„Stávající navyšování nákladů na zdravotní služby nad růst příjmů, kdy všechny zdravotní pojišťovny financují systém z rezerv z minulých období, je neudržitelné,“ říká v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ředitel VoZP Josef Diessl.
Objevují se informace, že ne všechny zdravotní pojišťovny jsou na tom finančně dobře. Podle našich informací k ohroženým pojišťovnám patří právě ta vaše. V jaké finanční kondici je Vojenská zdravotní pojišťovna ČR [VoZP]?
Pokud někteří zástupci poskytovatelů zdravotní péče trousí mezi novináře podobné informace, považujeme to za součást jejich nátlaku v době vrcholícího dohodovacího řízení o úhradách zdravotních služeb na rok 2024. Patrně jde o odvetu za to, že VoZP na těchto jednáních vystupuje striktně proti nerealistickým požadavkům zástupců mnoha segmentů zdravotních služeb na další zvýšení úhrad, které naprosto neodpovídají ekonomické realitě celého systému veřejného zdravotního pojištění. Dovolte mi zasadit tyto argumenty do širšího kontextu.
Povídejte…
Zásahy státu vytvořily ve zdravotnictví zejména v období covidové pandemie značný vnitřní dluh, kvůli kterému je letos už čtvrtým rokem celý systém veřejného zdravotního pojištění v deficitu. Plošně uplatňované kompenzační vyhlášky v letech 2020 a 2021 přinesly zdravotnickým zařízením v součtu obrovské částky, které neodpovídaly jejich reálnému výkonu. V letech 2019 až 2023 se zvýšil celkový přísun peněz do zdravotnictví o neuvěřitelných 60 procent, v reálných číslech jde o 172 miliard korun! Zdaleka ne vše šlo na vrub boje s pandemií. Platby vysoko převyšovaly úroveň tehdejší inflace a překonávaly objektivní cenové nárůsty v cenách zdravotní péče.
Co z toho plyne?
Poskytovatelé si na tyto mimořádné příjmy rychle „zvykli“, a místo aby se úhrady vrátily na realistickou, předcovidovou úroveň, požadují pro různé segmenty zdravotní péče jejich další zvyšování, a to někdy i v desítkách procent. Praxe, kdy pojišťovny hradí více peněz, než kolik do systému přitéká, však musí v době celkové revize veřejných rozpočtů skončit. Systém má sloužit k úhradě vykázané a uznané péče, nikoli řešit inflační dopady, navyšování mezd zdravotníků a další požadavky, které s posláním zdravotních pojišťoven nikterak nesouvisí.
Jak hospodaří pojišťovna VoZP
Chápu vaše stanovisko, ale znovu se zeptám, jak hospodaří vaše pojišťovna?
VoZP se v době ekonomického poklesu chová odpovědně. V důsledku racionalizačních opatření ušetřila v uplynulých dvou letech v provozním fondu 695 milionů korun oproti zákonnému limitu. Všechny tyto prostředky ušetřené na provozních výdajích byly využity na úhrady zdravotní péče. Zdravotní služby poskytnuté jejím pojištěncům hradí VoZP včas a v dohodnuté výši. Nemá závazky po lhůtě splatnosti a má dostatečné finanční prostředky na svůj provoz. Rovněž má naplněn rezervní fond v souladu se zákonem.
Proč tedy kolují informace o špatné finanční kondici zdravotních pojišťoven?
Že je celý systém veřejného zdravotního pojištění v nevalné kondici, není žádná novinka. Vždyť v deficitu je už čtvrtým rokem po sobě. To znamená, že disponibilní příjmy jsou nižší než náklady. A všechny zdravotní pojišťovny čerpají z rezerv z minulých období. Paradoxně nejlépe vychází Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR [VZP ČR]. Ta profitovala z pojištění většiny válečných uprchlíků z Ukrajiny a profituje také ze způsobu přerozdělování pojistného, který dle názoru nejenom VoZP, ale i ostatních zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven není spravedlivý. Obecně lze konstatovat, že mezi roky 2017 až 2022 rostly náklady ve všech zdravotních pojišťovnách obdobně.
Pokud stát v této tíživé situaci navíc uvažuje o odložení valorizace plateb za své pojištěnce, musí také zajistit škrty na straně výdajů, tedy omezení úhrad poskytovatelům zdravotních služeb. Že s tím poskytovatelé nesouhlasí, je logické, ale právě v tom tkví role státu, respektive ministerstva zdravotnictví. To má poslední slovo v případě nedohody pojišťoven a poskytovatelů.
Rezervy pojišťoven vystačí už jen na pár dnů
Dohodovací řízení na rok 2024 prozatím dopadá nevalně. Proč podle vás?
Jediným argumentem těch, kteří požadují a prosazují neúměrně vysoké platby poskytovatelům, a tudíž dlouhodobé deficitní financování systému, jsou údajné mnohamiliardové finanční rezervy zdravotních pojišťoven. Jejich skutečná výše je známá z veřejně dostupných zdrojů.
Jak si stojí rezervy pojišťoven?
Podle posledních údajů z května 2023 bylo na rezervních fondech všech zdravotních pojišťoven 5,97 miliardy korun. To je částka, která se letos ve zdravotnictví spotřebuje za necelých pět dní. Rozhodujícím zdrojem financování jsou však základní fondy zdravotního pojištění, které ke stejnému datu disponovaly necelými 25 miliardami korun [o 18 mld. Kč méně než v roce 2021]. Což jsou zdroje na 19 dní současné zdravotní péče. A argumentovat celkovými zůstatky na všech účtech zdravotních pojišťoven je už zcela nesmyslné. To je zřejmé každému, kdo se alespoň základně orientuje v principech úhrad zdravotní péče. Zůstatky fondů zdravotních pojišťoven a jejich vývoj naleznete na webu ministerstva zdravotnictví.
Hospodaření VoZP podrobně
Jaký je objem finančních prostředků, se kterými VoZP hospodařila loni? A s jakým objemem má pojišťovna podle zdravotně pojistného plánu hospodařit letos?
V roce 2022 VoZP hospodařila s celkovými příjmy základního fondu ve výši 27,3 miliardy korun. Letos budou tyto příjmy 29,5 miliardy korun.
V roce 2022 byly celkové náklady základního fondu 28,0 miliardy korun. Z této částky činily náklady na zdravotní služby 27,2 miliardy korun. Rozdíl 0,8 miliardy sloužil k pokrytí zákonného přídělu do rezervního fondu, k přídělu prostředků do fondu prevence a k pokrytí provozních nákladů pojišťovny. V roce 2023 budou tyto hodnoty 30,3 miliardy korun a 29,4 miliardy korun. Rozdíl 0,9 miliardy bude použit obdobně jako v předchozím roce.
Struktura pojištěnců a přerozdělování mezi pojišťovnami
S jakým výsledkem skončilo hospodaření pojišťovny v roce 2021 a v roce 2022? A s jakým výsledkem počítá pojišťovna letos?
U zdravotních pojišťoven se používá srovnání příjmů a nákladů základního fondu. U VoZP bylo toto saldo v roce 2022 -764 mil. Kč a v roce 2023 -789 mil. Kč. Pro srovnání saldo ČPZP za rok 2022 je -1.651 mil. Kč [ZPP 2023 -2.243 mil. Kč], OZP -1.098 mil. Kč [ZPP 2023 -1.513 mil. Kč]. A tak bych mohl pokračovat.
Jaká je struktura pojištěnců VoZP z hlediska platby pojistného, například státní pojištěnci, zaměstnanci, OSVČ, OBZP?
Státní pojištěnci – 53,6 procenta, zaměstnanci – 34,7 procenta, OSVČ včetně těch v paušálním režimu – 10,4 procenta a OBZP – 1,3 procenta.
Mezi pojišťovnami platí 100 % přerozdělování všech příjmů z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, takže příjmová oblast jednotlivých pojišťoven není ovlivněna strukturou plátců pojistného. Obecně lze říct, že celý systém „táhnou“ zaměstnanci [+ jejich zaměstnavatelé]. Těch je dlouhodobě asi 30 procent, ale do systému veřejného zdravotního pojištění přispívají více než 60 procenty [donedávna přes 70 %]. V současné době jsou podíly příjmů celého systému veřejného zdravotního pojištění v ČR od jednotlivých plátců takovéto: státní pojištěnci – 30,2 %, zaměstnanci – 63,1 %, OSVČ – 5,8 %, OBZP – 0,9 %.
Dohodovací řízení pro rok 2024
Pokud byste měl srovnat přístup VoZP k poskytovatelům s jinými pojišťovnami, jak byste VoZP charakterizoval?
VoZP dlouhodobě hradí v přepočtu na jednoho standardizovaného pojištěnce za péči svých pojištěnců nejlépe ze všech zdravotních pojišťoven.
Jak dlouho je systém podle vás udržitelný za stávajících podmínek?
Stávající navyšování nákladů na zdravotní služby nad rámec růstu příjmů, kdy všechny zdravotní pojišťovny financují systém z rezerv z minulých období, je neudržitelný. Proto VoZP začala otevírat otázku financování v dalším období, proto nemůžeme souhlasit s navýšením úhrad pro rok 2024 nad rámec možností systému bez jasné vize, co bude dál. V případě, že navýšení nákladů na zdravotní služby bude převyšovat příjmy [resp. celkové příjmy základních fondů budou nižší než celkové náklady], dojde v roce 2024 k dalšímu prohloubení deficitu, a to u všech zdravotních pojišťoven.
Pokud bychom se bavili o letošním dohodovacím řízení – s jak vysokým navýšením úhrad přichází VoZP pro poskytovatele zdravotní péče?
VoZP vyšla ze skutečnosti roku 2022 a ze zdravotně pojistných plánů roku 2023. Při aktuální relativně optimistické predikci příjmů systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2024, není započteno snížení mezd státních úředníků [vláda od toho ustoupila, pozn. red.], počítá se s navýšením platby státu podle platného znění zákona č.592, vychází možné navýšení celkových nákladů základního fondu zdravotního pojištění o 4,8 procenta. Pro navýšení nákladů na zdravotní služby cca 3,6 – 3,9 procenta. Pokud bude navýšení nákladů vyšší, budou celkové příjmy nižší, než celkové náklady. Toto neplatí jen pro VoZP, ale pro celý systém veřejného zdravotního pojištění. Z tohoto důvodu VoZP nehlasovala v rámci dohodovacího řízení pro vyšší nárůst než 3,6 procenta. Nicméně VoZP nemá právo veta a v rámci dohodovacího řízení mohla být vždy přehlasována.
Jak se vyšší, než vámi prosazované navýšení úhrad promítne do vaší bilance?
Pokud bude nárůst nákladů na zdravotní služby vyšší než 3,6 procenta, případně při zohlednění posílení ZFZP prostředky z Provozního fondu o něco vyšší, dojde k prohloubení deficitu systému. Může dojít ke zpoždění plateb vůči PZS a zároveň k restriktivnějšímu přístupu zdravotních pojišťoven k jakýmkoli inovacím v léčbě.
Slučování pojišťoven
Často zaznívají hlasy o možnosti/vhodnosti sloučení VoZP s některou z jiných svazových pojišťoven, většinou pak Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra ČR.
Tyto „hlasy“ zaznívají s určitou periodicitou už řadu let a nejhlasitějšími zastánci myšlenky na spojování zdravotních pojišťoven byli komunisté, když ještě byli zastoupeni v Poslanecké sněmovně. Podle jejich záměru mělo jít o první krok k postupnému vytvoření jediné zdravotní pojišťovny neboli k faktickému zestátnění financování zdravotnictví. VoZP k podobným úvahám v minulosti vždy vyjádřila svůj nesouhlas a ani nyní nevidí žádný racionální důvod k fúzi s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. Takový krok by navíc nijak neřešil problémy systému veřejného zdravotního pojištění, tedy jeho nebezpečný a stále rostoucí deficit.
Možnost sloučení zdravotních pojišťoven je poměrně detailně rozpracována v zákoně č. 280/1992 Sb. a je třeba vždy vyjít z jeho znění. V případě VoZP by došlo ke sloučení pojišťovny, která za své pojištěnce platí lépe než druhá pojišťovna, takže bychom se také měli zamyslet nad tím, jestli je cílem hradit za péči pro pojištěnce co nejvíce a minimálně v souladu s úhradovou vyhláškou [aktuální požadavek poskytovatelů], nebo naopak udržet stabilní dlouhodobě financovatelný systém. A vlastní sloučení je poměrně dlouhý proces po technické stránce, přičemž finanční přínos tohoto kroku není zřejmý.
Veronika Táchová
—
Ing. Josef Diessl [1959] působí jako generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny od 15. března 2017. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou. V letech 2003 až 2011 vedl pobočku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra v Hradci Králové. V letech 2012 a 2013 stál v čele Vysokomýtské nemocnice. Poté byl nejprve v představenstvu nemocnic akutní péče v Pardubickém kraji, od roku 2015 pak provozně-technickým ředitelem krajské společnosti Nemocnice Pardubického kraje.
