Až 450 tisíc obyvatel Česka je v riziku rozvoje problémů v souvislosti s nadužíváním digitálních technologií. V pracovní den tráví dospělí na internetu v průměru 130 až 150 minut denně, o víkendu 160 až 180 minut. Závislost ohrožuje i děti a mládež.
Údaje přináší aktuální Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2022 Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Zprávy uvádí, že v kategorii rizika závislosti na internetu a digitálních technologiích se nachází odhadem pět procent české populace starší 15 let. To odpovídá počtu přibližně 445 tisíc osob.
„Do kategorie vysokého rizika spadá odhadem 125 tisíc osob starších 15 let. Nejvyšší podíl osob v riziku je ve věkové skupině 15 až 24 let,“ uvádí zpráva a dál konstatuje: „U dospívajících klientů se objevuje spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresivními stavy a sebevražednými myšlenkami.“
Přímé dopady nadužívání digitálních technologií zahrnují zanedbávání hygieny, stravování a spánku. Pojí se s tím únava, bolesti hlavy, očí, zad a jiných částí pohybového aparátu. Mezi dlouhodobé dopady nezdravého užívání digitálních technologií patří pokles fyzické aktivity, omezení sociálních kontaktů a ztráta přátel. Často i konflikty v osobních vztazích, zanedbávání volnočasových aktivit, narušená soustředěnost a problémy v práci nebo ve škole.
Sociální sítě a rizikové hraní
Sociální sítě užívá rizikově čtyři a více hodin denně 25 až 30 procent dětí a 45 až 50 procent dospívajících. Do kategorie rizika v souvislosti s trávením času na sociálních sítích spadá odhadem 7 až 30 procent dospívajících.
S nadužíváním digitálních technologií souvisí i závislostní hraní online nejen hazardních her. Digitální hry hraje čtyři a více hodin denně přibližně 15 až 25 procent dětí a deset až 15 procent dospívajících. Do kategorie závislosti na hraní her spadá odhadem pět až 13 procent dospívajících.
„Hraní hazardních her v posledních 12 měsících uvedlo 35 až 50 procent dospělých. Nejvíce lidí hraje loterie, které dlouhodobě nejsou považovány za hazardní hru. Po vyloučení loterií uvádí hraní hazardních her 13 až 20 procent dospělé populace,“ konstatuje zpráva.
V dlouhodobém horizontu dochází k mírnému nárůstu míry hazardního hraní v dospělé populaci, a to jak v případě loterií, tak ostatních her [technické hry, živé hry a kurzové sázení]. Podíl mužů je několikanásobně vyšší než podíl žen. Rovněž mezi mladými dospělými [15 až 34 let] je podíl osob, které hrály hazardní hry, výrazně vyšší.
V Česku bují nelegální online hazard. Ztráty jdou do miliard
Dlouhodobě je odhadováno 150 až 250 tisíc osob v riziku rozvoje problémů s hraním hazardních her, v kategorii vysokého rizika se nachází 80 až 100 tisíc osob. Jejich největší podíl je mezi hráči technických her a online kurzového sázení.
Prevence i pomoc u digitálních technologií zaostává
V Česku funguje jen několik online poraden, které nabízejí pomoc klientům v oblasti digitálních závislostí a poskytují odkazy na další služby. Podle zprávy v Česku v současné době ale neexistují žádné léčebné a poradenské služby přímo zaměřené na klienty v riziku digitálních závislostí. Klienti v riziku se proto stále častěji obracejí na adiktologické služby. Výsledek je, že dlouhodobě roste počet programů zaměřených na klienty v riziku digitálních závislostí i počet těchto klientů.
S digitálními závislostmi se odborníci v praxi stále častěji setkávají u dětí a dospívajících [10 až 18 let]. Jde zejména o nadměrné hraní online her a trávení času na sociálních sítích. Až na výjimky vykazují klienty s digitální závislostí ambulantní služby.
Hybridní formy hazardu unikají regulaci. Jako třeba loot boxy
V kontaktu se službami v souvislosti s hazardním hraním je přibližně dva až tři tisíce osob ročně. Z toho necelá tisícovka pacientů se léčí v zařízeních psychiatrické péče. Jde zejména o muže, kterých se s tímto problémem léčí 5krát více než žen. Průměrný věk hráčů v léčbě dosahuje 35 let. Většina léčených má problém s technickými hrami [automaty], jejich podíl však mírně klesá. Oproti tomu výrazně roste podíl osob v léčbě, které mají problémy s online kurzovým sázením.
Závislostní hraní končí finančními, rodinnými a pracovními problémy. Ke zdravotním dopadům hazardního hráčství patří vysoký výskyt psychiatrické komorbidity. V porovnání s obecnou populací mají lidé s touto závislostí výrazně horší duševní zdraví včetně suicidálních myšlenek a pokusů.
–DNA–
