Deficitní účet nemocenského pojištění řeší vláda zavedením pojistného pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta. Roční obrat dávek činí cca 40 mld. Kč. Loni skončilo nemocenské pojištění v minusu osm miliard korun.
A příjemců dávek každý rok přibývá… Od ledna 2024 budou zaměstnanci ze svých výdělků nově odvádět nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta vyměřovacího základu. Od nového zatížení zaměstnanců nemocenským odvodem si vláda Petra Fialy [ODS] slibuje vyrovnané hospodaření účtu nemocenského pojištění. Navrhované pojistné je součástí vládního konsolidačního balíku, jenž má snížit deficitní státní rozpočty. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] odhaduje zvýšení příjmů z nemocenského pojištění zaměstnanců v roce 2024 a 2025 díky novému odvodu na 13 miliard korun. Roční obrat nemocenského pojištění nyní činí 40 miliard korun, loni skončil účet výsledkem minus osm miliard korun.
„Nevyhnuli jsme se logicky ani zvýšení některých příjmů rozpočtu, kde jsme ale maximálně zohlednili sociální aspekt, abychom co nejméně zatížili ohrožené skupiny obyvatel,“ řekl k opatření ministr Stanjura.
Ministerstvo analyzuje nemocenské a zdravotní pojištění v jednom
Resort financí míru zatížení zaměstnanců novým odvodem od příštího roku ilustruje na modelovém příkladu. Vychází v něm z loňské průměrné měsíční mzdy 40 353 korun. Zaměstnanec s takovým příjmem na nemocenském pojištění odvede státu 242 korun [0,6 procenta] měsíčně navíc.
Příjmy se zvýší a stejně tak objemy vyplacených dávek
Podstatně vyšší příjmy z nemocenského pojištění státu plynou z odvodů zaměstnavatelů za své zaměstnance. Měsíčně z jejich mezd České správě sociálního zabezpečení [ČSSZ] odvádějí 2,1 procenta vyměřovacího základu. Což při ilustrativním příkladu ministerstva financí dělá dalších 848 korun, které zaměstnavatel státu měsíčně odvede na nemocenském pojištění za svého zaměstnance s průměrnou hrubou měsíční mzdou. Ročně tak jde bezmála o 10 200 korun. Od příštího roku k tomu přibyde dalších v průměru 2 900 korun.
Z nemocenského pojištění sociální správa vyplácí zaměstnancům dnes již šest peněžitých dávek. A to nemocenskou dávku v případě dočasné pracovní neschopnosti, avšak až po 14 dnech, kdy první dva týdny nemoci jde na vrub zaměstnavatele. Další nemocenskou dávkou je peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v mateřství, dlouhodobé ošetřovné a otcovská dávka [dávka otcovské poporodní péče].
I systém nemocenských dávek je pod tlakem
Systém nemocenských dávek je v posledních letech pod stále větším tlakem a je tak otázkou, jestli 0,6% odvod zaměstnanců skutečně povede k vyrovnanému výsledku hospodaření tak, jak předpokládá ministerstvo financí ve svém Ozdravném balíku. Tlak na výplatu dávek zvýšilo například prodloužení takzvané otcovské ze 7 dnů na dva týdny od ledna 2022. Dávka činí 70 % denního vyměřovacího základu druhého z rodičů novorozence.
Další a podstatně vyšší výdaje pro systém nemocenského pojištění značí od června 2018 zavedené dlouhodobé ošetřovné. Dávku úřady vyplácí zaměstnancům po dobu maximálně tři měsíců při péči o blízkého s potřebou celodenní péče nebo umírající osoby. Počty vyplácených dávek podle dat ČSSZ rostou.
Loni úřady dlouhodobé ošetřovné vyplatily cca 18 tisícům lidem. To je meziroční nárůst o 29 procent. V roce 2021 dávku čerpalo 14 tisíc pečujících. Loni na dávce sociální správa pečujícím vyplatila 210 milionů korun.
Počet lidí s dlouhodobým ošetřovným
| Rok | Počet |
| 2018* | 3239 |
| 2019 | 10 939 |
| 2020 | 12 384 |
| 2021 | 13 925 |
| 2022 | 17 994 |
* počet od zavedení podpory v červnu 2018, tedy za sedm měsíců
[Zdroj: ČSSZ]
Zatímco v roce 2021 dávku pobíralo 13 925 osob, tak loni už jich bylo bezmála 18 000, z toho 13 600 žen a 4 400 mužů. V roce 2020 dávku dostávalo 12 400 pečujících a v roce 2019 přibližně 11 tisíc. Společně s vyšším čerpáním dávky rostou i výdaje na její výplatu. Loni se na dlouhodobém ošetřovném vyplatilo zhruba 210 milionů korun. Předloni výdaje činily 160 milionů korun a v roce 2020 přibližně 140 milionů korun.
Veronika Táchová
