Ordinace praktického lékaře v Pardubicích, který pečuje o lidi ohrožené sociálním vyloučením, registruje přes 500 klientů. Ročně provede kolem 750 vyšetření. Zájem o služby ordinace roste.
Ještě předloni měla ordinace 210 klientů a v minulém roce 250 pacientů. Loni v ní lékaři provedli zhruba 750 vyšetření. Mezi klienty patří lidé bez domova, obyvatelé azylových domů a lidé propuštění ze zdravotnických zařízení psychiatrických léčeben a léčeben pro dlouhodobě nemocné. Výčet pacientů se docela shoduje s informacemi, které v podcastu ZdraveZpravy.cz uvedla praktická lékařka Armády spásy Andrea Pekárková z pražské ordinace s podobným zaměřením.
„Mezi našimi klienty jsou, když to řeknu ošklivě, ti nejsmradlavější lidé z ulice. Ale jsou tam i lidé, kteří už žijí v azylových domech. Vrací se z vězení nebo psychiatrických léčeben. To, v jakém stavu k nám tito lidé přicházejí, je velice individuální,“ řekla.
Do pardubické ordinace pro lidi bez přístřeší dochází pravidelně 250 lidí. Většina z nich je nějakým způsobem napojena na sociální služby města a jejich poskytovatele, tvrdí náměstek primátora zodpovědný za sociální politiku a zdravotnictví Jakub Rychtecký [Žijeme Pardubice/ČSSD]. Upozornil, že projekt Pardubic dokonce získal i Cenu ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě.
Ordinace pro bezdomovce dávají smysl
Pardubická ordinace pro sociálně vyloučené funguje šest hodin v týdnu, v případě potřeby vyrážejí zdravotníci také do terénu. Hlavním cílem ordinace je podle Rychteckého včasné lékařské ošetření osob ohrožených sociálním vyloučením a předcházení dlouhodobé náročnější léčbě a případným hospitalizacím. Projekt mimo jiné šetří nemalé finanční prostředky za výjezdy zdravotnické záchranné služby. Výrazně snižuje i rizika spojená s přenosem infekčních chorob a ošetřovatelskou kontrolou k dodržování léčebného režimu. Což se rovněž shoduje s tím, co v podcastu ZdraveZpravy.cz uvádí Andrea Pekárková.
Provozovatelem ordinace v Pardubicích jsou Radoslav Svoboda, SKP Centrum a Pardubice, které pro něj zajišťují administrativu. Město projekt finančně podporuje od samotného začátku. Ročně na něj přispívá 200 000 korun. Z příspěvku ordinace hradí osobní náklady pro ošetřujícího lékaře a zdravotní sestru. Dále nájemné, energie a zdravotnický materiál. Magistrátu se podařilo ordinaci dovybavit lékařskými přístroji a pomůckami. Úkony hradí zdravotní pojišťovny.
Zdravotní pojišťovny zvyšují úhrady za ošetření
Co se týče úhrad od zdravotních pojišťoven, Andrea Pekárková v podcastu ZdraveZpravy.cz tvrdí, že na provozu ordinace v Praze se podílejí jen zhruba třetinou z celkových nákladů. A někdy i jen deseti procenty. Největší problém podle ní spočívá v úhradách za ošetření cizinců bez zdravotního pojištění. Podle ní jde o systémovou chybu, v níž jdou náklady za ošetření vždy jen za ordinací.
„Ti často nemají ani žádné doklady totožnosti, natož zdravotní pojištění. A domáhat se ´snad´ nějakého pojištění v zemi jejich původu je neúnosné,“ vysvětluje s tím, že poskytnutá péče o cizince zůstává docela neproplacena.
„Naopak, když já chci udělat odběr krve a rozbor, nebo pacienta pošlu na rentgen, tak za to my ještě platíme,“ dodává.
Za úspěch proto považuje rodící se bonusy ze strany zdravotních pojišťoven, které by ordinacím praktiků vyplácely peníze navíc za každé ošetření. Obdobně takto pojišťovny platí lékařům za ošetření hendikepovaných osob. Takové ošetření trvá déle, případně vyžaduje speciální úpravy a nástroje v ordinaci.
–ČTK/DNA–
