Nejdelší neschopenky loni čerpali lidé v Moravskoslezském kraji, kde jejich průměrná délka trvala 31 dnů. Naopak nejkratší pracovní neschopnosti připadají na Prahu, kde na jednu neschopenku připadá 23,9 dne. Průměr ČR je 26,3 dne.
Celorepublikový průměr trvání pracovní neschopnosti v roce 2022 činil 26,3 dne. To je v meziročním srovnání pokles o 8,2 dne, když v roce 2021 byla průměrná doba pracovní neschopnosti v Česku 34,5 dne. Ženy loni strávily v pracovní neschopnosti v průměru na jednu vydanou neschopenku 26,6 dne, muži pak 26,1 dne. Závěry vyplývají z dat Českého statistického úřadu [ČSÚ].
„Mezi lety 2010 a 2019 byla průměrná doba pracovní neschopnosti vždy delší než 40 dnů. Od té doby se průměrný počet dnů strávených v pracovní neschopnosti trvale snižoval, což bylo způsobeno větší četností kratších pracovních neschopností,“ uvádí pro porovnání ČSÚ.
Meziroční pokles doby strávené v pracovní neschopnosti vysvětlují zástupci ČSÚ povinnými karanténami a izolacemi v pandemickém roce 2021. Nařízená karanténa při rizikovém kontaktu s covid pozitivní osobou trvala nejprve dva týdny. Zhruba v polovině pandemie se zkrátila na deset dnů. Později se nařízení nevztahovalo na očkované, pokud nepociťovaly příznaky nákazy. Za meziroční pokles může podle statistiků rovněž vyšší nemocností na podzim roku 2021.
Nemocenské si v Česku platí 4,748 milionu lidí
Průměrný počet nemocensky pojištěných osob v Česku v roce 2022 dosáhl 4,748 milionu. To je v meziročním srovnání nárůst o 40 tisíc pojištěnců.
„Poprvé v desetileté historii tvořily ženy s 50,3 procenta mezi pojištěnci většinu. Předpokládáme souvislost s příchodem občanů, respektive především občanek, z Ukrajiny a se zvyšujícím se věkem žen při odchodu do důchodu,“ uvádí Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Celkem přijaly pobočky České správy sociálního zabezpečení [ČSSZ] loni 3,458 milionu případů pracovní neschopnosti. Většina z nich, konkrétně 94 procent, jich připadalo na neschopnosti z důvodu nemoci. Což zahrnuje i karantény. Zbývajících 217 tisíc neschopenek vystavili zdravotníci kvůli úrazu. Počet neschopenek pro pracovní úraz se v roce 2022 oproti roku 2021 nezměnil, bylo jich vydáno 45 tisíc. Stejně jako v předchozím roce došlo loni k 88 smrtelným pracovním úrazům.
Nejdelší neschopenky má Moravskoslezský kraj
V celorepublikovém přepočtu připadalo loni na 100 pojištěnců 73 pracovních neschopenek. Na 100 nemocensky pojištěných žen připadalo 78 neschopností, na 100 mužů pak 67.
Do pracovní neschopnosti tak častěji nastupovaly ženy. V součtu loni načerpaly 1,869 milionu neschopenek. To je o šestinu případů více, než kolik za stejné období vykázali muži [1,589 milionu neschopností]. Významnou roli v rozdílu u neschopností mezi pohlavími sehrává skutečnost, že při nemoci či úrazu dítěte do deseti let věku, u samoživitelek i u starších dětí, zůstávají s dětmi doma na takzvaném ošetřovném, což je dávka čerpaná z nemocenského pojištění, častěji ženy než muži.
Ministerstvo analyzuje nemocenské a zdravotní pojištění v jednom
Nejvíce dnů v pracovní neschopnosti loni strávili lidé v Moravskoslezském kraji, kde na jednu pracovní neschopnost připadá v průměru jednatřicet dnů. Nejdelší neschopnosti v kraji vykazuje okres Frýdek–Místek s 33,1 dne na jednu pracovní neschopnost a Karviná s 32,7 dne na jednu neschopnost.
Druhým krajem s nejdelší dobou strávenou na nemocenské je Zlínský [29,8 dne] a Olomoucký kraj [28,6 dne]. Naopak nejkratší dobu v pracovní neschopnosti loni strávili lidé v Praze [23,9 dne]. Dále ve Středočeském a Libereckém kraji [24,7 dne]. Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti v celé České republice loni činila 26,3 dne.
Z hlediska ekonomických segmentů strávili nejvíce dnů na neschopence pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, kde průměr činí 37 dnů. Dále v oblasti ubytování, stravování a pohostinství s šestatřiceti dny. Naopak nejkratší neschopenky vykazují obory vzdělávání a informační technologie, v obou případech je průměr 17 dnů.
Nemocenské pojištění pro zaměstnance
Nemocenské pojištění, které je součástí sociálního pojištění, zřejmě dozná od ledna 2024 změny. Součástí vládního konsolidačního balíku je totiž zavedení odvodu nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta vyměřovacího základu. Od nového zatížení zaměstnanců nemocenským odvodem si vláda Petra Fialy [ODS] slibuje vyrovnané hospodaření účtu nemocenského pojištění.
Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] odhaduje zvýšení příjmů z nemocenského pojištění zaměstnanců v roce 2024 a 2025 díky novému odvodu na 13 miliard korun. Roční obrat nemocenského pojištění nyní činí 40 miliard korun, loni skončil účet výsledkem minus osm miliard korun.
–VRN–
