuje i na legislativní změny, které loni přinesla novela o veřejném zdravotním pojištění. Jejím účelem mělo být zjednodušení vstupu léků na vzácná onemocnění a vysoce inovativních terapeutik do úhrad ze zdravotního pojištění. Podle nové legislativy loni požádalo o stanovení úhrady celkem 16 přípravků pro léčbu vzácného onemocnění. Z nich pouze jeden regulatorní úřady loni schválily k úhradě z pojištění.
„Očekává se, že v nadcházejícím období využijí tuto možnost další přípravky určené k léčbě dříve nevyléčitelných či obtížně léčitelných nemocí,“ píše se ve zprávě AIFP.
–RED–
