Kouření cigaret zvyšuje riziko rozvoje demencí a dalších neurodegenerací. Kuřáci se v porovnání s nekuřáky i častěji léčí s depresemi, úzkostmi a inklinují k sebevražednému chování.
O méně známých vlivech kouření cigaret na duševní a fyzické zdraví hovořili odborníci na semináři Medialogy pořádaném 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy [1. LF UK]. Výzkum nezanedbatelných dopadů kouření na duševní kondici přiblížil přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] docent Martin Anders.
„Výzkum dopadů kouření v oblasti moderních neurověd je fascinující a dochází zde k významnému souběhu řady již dříve ověřených hypotéz,“ řekl docent Anders.
Kouření cigaret mění chování lidí
Vědecké studie podle něj dokládají, že kouření zvyšuje riziko vzniku neuropsychických onemocnění. Konkrétně zmínil demence a další kognitivní postižení, schizofrenii a depresivní poruchy. Kouření cigaret podle Anderse přispívá k úzkostným poruchám a dokonce sebevražednému chování.
Jak vysvětlil, kouření cigaret podporuje zánětlivé procesy a zvyšuje oxidativní stres. Čímž dochází ke strukturálním nebo funkčním změnám v centrálním nervovém systému. Kouření navíc snižuje aktivitu některých enzymů, které metabolizují neurotransmitery, tedy přenašeče nervových vzruchů.
„Takzvaný doutnající zánět je spojen se zvýšenou produkcí prozánětlivých proteinů, které jsou schopny spouštět procesy vedoucí ke změně chování jedince známé jako ‚sickness behaviour‘,“ popisuje.
Za změnou chování u kuřáka stojí aktivace specifických enzymů společně s omezenou tvorbou důležitého neurotransmiteru serotoninu, melatoninu a dopaminu. V mozku kuřáka rovněž negativně působí kouřením vznikající jedovaté látky, například kyselina chinolinová, které likvidují neurony.
„Pokud ještě zohledníme negativní vliv na vznikání nových mozkových buněk, je možné vysvětlit řadu neuropsychických následků kouření u většiny konzumentů,“ říká Martin Anders.
45 % spotřeby cigaret jde za duševně nemocnými
Zároveň vyvrací především mezi kuřáky kolující názor, že kouření psychicky zklidňuje. A proto kouří. Podle Anderse lidé s psychickými poruchami kouří dvakrát až třikrát častěji ve srovnání s běžnou populací. A vykouří podstatně více cigaret než ostatní kuřáci, inhalují hlouběji a déle. Mimo to za cigarety vynakládají nemalé finance, což u nich často vede k socioekonomickým problémům, strádání a chudobě. To vše opět zhoršuje jejich psychické zdraví.
„Odhaduje se, že až 45 % prodaných cigaret je spotřebováno lidmi, kteří trpí nějakou formou duševní poruchy. Nejčastější příčinou úmrtí psychicky nemocných jsou pak kardiovaskulární onemocnění, na jejichž vzniku se kouření významně podílí,“ říká psychiatr.
Kuřáci s duševní poruchou podle něj dříve umírají, jejich průměrná délka života se i kvůli kouření zkracuje v průměru o deset až pětadvacet let ve srovnání s běžnou populací.
Upozorňuje i na další souvislosti. A sice, že u schizofreniků může kouření nejen zvyšovat výskyt rizikových faktorů, ale i průběh a rozvoj samotného onemocnění spojeného s neurodegenerativními procesy.
Za zmínku rozhodně stojí i zjištění psychiatrů o procesech, ke kterým dochází u pacientů s depresemi a úzkostnými poruchami po ukončení kouření cigaret. Podle docenta Anderse u nich má absence kouření podobný vliv jako podávání antidepresiv. A to je pádný důvod, proč s kouřením co nejdříve přestat.
–VRN–
