Kancelář Světové zdravotnické organizace [WHO] v České republice ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR představila publikaci „Česko: přehled zdravotního systému 2023″. Příručka mapuje hlavně roky pandemie covidu.
Publikaci připravilo a vydalo Evropské středisko pro sledování zdravotnických systémů a politik. Zprávu připravil tým ve složení Anne Spranger, Lenka Šlegrová, Jana Votápková a Pavel Hroboň. Vedoucí kanceláře WHO v ČR Zsofia Pusztaiová při představování dokumentu zmínila především krizi covidu v minulých letech. A zdůraznila potřebnost zdravotnických dat napříč zeměmi.
„Upozorňujeme na rizika spojená s tabákem a alkoholem. A problém je i v nových technologiích pro kuřáky,“ řekla vedoucí Kanceláře WHO v Česku.
Zmínila i dobré zprávy a zdůraznila nutnost reforem. K nim patří dobrá informovanost. A přesně to podle ní splňuje zpráva WHO.
„V zásadě jakékoli srovnání, které České republice umožní porovnání, jak se vyvíjí naše zdravotnictví a zda jsme úspěšní v tom, co děláme, je jenom pozitivní,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Podle něj by se Česko nemělo srovnávat s východními evropskými zeměmi. V mnoha ohledech se Česko podle jeho slov dostalo na úroveň západních zemí.
„Ale to má i své náklady,“ dodal s upřesněním, že zajištění dalších zdrojů do zdravotnictví patří k aktuálním výzvám.
„Já určitě materiál WHO docela jistě položím na stůl pana ministra. Ale důležité je, aby ho přečetli kolegové, které panu ministrovi připraví reakci na tento report,“ odpověděl na to, zda se se zprávou seznámí i ministr Vlastimil Válek, jehož čas, jak uvedl tázající, je drahý.
Report jako celek
Co se týče podrobné zprávy, pak WHO na svých stránkách uvádí zejména sebraná data o dopadu pandemie covidu na děti a mládež. Zpráva ale zahrnuje podrobná zjištění u onkologických pacientů, diabetiků a dalších skupin pacientů, jak uvedla výzkumnice Anne Spranger z Evropského střediska pro sledování zdravotnických systémů a politik.
„Je pár věcí, které jsou inspirativní v České republice. Patří sem zejména nízká finanční spoluúčast pacientů na poskytnuté zdravotní péči. To vyplývá z celkového přehledu a srovnání s ostatními státy,“ uvedla Spranger.
Další výzkumnice Lenka Šlegerová upozornila na to, že ne vždy při přípravě zprávy výzkumníci měli dostatek aktuálních informací. Týkalo se to například zdravotnických kapacit. Potvrdila i dlouhodobý trend velkého počtu pacientů s lékařem oproti jiným zemím. Také ale zdůraznila vysokou spoluúčast pacientů v Česku u stomatologické péče.
„I přesto Česko nabízí finanční ochranu mnohým a velkým skupinám veřejnosti,“ řekla.
Jana Votápková, která se na přípravě zprávy rovněž podílela, srovnala výkon primární a nemocniční péče. Zmínila velký prostor pro zlepšení v oblasti lékových interakcí.
„Jsou i oblasti, kde je Česko výrazně pod průměrem zemí OECD. Je to například počet případů rakoviny prsu a střev,“ uvedla.
Dodala, že v Česku pokulhává i vyhodnocování finanční efektivity zdravotního systému. Zmínila například přerozdělování peněz z pojištění zdravotním pojišťovnám. Upozornila na změny k lepšímu, kdy se rozšířily parametry u pacientů pojišťovny, který určuje poměr přerozdělení peněz. Samy zdravotní pojišťovny systém přerozdělování ale nadále kritizují.
„A ukazuje se nedostatek zdravotních sester v odlehlých oblastech,“ přidala.
Pavel Hroboň poukázal na to, že zdravotní systém vydává obrovskou finanční sumu na léčbu nemocí, k nimž by nemuselo dojít, pokud by fungovala prevence tak, jak má.
Pár slov o WHO
Světová zdravotnická organizace [World Health Organization, WHO] jako agentura patří pod Organizaci spojených národů [OSN]. Byla založena v roce 1946. Česká republika se stala členem v roce 1993 jako jeden z nástupnických států Československa, které bylo zakládajícím členem WHO.
Hlavními směry činnosti WHO je formulace zdravotní politiky a konzultační činnost podle potřeb členských států. Dále je to odborná pomoc při vypracování národních zdravotnických strategií, sledování indikátorů zdravotního stavu populace a ukazatelů hodnotících zdravotnické systémy jednotlivých států. Mezi agendu společnosti patří rozvoj a testování nových technologií a postupů pro kontrolu nemocí a řízení zdravotní péče. WHO je přítomná i v krizových oblastech.
Sekce WHO na Stálé misi ČR v Ženevě spolupracuje s řídícími orgány WHO a podílí se na koordinacích postojů Evropské unie. Ty pak země EU společně prosazují. Kancelář WHO v České republice sídlí v Praze v Rytířské ulici.
–RED–