Čeští vědci vědí, jak zamezit šíření viru opičích neštovic v těle. Pomohla jim k tomu analýza bílkoviny metyltransferázy z viru opičích neštovic, která stojí za rozvojem nemoci a jejím šíření. Výsledky dávají naději na nová antivirotika.
K významnému vědeckému posunu ve vývoji nových antivirotik došli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB]. Dokázali totiž rozluštit strukturu bílkoviny metyltransferázy z viru opičích neštovic, s jejíž pomocí se virus šíří v těle nakaženého a rovněž dochází k přenosu mezi lidmi. Na základě tohoto zjištění vědci připravili látky, které blokují funkci metyltransferázy.
Virus opičích neštovic se podobně jako jiné viry rozmnožuje v hostitelské buňce. Ta se napadení zvenku brání. A aby to dokázala, potřebuje rozpoznat, které molekuly RNA jsou její vlastní a které nikoliv. Domácí molekuly RNA nesou kvůli snadnějšímu rozlišení speciální značku, takzvanou čepičku.
„Neoznačená molekula spustí v infikovaných buňkách vrozenou protivirovou imunitu. Viry se proto snaží lidský organismus oklamat a třeba právě virus opičích neštovic ho mate tím, že na svoji RNA taky přidává čepičku,“ vysvětluje fungování mezi viry Evžen Bouřa, vedoucí vědeckého týmu ÚOCHB.
Příznaky opičích neštovic připomínají dnes již vymýcené pravé neštovice. Virus, který je způsobuje, se donedávna vyskytoval jen ve střední a západní Africe. Tam jsou jeho přirozeným rezervoárem hlodavci a primáti. U člověka může virus vyvolat onemocnění s odhadovanou úmrtností mezi 3 až 6 procenty.
„To je sice míň než v případě pravých neštovic, nicméně mnohem víc než třeba u covidu,“ upozorňují vědci ÚOCHB.
Virus opičích neštovic se rozšířil i do Evropy
Před několika měsíci se virus opičích neštovic rozšířil po celém světě. Proto není divu, že nejen odborná, ale i laická veřejnost a úřady sledují hrozbu další globální virové pandemie s velkou nervozitou. Právě výsledky výzkumných týmů vedených Evženem Bouřou a Radimem Nenckou tak mohou být prvním krokem k vytvoření zcela nové skupiny antivirotik pro léčení mnoha infekčních chorob. A nejde přitom „jen“ o opičí neštovice, ale rovněž o nemoci vyvolané jinými viry. Včetně covidu šířeného virem SARS-CoV-2.
Oba týmy zkoumají viry, které způsobují závažná onemocnění, už několik let. Dříve se ve výzkumu věnovali viru Zika ze skupiny flavivirů nebo viru SARS-CoV-2 ze skupiny koronavirů.
„Kolegové skvěle kombinují strukturní biologii a špičkovou medicinální chemii. Díky tomu jsme blíž objevu nových virostatik,“ pochvaluje si výsledky práce vědců ÚOCHB jeho ředitel prof. Jan Konvalinka.
A že rozhodně nejde o zanedbatelný výsledek vědecké práce svědčí to, že článek s výsledky obou skupin publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications.
Výzkum financuje Institut virologie a bakteriologie
Výzkum zaměřený na virus opičích neštovic v laboratořích ÚOCHB spolufinancuje Národní institut virologie a bakteriologie [NIVB], který sdružuje vědecká pracoviště z celého Česka. Na vědeckou činnost Institutu loni Evropská unie schválila 1,3 miliardy korun na dobu 3,5 roku. Později by z nyní jakéhosi virtuálního Institutu mohlo vzniknout skutečné hmotné pracoviště připomínající odkaz světově známého českého virologa Antonína Holého s názvem Centrum virologie Antonína Holého.
„NIVB vytvoří unikátní výzkumnou platformu v oblasti virologie a bakteriologie v České republice a pomůže sjednocovat dosavadní roztříštěný výzkum v této oblasti,“ řekla při uvedení nového Institutu předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová.
Nově vznikající institut připodobnila k německému Institutu Roberta Kocha. Ředitel ÚOCHB, který je hlavním koordinátorem NIVB, prof. Jan Konvalinka dodal, že v Česku i přes špičkové vědecké týmy chybí jednotná platforma, jež by zajistila jejich propojení a spolupráci.
„Máme špičkové virologické týmy, bohužel ale rozptýlené po celé republice. Chybí tady jednotná platforma. To se ukázalo hlavně v době pandemie covidu,“ řekl prof. Konvalinka s tím, že problémům podobným covidu bude společnost čelit v budoucnu častěji.
Stávající praxi tak alespoň zčásti napraví Národní institut virologie a bakteriologie. Právě ten má podle Konvalinky propojit vědecké kapacity a jejich know-how v České republice.
–VRN–
