Na integraci Ukrajinců do českého zdravotnictví pracuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] už více než rok. Pořádá pro ně odborné kurzy českého jazyka a lékařům nabízí podporu před aprobační zkouškou.
S ukrajinskými absolventkami a absolventy kurzů se zaměřením na rozšiřování odborných znalostí a českého jazyka se minulý týden [19.5.] na IPVZ setkali vrcholní představitelé mezinárodní humanitární organizace UNICEF pro Evropu a střední Asii. UNICEF patří k podporovatelům, kteří jako první poskytli finanční pomoc určenou na integraci válečných uprchlíků do českého zdravotnictví.
„Spolupráce s organizací UNICEF, která od loňského srpna poskytla v rámci společného projektu technickou a finanční podporu, je pro Institut velmi významná. A to nejen proto, že jsme díky tomu mohli významně navýšit kapacity kurzů v několika úrovních, ale zároveň tím připravujeme zahraniční zdravotníky na složení aprobačních zkoušek,“ řekla na setkání, kterého se mimo jiné účastnilo šestnáct velvyslanců a dalších zástupců zahraničních velvyslanectví v ČR, ředitelka IPVZ Irena Maříková.
České zdravotnictví, jak dodala, je připraveno přijmout ukrajinské zdravotníky do konkrétních profesí. I jim zajistit trvalé či dočasné uplatnění v případě, že o něj projeví zájem. A to i přesto, že mnoho z ukrajinských zdravotníků, kteří v Česku pracovali před konfliktem na Ukrajině, odešlo poté, kdy jim nabídly pracovní příležitosti i další země, do západních zemí.
Kurzy jazyka nabízí IPVZ od května 2022
Institut nabízí ukrajinským uprchlíkům kurzy českého jazyka od začátku loňského května. S integrací zdravotníků ze zahraničí do českého modelu zdravotní péče tak pomáhá déle než rok. Irena Maříková považuje za důležité, aby během pobytu v České republice nezůstali tito uprchlíci mimo zdravotnictví.
České ministerstvo zdravotnictví s organizací UNICEF spolupracuje dlouhodobě. Společně připravují programy reagující na aktuální potřeby a situaci ve zdravotnictví. Spolu s jazykovými kurzy češtiny nabízí Institut například program podpory primární péče. Díky němu došlo, jak uvedli zástupci IPVZ, k navýšení kapacit ordinací praktiků pro děti a dorost.
„Díky UNICEF může Česká republika pracovat na projektech, na které by za standardní situace velmi komplikovaně sháněla finanční prostředky. Již loni v dubnu byl UNICEF první organizací v rámci mezinárodních společenství, kdo finančně podpořil nejen vzdělávání lékařů, ale také posílení sítě primární péče,“ řekl ke spolupráci s UNICEF na pátečním setkání náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Na spolupráci s organizací oceňuje především rychlost pomoci a schopnost podpořit projekty dlouhodobějšího charakteru. Což Česku podle něj pomohlo v úspěšném vypořádání se s migrační vlnou.
Podle dřívějšího vyjádření ministerstva zdravotnictví Česko získalo díky partnerství s Dětským fondem Organizace spojených národů [UNICEF] prostředky a technickou pomoc na projekty v oblastech zvýšení dostupnosti primární zdravotní péče pro ženy, děti a dorost. Podpora míří i na projekty na vzdělávání lékařských a nelékařských oborů ve zdravotnictví právě pomocí IPVZ. Podpora UNICEF má dále zvýšit povědomí o očkování a poptávky po něm ze strany ukrajinských uprchlíků. Součástí podpory jsou projekty na prevenci sexuálně přenosných nemocí a lékařské péče pro děti a dorost.
„Odhadovaná hodnota finančních prostředků poskytnutých ze strany UNICEF je 92 milionů korun. A v případě potřeby je možnost ji navýšit,“ uvedlo loni v srpnu ministerstvo.
UNICEF se na Česko zaměřil kvůli Ukrajině
Podle Jakuba Dvořáčka je spolupráce s ministerstvem zdravotnictví součástí asistence UNICEF vybraným státům. A to státům, jejichž zdravotnické systémy čelí zvýšené poptávce v důsledku příchodu ukrajinských uprchlíků.
„UNICEF souhlasil s tím, že podpora pomůže jak dětem, tak matkám, tak doprovázejícím osobám v tom, aby se v ČR cítili co nejlépe a zároveň, abychom vytvářeli kapacity, které nám pomůžou ukrajinskou krizi zvládnout,“ uvedl k čerpání podpory.
Vedoucí kanceláře UNICEF pro podporu řešení uprchlické situace v ČR Yulia Oleinik při příležitosti mezinárodního setkání ocenila snahu ukrajinských uprchlíků složit náročné aprobační zkoušky. To proto, aby mohli i v Česku pracovat jako lékaři.
„Stávají se tak [uprchlíci] součástí řešení uprchlické situace, přispívají k rozšiřování kapacit ve zdravotnictví a můžou pomoci jak ukrajinským, tak i místním pacientům,“ uvedla Oleinik.
–RED–
