Takzvané řasokoule se těší stále větší oblibě u českých domácnosti. Postarat se o řasokouli totiž zvládnou i malé děti, aniž by jim ublížila. Dokonce se s ní mohou pomazlit. Řasokoule tak dělají radost jak dětem, tak obchodníkům. Ale popořadě.
Řasokoule je tmavě zelená řasa kulovitého tvaru původem z Asie. Původně pochází z asijského kontinentu, pravděpodobně z Japonska. Do Česka se řasokoula dne ale dovážejí z ukrajinské oblasti Šackých jezer. Což pro ZdraveZpravy.cz s odvoláním na výsledky studie Boedeker et al. z roku 2010 potvrdil Jan Ráček z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Ve studii oslovili autoři několik akvarijních obchodů a obchodních společností s akvarijními rostlinami ohledně původu jejich komerčně dostupných řasokoulí a ve všech případech byla uvedena jako země původu Ukrajina, konkrétně Šacká jezera v severozápadní části Ukrajiny,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz.
Upřesnil, že jde o zelenou řasu s latinským názvem Aegagropila linnaei s dřívějším názvem Cladophora aegagropila. V angličtině se jí říká „moss ball“, v doslovném překladu mechová koule. Jak ale upozorňuje Jan Ráček, s mechy nemá tato řasokoule nic společného.
Z nenápadného doplňku akvárií se stal hit desetiletí
Ještě před několika lety přitom řasokoule patřila spíše k doplňkům akvárií, v nichž jako hlavní atrakce plavaly akvarijní rybky. Rozhodně si ji u nás lidé nekupovali jako samostatnou rostlinu nebo snad mazlíka, jak se dnes s oblibou o řasoukoulích říká.
„Teprve v poslední době je v popředí zájmu samotná řasa,“ podotýká Jan Ráček.
A nemýlí se. Řasokouli a příslušenství pro její pěstování dnes nabízí každý akvaristický obchod včetně internetových e-shopů. Po internetu kolují diskuzní fóra a návody na to, jak se o svou řasokouli správně starat, aby se jí co nejlépe dařilo a spokojeně si rostla.
Kdo by si ale myslel, že si řasokouli obstará jednoduše sám, protože jde o sladkovodní rostlinu vyskytující se obvykle v jezerních vodách, zřejmě neuspěje. Tento druh řasokoule v českých vodách totiž neroste.
„V kulovité formě je to relativně vzácný druh, který se vyskytuje na dně mělkých, čistých jezer především v Japonsku a na Islandu.“ vysvětluje Jan Ráček pro ZdraveZpravy.cz.
Řasokoule v Německu i Skotsku a Ukrajině
V Evropě ji podle něj vědci v posledních třiceti dekádách zachytili pouze v severním Německu, ve Skotsku a zmiňované Ukrajině. Přirozených lokalit s příhodnými podmínkami pro život řasokoulí ubývá především v důsledku znečištění způsobeného lidskou činností. A tak se nabízí otázka, zda se dá řasoukoule pěstovaná v domácím akváriu alespoň rozmnožit. Podle Jana Ráčka to možné sice je, to jejím rozpůlením nebo oddělením menší části, v praxi to ale příliš nedoporučuje.
„Řasa roste jednak velmi pomalu, udává se zhruba 5 mm za rok, a jednak hrozí riziko fatálního poškození vedoucí k úhynu řasokoule. Je zkrátka jednodušší si další řasokouli koupit,“ tvrdí.
Pro zajímavost doplňuje, že v Japonsku, odkud řasokoule „marimo“ původně pocházejí, má jejich pěstování mnohem delší tradici než u nás. Dokonce ji Japonci považují za národní poklad. V zemi se objevuje i na poštovních známkách, prodávají se i hračky v podobě řasokoulí a různé další suvenýry.
Řasokoule a péče o ni
S ohledem na nenáročnou péči není divu, že si řasokouli oblíbily především domácnosti s malými dětmi. Usadit ji mohou do již zavedeného akvária se sladkovodními rybičkami, krevetami a dalšími akvarijními rostlinami. Anebo si na ni speciálně pořídí samostatné akvárium či jen skleněnou misku. Řasokouli se stejně tak dobře daří třeba i ve sklenici od okurek. Na její dno pak stačí položit několik očištěných kamínků různých odstínů a „řasokoulí paráda“ je na světě.
Snad jediné, na co je třeba při péči o řasokouli dávat pozor, jsou přímé sluneční paprsky. Ty by je mohly „spálit“, což se na nich projeví hnědými flíčky. Řasoukouli se daří spíše na méně osluněných místech, nikoli na přímém slunci.
„Na osluněném místě v malých akváriích zároveň hrozí přehřátí vody, které řasa netoleruje. Voda by měla zůstávat chladnější a čistá, důležité je ji pravidelně vyměňovat,“ upozorňuje Ráček.
Měnit vodu doporučuje zhruba jednou za dva týdny s ohledem na objem akvária či sklenice. I když řasokouli plně postačí obyčejná kohoutková voda, ideálně by se podle něj měla kvůli chloru nechat alespoň čtyřiadvacet hodin odstát.
„Podobně jako u pokojových rostlin může mít i u řasokoule zalévání chlorovanou vodou neblahé důsledky pro vzhled a vitalitu,“ podotýká odborník na přírodní vědy.
Jak se mazlit s řasokoulí
A nakonec to nejlepší. Při péči o řasokouli nesmí podle Ráčka její majitelé zapomínat ani na již zmiňované mazlení. Což značí ji jednou za čas, například při výměně vody v akváriu, mezi dlaněmi chvíli poválet.
„To proto, aby si udržela svůj kulovitý tvar. V přirozených podmínkách jej utváří pohyb vody způsobený větrem, jež řasokouli povaluje po dně,“ vysvětluje Jan Ráček.
Rovněž doporučuje při pravidelné údržbě řasokouli lehce pomačkat, aby z ní vytekla stará voda z akvária. Také ji jemně opláchnout od nečistot, které se zachytávají mezi jejími vlákny. Závěrem pak Jan Ráček dodává, že při správné péči vydrží řasokoule klidně i sto let. Sečteno a podtrženo: Řasokoule z Ukrajiny je mazlík na celý život.
[Boedeker, Christian & Eggert, Anja & Immers, Anne & Smets, Erik. [2010]. Global Decline of and Threats to Aegagropila linnaei, with Special Reference to the Lake Ball Habit. Bioscience. 60. 187-198. 10.1525/bio.2010.60.3.5.]
Veronika Táchová
