Bez odkladu přesčasové práce pro zdravotníky podle novely zákoníku práce nebude nikdo, kdo by plně zajistil péči o pacienty. Pro odbory je odklad ale nepřijatelný. Pokud jej Sněmovna přijme, vyzvou k odmítnutí všech přesčasů.
Podle průzkumu Sekce Mladých lékařů České lékařské komory [ČLK] přesčas pracuje v českých nemocnicích až 97 procent lékařů. Průměrný počet přesčasů podle průzkumu dosahuje 77 hodin měsíčně. Zhruba deset procent lékařů pracuje dokonce 80 hodin týdně, to je zhruba 160 hodin měsíčně. A jen 14 procent lékařů pracujících přesčas jako kompenzaci čerpá náhradní volno.
„Normální je pracovat 40 hodin týdně plus legální přesčasy,“ uvedl k výsledkům průzkumu na tiskové konferenci České lékařské komory za sekci Mladých lékařů Jan Přáda.
Jinak řečeno, ve zdravotnictví především pak v nemocnicích se porušují při stanovování pracovní doby pravidla daná zákoníkem práce. Délka směny podle něj totiž může trvat nanejvýš dvanáct hodin.
Podle Přády je přesčasová práce i jedním z důvodů, který stojí za nedostatkem lékařů a dalších zdravotníků. A jsou to podle něj i desítky hodin přesčasové práce za měsíc, které zkreslují jejich výdělky. Jak ale upozorňuje, mladé lékařky a lékaři desítky hodin práce navíc s ohledem na svůj osobní a rodinný život sloužit nechtějí.
České zdravotnictví drží přesčasová práce
Na porušování zákoníku práce ve zdravotnictví dlouhodobě upozorňuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek.
„Systém je založený na lži, na tom, že se falšují výkazy. Velice těžko se hledají data o tom, jaká je reálná situace,“ říká Milan Kubek.
Jako totálně bezzubé vidí i inspektoráty práce, které, jak tvrdí, nic nekontrolují a nikdo nikoho za nic netrestá. Žádná pochybení se ale nikdy nepotvrdila. A to podle ČLK kvůli tomu, že formálně se služby v nemocnicích dodržují tak, jak ukládá zákoník práce.
Fungování českého zdravotnictví na přesčasové práci se nyní ale ukázalo jako problém z hlediska přizpůsobení českého zákoníku práce na jeho evropskou směrnici. Ta takový objem přesčasů u zaměstnanců nepřipouští. Transpozice zákoníku práce, která jde do třetího sněmovního čtení, tak teď dovoluje zdravotníkům, a nejen jim, pracovat přesčas nanejvýš osm hodin týdně. Zdravotnickým záchranářům pak dvanáct hodin týdně. A to je problém.
Při dodržování takového rozložení směn totiž nebude mít kdo vykrýt služby v nemocnicích. Poslanci v čele s předsedou Výboru pro sociální politiku Vítem Kaňkovským [KDU-ČSL] proto pozměňovacím návrhem usilují o pětiletý odklad přesčasové práce pro zdravotnictví tak, jak ji ukládá novela zákoníku práce.
Co říkají politici
„Bohužel v tuto chvíli máme na misce vah pouze ta dvě řešení,“ vysvětlil důvod podání pozměňovacího návrhu Kaňkovský na středečním [21.6.] Výboru pro sociální politiku.
Prvním z nich je omezení zdravotní péče, druhým pak využití přechodného institutu další dohodnuté práce přesčas pro zdravotnictví.
„Snažíme se, abychom to zdravotnictví udrželi. A nejen zdravotnictví, týká se to i terénních služeb,“ vysvětlil Kaňkovský.
Zdůraznil, že nejde o žádný krok proti zdravotníkům. Podle něj bude záležet jen na samotném zdravotníkovi, jestli danou dohodu podepíše, či nikoliv. Nicméně poskytovatel tak bude mít alespoň šanci se zdravotníky o podmínkách jednat a zajistit péči o pacienty, dodal předseda Výboru.
„Ale nyní jiný nástroj nemáme, tu transpozici jsme povinni nějak schválit,“ zdůraznil Kaňkovský s dodatkem, že opatření nyní dělají tak, aby se nemusela omezovat zdravotní péče.
Současně je si, jak uvedl, vědom, že tím správným řešením je doplnění personálu ve zdravotnictví.
Odboráři přechodnou výjimku přesčasů odmítají
Na navrhovanou pětiletou výjimku pro zdravotnictví z limitů přesčasové práce podle novely zákoníku práce již zareagovaly odborové organizace ve zdravotnictví. Ve čtvrtek [22.6.] odeslali zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZSP] a Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů [LOK-SČL] do Sněmovny dopis. V něm poslance žádají, aby při hlasování nepodpořili pozměňovacím návrhem zaváděnou přesčasovou práci ve zdravotnictví.
„Návrh novely zákoníku práce je výsledkem dohody sociálních partnerů, kteří se zavázali, že nebudou bez vzájemné dohody prosazovat ani podporovat prosazení žádných dalších změn této transpoziční novely,“ upozorňují mimo jiné odboráři v dopise.
Unijní úprava dohod ohrožuje zdravotnictví i sociální služby
Zmiňují v něm dále, že navrhované změny ještě zhorší již nyní přesčasy a službami přetížené zdravotníky.
„Zajištění nepřetržité zdravotní péče je založené na obludném množství přesčasové práce, která potom zkresluje příjmy zdravotníků,“ píší dále odboráři.
Pokud pozměňovací návrhy Poslanecká sněmovna přijme, pak by to pro rok 2024 fakticky znamenalo pro část zdravotníků práci ve výši 1,45 úvazku, tvrdí zástupci odborů. V případě, že sněmovna i přes jejich apel pozměňovací návrh o přesčasech přijme, pak odbory zdravotníky vyzvou k hromadnému odmítnutí veškeré přesčasové práce odporující zákoníku práce.
Reakce zdravotnických odborů se dostala i k poslancům Výboru pro sociální politiku. Jeho předseda Vít Kaňkovský slíbil, že s odboráři plánuje o uplatnění přechodného institutu další dohodnuté práce přesčas pro zdravotníky ještě do třetího čtení jednat.
Veronika Táchová
