V některých školních jídelnách na Vysočině pracovaly kuchařky s prošlými potravinami. Více než polovina hygieniky sledovaných jídel byla přesolená. Jídelny často nedodržují ani pravidla pro zamezení kontaminace pokrmů.
O práci s potravinami, přípravou a servisem pokrmů ve školních jídelnách na Vysočině informují hygienici Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. Od loňského září do letošního 1. března zkontrolovali v kraji 190 provozoven školního stravování. A výsledky rozhodně neukazují na bezpečnou a zdravou přípravu a podávání jídel pro české školáky.
„Mezi nejčastěji zjištěné závady patřilo nedodržení doby spotřeby potravin. Dalším pochybením bylo křížení vykonávaných činností, čímž nebyla zajištěna ochrana potravin a pokrmů před kontaminací,“ říká k výsledkům několikaměsíčních kontrol mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Jana Böhmová.
Provozovny podle hygieniků často nesledovaly trvanlivost potravin a chyběly doklady o jejich původu. V některých školních jídelnách vedení rezignovala i na dodržování zásad HACCP [Hazard analysis and critical control points]. Některé z provozoven neměly tyto postupy ani zavedeny. HACCP představuje soubor preventivních opatření uplatňovaných před výrobou, během ní a po skončení výroby a přípravy pokrmů.
„Od začátku roku 2023 hygienici z Vysočiny po kontrole pracovišť tak nařídili ve třech školních jídelnách likvidaci většího množství potravin s prošlým datem spotřeby,“ uvedla Kamila Hodačová, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých krajské hygienické stanice.
Zase ta přesolená jídla ve školních jídelnách
Při kontrolách se hygienici zaměřili i na obsah soli v jídlech pro děti. A většinou jí bylo příliš.
„Ze 30 odebraných vzorků vykazovalo 16 vysokou koncentraci soli. A v 11 vzorcích byla zjištěna zvýšená koncentrace soli,“ uvedla Böhmová.
Kontroly hygienici prováděli ve školních jídelnách, vývařovnách a výdejnách. Dále i ve školních kantýnách a provozovnách ostatní stravovací služby pro děti včetně dětských skupin.
Z kontrolovaných jídel v provozovnách na Vysočině odpovídaly pouze tři vzorky doporučenému množství soli v pokrmech podávaných ve školních jídelnách.
Školní jídelny přesolují. Děti pak pijí sladké nápoje a tloustnou
„Bohužel se v praxi stravovacích zařízení pro děti ukazuje, že je-li přesolená polévka, pak i hlavní chod je slanější, než by měl být. Dítě tedy přijme jen konzumací oběda množství soli, které je doporučené na celý den, v některých případech ještě daleko více,“ uvedla Böhmová.
Slaná chuť je návyková a nadbytek soli škodí zdraví. Způsobuje vysoký krevní tlak, který je spojen s rizikem srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Nadbytek přijímané soli zvyšuje i rozvoj karcinomu žaludku.
„Krajští hygienici pracovníkům školních jídelen při kontrolách průběžně doporučují sledovat zejména složení používaných dochucovadel a vyhýbat se těm s vysokým obsahem soli,“ dodala ke kontrolám Böhmová.
Raději méně než více, platí i u soli
Doporučená dávka soli pro dospělého člověka je pět gramů za den. To odpovídá asi jedné čajové lžičce. Češi ale denně běžně zkonzumují i třikrát tolik. A nejde pouze o sůl v pokrmech. Až 80 procent soli lidé přijímají z nakoupených potravin, jako jsou sýry, uzeniny nebo pečivo.
Sůl je pro lidský organismus životně důležitá [správná funkce svalů, nervů], ale jen ve správném množství. Je-li soli moc, vede ke zvýšenému krevnímu tlaku a dalším onemocněním. Doporučená spotřeba soli podle Světové zdravotnické organizace [WHO] je u rizikových pacientů, jako jsou diabetici a hypertonici, tři gramy soli za den. U zdravé dospělé populace je to pět gramů denně.
Doporučená denní dávka soli podle WHO
- Kojenci a děti do jednoho roku: 1 g soli/den
- Děti ve věku 1 rok až 6 let: 2 g soli/den
- Děti od 7 do 14 let: 5 g soli/den
- Dospělí: 5-6 g soli/den
Podle statistik je průměrná denní spotřeba soli připadající na jednoho Čecha více než 15 gramů. To je třikrát více než je doporučeno. O něco více soli přijímají muži. Nadměrná konzumace soli se ale netýká pouze dospělých osob, ale i dětí a dospívající mládeže. Obě skupiny přijímají zvýšené množství soli hlavně v nakoupených solených potravinách a restauracích rychlého občerstvení. A k tomu se váže další nešvar. Se zvýšeným obsahem soli jsou lidé žíznivější. Žízeň pak běžně hasí ochuceným sladkým nápojem.
„Dětský organismus nezvládne spálit vše, co dítě snědlo a vypilo. Zásadní roli sehrávají především dva faktory – špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu dítěte,“ vysvětluje lékařka Pediatrického oddělení FN Bulovka [FNB] Dagmar Slavíčková.
Výsledkem takového životního stylu je nadváha, v horším případě obezita. A to již u malých dětí. Spouštěčem problému může být právě přesolování, a to třeba ve školních jídelnách. K tomu se přidá nadměrná kalorická zátěž a málo pohybu. Zejména u dětí je proto nutné myslet na prevenci a snížit u nich rizika rozvoje chronických onemocnění v pozdějších věku.
–ČTK/DNA–
