Digitální patologie zaujímá v medicíně, hlavně v diagnostice a léčbě, zásadní místo. V Německu technologické firmy ve spolupráci s vědci a nemocnicemi dokonce vyvíjí platformu sledující, analyzující a hodnotící účinky léků na nádory slinivky břišní.
Jedním z nadějných projektů, který posunuje úspěšnost léčby rakoviny slinivky břišní, je nový screeningový nástroj německé firmy PreciPoint. Ta se zabývá vývojem digitálních technologií ve zdravotnictví. S pomocí její nové platformy lze u pacienta s karcinomem pankreatu přesně stanovit účinky léků na konkrétní nádor v konkrétním stadiu léčby. Dojde-li k většímu rozšíření nové technologie, lékaři s větší jistotou po vyhodnocení jejího doporučení předepíší tu nejlepší možnou léčbu. A nejde jen o správnou volbu terapie, ale i rychlost jejího nasazení. U léčby rakoviny slinivky břišní totiž hraje rychlost zásadní roli.
„Cílem platformy pro screening léků je určit pro daného pacienta nejlepší možnou terapii s co nejmenšími vedlejšími účinky ve velmi krátké době. Aby se v budoucnu zlepšila léčba rakoviny slinivky břišní, a nakonec i dalších nádorů,“ říkají k nově vznikající platformě zástupci PreciPoint.
Společně s platformou pro digitální patologii zatím „jen“ nádorů slinivky břišní pracuje společnost na dalším IT řešení. To virtuálně propojuje obory chirurgie, laboratorní medicíny, anatomie a patologie. Technologie umožňuje daným odbornostem sdílet diagnostická a obrazová data. A tak rozšiřuje vzájemnou spolupráci a zrychluje léčebnou terapii.
„Vývoj nových algoritmů umožňuje strukturní analýzu dat a screening léků vzorků s určitými charakteristikami,“ říkají zástupci společnosti.
Na vývoji digitální patologie se podílejí nemocnice i ústavy
Na vývoji platformy rozvíjející digitální patologii v medicíně spolupracuje německá firma s Fakultní nemocnicí v bavorském Řezně. Dále s katedrou molekulární a buněčné anatomie Univerzity v Řezně a Technologické univerzity v Deggendorfu, Ústavem patologie FN v Řezně a tamní chirurgickou klinikou. Společný výzkumný projekt finančně podporuje spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu [Bundesministerium für Wirtschaft und Klimaschutz, pozn. red.] v programu Centrální inovační program pro malé a střední podniky.
Jak vypadá spolupráce v praxi? Data pro vyhodnocení a nastavení léčby podle druhu nádoru v daném stadiu onemocnění získávají vědci z analýzy vzorků krve a tkání nádorů od pacientů z řezenské fakultní nemocnice. Ti se do studie dobrovolně zapojili. Darované vzorky tak neslouží k diagnostice. Ale k další kultivaci a analýze jejich reakcí na léky.
Odebrané vzorky nádoru se kultivují přímo po chirurgickém zákroku za použití modelu chorionové alantoické membrány [CAM]. CAM je vlastně membrána tvořící ochrannou vrstvu mezi skořápkou a kuřetem ve slepičím vejci, která dokáže vyživovat nádorové buňky a nádorovou tkáň podobně jako placenta. Takové zkoumání umožňuje podle tvůrců projektu vyhodnocovat růst nádoru. Stejně jako přímo analyzovat účinnost a selektivitu zavedených i nových terapeutik na růst nádorových buněk. A na procesy tvorby nových krevních cév a prorůstání nádoru do okolní tkáně.
„Tímto způsobem lze detekujeme rezistenci vůči terapeutickým přípravkům,“ tvrdí vědci.
Přesný popis nádorové tkáně a nádorových buněk probíhá částečně v Ústavu patologie pomocí strukturních a ultrastrukturálních analýz. Odborníci v Ústavu provádí histologické, imunohistologické a další mikroskopická vyšetření nádorových sfér a nádorové tkáně.
Jen slabé pokroky v léčbě slinivky břišní
Vzorky se následně skenují moderním digitálním mikroskopem tak, aby se vytvořily pro další analýzy přehledové snímky preparátů řezů, takzvaných Whole Slide Images [WSI].
„Sériové řezy lze také použít k provedení 3D rekonstrukce imunohistochemicky obarvených krevních cév za účelem přesnější vizualizace,“ doplňují zástupci PreciPoint.
S pomocí těchto analýz lékaři činí závěry o funkčních molekulách. O růstu nádoru a krevních cév tak, aby bylo možné hlouběji porozumět prokrvení nádoru a jeho složení.
Podpora digitální patologie v oblasti léčby rakoviny slinivky břišní ze strany německých úřadů dává podle lékařů a vědců jednoznačně smysl. Stejně jako v Německu, tak i v Česku totiž patří nádory slinivky břišní co do počtu úmrtnosti na zhoubné nádory na čtvrté místo. Při současném trendu se rakovina slinivky břišní stane v roce 2030 dokonce druhou hlavní příčinou úmrtí na zhoubné nádory.
Podle dat Institutu Roberta Kocha v Německu každý rok rakovinou slinivky břišní onemocnění přes 19 tisíc lidí, pětileté přežití dosahuje osm až deset procent. V Česku nádor slinivky lékaři ročně objeví u dvou tisíc pacientů. Pětileté přežití u nich dosahuje stejně jako v sousedním Německu kolem osmi procent. V posledních třiceti letech navíc nedošlo ve srovnání s jinými rakovinami u slinivky břišní k žádám výrazným posunům v možnostech účinné léčby, jež by navýšila počty pacientů s delší dobou přežití. To jsou mimo jiné i důvody, proč se německé úřady rozhodly investovat do výzkumu léčby karcinomu pankreatu více peněz.
Veronika Táchová
