Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek podmínil navýšení platových tarifů ve zdravotnictví plošným zvýšením platových tarifů ve veřejných službách. Proti případnému zvýšení tarifů v sociálních službách se ohradil i ministr Marian Jurečka.
O postoji ministra Vlastimila Válka [TOP 09] informuje aktuální vydání Bulletinu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR [OSZSP ČR]. Podle předsedkyně Svazu Dagmary Žitníkové ministr Válek na jednání s odbory 21. dubna uvedl, že pokud se zvýší tarify ve veřejných službách, tak s návrhem odborů na jejich navýšení bude souhlasit. Avšak pokud nedojde k takovému plošnému zvýšení tarifů, tak pro oblast zdravotnictví o navýšení platových tarifů nepožádá.
Odbory přitom požadují navýšení platových tarifů ve zdravotnictví o pět procent už v letošním roce. Co se týče navýšení tarifů obecně ve veřejných službách, pak předsedkyně Žitníková uvedla, že zástupci odborových svazů veřejných služeb požádali o jednání premiéra Petra Fialy [ODS]. Vzhledem k tomu, že ho o jednání žádají opakovaně, podle nezávislých pozorovatelů nelze očekávat, že by jejich snaha slavila úspěch.
„Moje představa je taková, že zajistím na zvýšení platů a mezd finanční prostředky, a to prostřednictvím úhradové vyhlášky. A pro rok 2024 navrhnu účelově vázat část financí za úhrady zdravotní péče na platy a mzdy,“ uvedl podle odborářů na jednání ministr Válek.
Odborům také slíbil, že pro rok 2024 určitě nedojde ke změně loni schváleného valorizačního mechanismu pro platby za státní pojištěnce. A to přesto, že ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] v březnu jasně uvedl a následně i potvrdil, že pokud dojde ke schválení snížení valorizace penzí, na řadě je s ohledem na vysokou inflaci i úprava valorizace plateb za státní pojištěnce.
Tarify a přidání financí do nich
Odboráři letos nepožadují pouze navýšení platových tabulek, ale i přidání financí do tarifů, aby se peníze dostaly ke všem pracovníkům ve zdravotnictví. Tento požadavek oznámil začátkem dubna právě OSZSP ČR.
„Ministerstvo zdravotnictví mělo možnost si na vlastních zařízeních ověřit, že bez vstupu zřizovatele k navýšení platů nedochází a letošní vyjednávání nás všechny zatěžuje dodnes,“ uvedla předsedkyně s tím, že ani přes intenzivní jednání a doporučení ministra část zaměstnanců ve zdravotnictví zatím nemá zvýšené platy ani v mimotarifních složkách.
„Zvýšení platů není dohodnuté ve většině psychiatrických nemocnic a není uzavřena dohoda mezi odbory a vedením pražské Fakultní nemocnice Bulovka,“ dodala Žitníková.
Ministr Válek sdělil, že jeho podřízení to budou řešit a k dohodám musí dojít. Předsedkyně Žitníková mu v této souvislosti připomněla, že při příští novele katalogu prací je třeba dořešit zdravotníky, na které se zapomnělo. Upozornila, že k navýšení platových tříd proporcionálně nedošlo ani u sanitářů a ošetřovatelek. Ministr Válek řekl, že o problému ví a chce vyřešit farmakologické asistenty.
Jak letos rostly platy a mzdy ve zdravotnictví
Z informací v odborářském bulletinu dále vyplývá, že u zdravotníků z většiny nemocnic přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR] se letos nakonec povedlo navýšení odměn dosáhnout. I když byl podle odborů paradoxně větší problém právě v přímo řízených organizacích než v ostatních společnostech. Důvodem byly opět tarify.
„Nebyly totiž navýšeny tarifní složky. Ačkoliv nemocnice dostaly navýšení úhrad vystačující na čtyř až šestiprocentní růst platů, odbory navýšení musely urgovat přes Ministerstvo zdravotnictví, zatímco většina ostatních nemocnic zvedla mzdy o cca osm procent,“ uvedl předseda ZO OSZSP ČR ZZS Jakub Štětka.
Nicméně i připustil, že odměňování v přímo řízených nemocnicích je v průměru o několik tisíc korun vyšší. A tak si podle jeho slov ostatní zařízení velmi často nemohla dovolit svým zaměstnancům peníze nepřidat. I proto je podle něj třeba navýšit platové tarify.
Platové tarify v sociálních službách
Finanční situace v oblasti platů a mezd v sociálních službách je podle OSZSP ČR bohužel ještě horší než ve zdravotnictví. I proto Svaz vyvolal v jejich případě jednání o navýšení platových tarifů a mimotarifních složek platů. Na základě toho, že letos nedošlo k jejich navýšení. Průměrný osobní příplatek se letos v sociálních službách zvedl podle informací ministerstva financí pouze o 127 korun.
I toto téma se stalo předmětem jednání odborů [25.4.] s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou [KDU-ČSL]. Zástupci odborů ministrovi sdělili, že v sociálních službách roste fluktuace zaměstnanců a zhoršuje se už tak neutěšená personální situace.
„Zvyšují se dlouhodobé pracovní neschopnosti u zaměstnanců v přímé péči a roste v této návaznosti přesčasová práce zbývajících zaměstnanců,“ uvedla místopředsedkyně OSZSP ČR Jana Hnyková.
Ministra dále upozornila, že pokud v České republice nedojde k navýšení tarifů, tak se většina zaměstnanců nedočká žádného navýšení. O čemž se odbory přesvědčily už v roce 2021, kdy do organizací v sociálních službách odešel dopis společně podepsaný tehdejší ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou [ČSSD], prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřím Horeckým a předsedkyní odborového svazu Dagmarou Žitníkovou s výzvou k navýšení mimotarifních složek.
„Pokud do sociálních služeb na letošní rok šlo o 6,1 miliardy navíc, měli by to pocítit i zaměstnanci ve svých výplatách. Za odborový svaz jsme panu ministrovi navrhli navýšit platové tarify ještě v tomto roce,“ vysvětlila Hnyková.
Ministr Jurečka se proti návrhu ale ohradil. Argumentoval tím, že zaměstnavatelé volali po možnosti vyššího odměňování v mimotarifních složkách. Kraje finanční prostředky ze státního rozpočtu dostaly a měly je alokovat do jednotlivých sociálních služeb. A podle zjištění ministra Jurečky k navýšení také došlo, nebo dochází.
S tím však odbory nesouhlasí. Naopak tvrdí, že kvůli vysoké inflaci se už i zaměstnanci v sociálních službách dostávají do problematických situací.
„Vysoká inflace, zvýšení cen potravin a energií vede v některých případech pracovníky na úřady práce pro sociální dávky,“ řekla Hnyková, která přesto ocenila vstřícný přístup ministra Jurečky a dalších zástupců ministerstva práce a sociálních věcí k argumentům odborů. Jednání byla korektní, uvedla.
Další zajímavosti z bulletinu odborů
Za pozornost v bulletinu odborů stojí zmínka o Iniciativě Zdravotnictví 2030+. V jejím případě odbory vznesly dotaz, zda MZ ČR podporuje její návrhy. Ministr Válek sdělil, že se jedná o soukromou iniciativu Kanceláře zdravotního pojištění bez podpory ministerstva. Vrchní ředitelka Odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Helena Rögnerová doplnila, že opakovaně žádala zástupce Kanceláře zdravotního pojištění, aby přestali uvádět, že jejich návrhy mají podporu ministerstva.
Odbory vznesly dotaz i na další používání signálního kódu, který vykazují zdravotnické záchranné služby za jednotlivé výjezdy. Zástupci MZ ČR jim sdělili, že se v příštím roce signální kód zruší. Místo něj se vytvoří buď jiný kód, nebo se finance, které byly na objem péče stanovené, začlení do navýšení některého ze současných kódů.
Došlo i na jednání o reformě psychiatrické péče. K ní ministerstvo uvedlo, že vnímá reformu jako problematickou a nepropracovanou. Odbory k tomu přidaly, že reforma není propojená se sociálními službami. A není vyřešena akutní péče o pacienty, chybějí odborní zdravotničtí pracovníci všech profesí. Což je ostatně v souladu s tím, co nyní říká MZ ČR.
Další novinka je, že v těchto dnech odešel do vnitřního připomínkového řízení návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, který určí další změny v hygienické službě.
–DNA–
