Promodralé rty mohou vedle bolesti na hrudi a dýchavičnosti signalizovat zvýšený krevní tlak v plicích neboli plicní hypertenzi. Pacienti mívají i oteklé nohy, zvlášť kotníky. Plicní hypertenze zatěžuje srdce, což hrozí jeho selháním.
Pokud za neustupující dušností a dýchavičností nestojí jiné lékařem diagnostikované onemocněním, měl by se pacient obrátit nejprve na svého praktika, který ho zřejmě doporučí na kardiologii. Na jejím pracovišti specialista provede ultrazvuk srdce. V praxi lékaři plicní hypertenzi diagnostikují často jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Mívá ale i mnoho jiných příčin. K jejímu rozvoji přispívají autoimunitní onemocnění a často i plicní embolie.
„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ popisuje kardiolog II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] a 1. LF UK v Praze prof. Pavel Jansa.
Plicní hypertenzí trpí podle studií až jedno procenta populace. Specifickou léčbu ale podle něj vyžaduje jen část z nich. Určitou překážkou ve včasném odhalení nemoci je podle profesora Jansy právě vzácnější výskyt plicní hypertenze. I proto lékaři zvažují takové onemocnění při srdečních potížích až mezi posledními.
„Může se tak stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy později, když už je choroba v pokročilém stadiu,“ vysvětluje prof. Jansa s tím, že léčba se pak stává podstatně složitější.
Moderní léky na plicní hypertenzi
S plicní hypertenzí se v Česku léčí přibližně jeden tisíc pacientů. Každý rok jejich počet přibližně o 150 až dvě stě stoupne. Podle odhadů lékařů další tisíce lidí o své diagnóze vůbec netuší a tedy se s ní ani neléčí. Což je, jak upozorňují, velká chyba. Specialisté už dnes i v Česku mohou předepisovat moderní a účinnější léky na plicní hypertenzi. Významných pokroků dosahuje česká medicína i v chirurgické léčbě, díky čemuž se lékařům daří snižovat úmrtnost na toto onemocnění.
„V posledních několika letech odstartovalo mnoho slibných studií s moderními léčivými přípravky, které pomáhají snižovat krevní tlak v plicích. Pokroky děláme v oblasti léčby plicní hypertenze po plicní embolii, kde se vedle chirurgické léčby nově významně uplatňuje také miniinvazivní léčba katetrizační a farmakoterapie,“ vyjmenovává prof. Jansa.
Současné moderní terapie podle něj pacientům přináší možnosti v minulosti nevídané. Příkladem uvádí těhotenství pacientek s plicní hypertenzí. Což bylo ještě před několika málo lety zcela nemyslitelné.
„Postupně tak stále častěji úspěchy v léčbě plicní hypertenze umožňují pacientkám těhotenství a porod. Nutností je zázemí interdisciplinárního týmu složeného z kardiologů, porodníků a anesteziologů,“ doplňuje doc. Michal Koucký, vedoucí perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.
V Česku podle něj fungují tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze. A to na II. interní klinice kardiologie a angiologie pražské VFN. Dalším pracovištěm je Kardiologická klinika IKEM a třetím I. interní klinika FN Olomouc.
Plicní hypertenze má i svůj Světový den, který letos připadá na 5. května. Onemocnění tak již tento pátek připomenou modře nasvícené budovy ve velkých městech. V Praze se v páteční podvečer v modré barvě rozzáří Tančící dům u Vltavy. V Brně se v modré barvě ukáží budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA. A v Olomouci se do modra zabarví budova radnice na Horním náměstí.
–RED–
