„Korektnost v tomto směru skončila, mám toho plné zuby, abych byl pořád za pitomce,“ řekl před poslanci sněmovního Výboru pro zdravotnictví na adresu farma firem ministr Vlastimil Válek [TOP 09] ve věci dlouhodobých výpadků léků.
Za důležité proto nyní považuje přijmout co nejtvrdší zákony, které by resortu a jeho za lékovou politiku odpovědným organizacím daly podle jeho slov trumfy do ruky. Díky nim by se pak podle ministra farma firmy neodvážily třeba jen i nahodile přerušovat do Česka nasmlouvané dodávky léků.
„Ano, podle mě by měl být tvrdý přístup k těm firmám. Ty firmy dostaly obrovskou svobodu,“ řekl na jednání odhodlaně ministr Válek.
Ceny do Česka dodávaných léků nejsou, jak zmínil, nízké. Farma firmy na nich podle něj mají vysoké marže. Zároveň jsou to ale právě ony, kdo dnes rozhodují, co, kam a v jakém množství dodají. Podle něj se z oblasti výroby léků a jejich dodávek docela vytratila určitá etická odpovědnost. I když i v minulých letech se řešily přerušené dodávky léků na český trh, nikdy nešlo o tak časté výpadky, jako od loňského podzimu. Proto nikoho podle Válka nenutilo situaci opravdu řešit.
„Korektnost v tomto směru skončila. Mám toho plné zuby, abych byl pořád za pitomce,“ řekl rozhořčeně ministr zdravotnictví s důrazem na nutnost přijetí takových legislativních úprav, které firmy donutí dodržovat dodávky a termíny závozů léků na český trh.
Farma firmy si podmanily Evropu
Za poslední roky podle jeho slov došlo nejen v Česku, ale celé Evropě k monopolizaci farmaceutického trhu. Velké firmy podle něj konkurenci a menší výrobce postupně buď zlikvidovaly, nebo skoupily. Jejich vedení si pak samo diktuje, které léky, na který trh a v jakém objemu dodá. Výjimkou nejsou situace, kdy naše sousední země preparát v lékárnách běžně mají, ale v Česku je ohlášený několikatýdenní výpadek jeho dovozu.
„A často jde o evropské firmy. To přeci není normální,“ řekl ministr před poslanci s uznáním, že rozhodně chápe všeobecné rozhořčení, když lékaři z praxe nemají pacientům možnost předepsat léky na jejich onemocnění.
Připustil, že v důsledku nedostupnosti potřebného léku na trhu lékaři následně skutečně porušují doporučení podávání léků. Příkladem jsou chybějící antibiotika, ta nahrazují jinými a v jiných lékových formách. Například u dětí ho drtí, i když je to v rozporu s instrukcemi výrobce. To na sněmovním výboru potvrdila i poslankyně Romana Bělohlávková [KDU-ČSL] a její kolega David Kasal [ANO]. Podle jeho analýzy z okresní nemocniční lékárny z počátku dubna v ní chyběly desítky léků na předpis, převážně antibiotika.
„Vůbec si nedovedete představit, v jakých podmínkách my pracujeme, co se týká pediatrů,“ řekl David Kasal, který je profesí dětský lékař.
Výpadky léků přišly v nejméně vhodný čas
Podle poslanců i ministra Válka celé situaci nepřidává ani fakt, že letos přibylo pacientů se streptokokovými infekcemi. Praktičtí lékaři je ale nemohou léčit tím, čím by měli, ale léčí je tím, co je zrovna dostupné. A není výjimkou, že i samotní rodiče objíždějí lékárny a shánějí pro své děti potřebné léky i v stovky kilometrů vzdálených městech.
S chybějícími léky, jak na výboru potvrdila jeho místopředsedkyně Věra Adámková [ANO], se ale nepotýkají v praxích pouze pediatři a praktici pro dospělé. Podle ní není potřebný penicilin, a to ani v tabletové formě, ani na transplantačním oddělení a ani pro kardiochirurgické pacienty, kteří jsou po operaci ve vysokém riziku rozvoje infekce.
„Není to problém jenom pediatrie, ale celého zdravotnictví,“ potvrdila s tím, že rychlejší řešení by přineslo projednání lékové politiky a opatření na plénu Sněmovny.
Léky tady prostě být musí
Ostřejší přístup směrem k farma firmám by doporučoval i David Kasal. Výrobci by podle něj měli za porušení dodávek a včasného neohlášení přerušení dovozu léků dostávat vysoké sankce. Legislativní změny jsou podle jeho slov pro řešení výpadků léků více než nutné. Za zvážení stojí i jejich projednání v legislativní nouzi. Protože léky tady prostě být musí, dodal.
Špatný vývoj situace na trhu s léky potvrdil na jednání i náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. I podle něj výrobci porušují dohody a přerušení dodávek hlásí na poslední chvíli. Anebo termíny dodání opakovaně posunují. Takové situace může podle něj resort řešit sháněním léků v jiných zemích individuálně a jen výjimečně. Při současném rostoucím trendu v nedostatku některých léků toho nikdo schopný ale nebude. Spoléhá proto na letošní přijetí novely zákona o léčivech, která resortu dává nástroje na firmy porušující dodávky léků.
„Potřebujeme vědět, kolik je toho léku v lékárně, kolik je ho v distribuci,“ řekl Dvořáček s tím, že to hlavní, co jim v řešení výpadků léků chybí je čas na to, aby mohli případný nedostatek řešit mimořádnými dodávkami. Anebo dodáním alternativního léku se stejnou účinnou látkou. Významné zlepšení v oblasti léků v následujícím roce ale spíše nečeká.
„Kdo ví, jak to bude vypadat v následujícím roce, já nejsem příliš optimistický,“ vyjádřil se docela jasně.
Příští rok může být ještě hůře
Určitou naději vkládá do spolupráce na evropské úrovni. Evropská komise [EK] navíc aktuálně představila novou Farmaceutickou strategii. Ta mimo jiné upravuje pravidla pro rovnoměrnou distribuci léků povinně do všech členských zemí. Což má zabránit výpadkům léků v nich.
Určité posílení soběstačnosti na národní úrovni plánuje i ministr Válek. Podle něj by měla Česká republika spravovat určité množství aktivních látek pro výrobu léků ve státních hmotných rezervách. Z nich by pak v nutných případech farmaceuti byli schopni připravit potřebné léky.
Důvodů, proč chybějí léky, je více, říká šéf Zentivy Sananes
Dalším krokem směrem ke zlepšení je podle něj otevření diskuze s farma firmami v ČR a jejich možnostech výroby potřebných léčiv. Za podstatné považuje Válek rozvíjet spolupráci s farmaceutickými fakultami. Při nich by se podle něj vybudovaly závody, které by vyráběly potřebná generika. Ideálně za finanční podpory ze strany státu. Příští rok chce i z tohoto důvodu otevřít k úpravám zákon o zdravotních pojišťovnách. O čemž už ostatně jednal se zástupci všech zdravotních pojišťoven.
Veronika Táchová
Válek vůbec neví o čem mluví a ten jeho poskok také . Nejdřív musí nastavit jiný systém úhrad léčiv , tak, aby před námi nebyli výrobními závody léčiv upřednostňováni třeba Němci , kteří zaplatí dvojnásobek a navíc mají německé lékarny s pojišťovnami dohody, že část léků dovezou třeba z ČR, kde jsou daleko nižší ceny . Navíc od jednoho výrobního závodu třeba odebírá více firem a všechny slyší totéž- za české ceny ( úhrady ) jste poslední na řadě. Tož tak na vysvětlenou pro to brněnské nemehlo. Místo vyhrožování by měl makat a ne být ještě přisprostlý.
Pan HÝL to vyjádřil pregnantně. Vše u nás jsou obchodní společnosti, jejichž cílem je pouze zisk. ČR jako „státem“ počínaje. Viz: Budu stát řídit jako firmu. Nebo: Stát tady není pro lidi. Ministr se tváří, že to neví. Už nejsme v socialismu, kdy byly zejména strategické podniky v rukou státu. Vodou počínaje a léky konče. Valnou část rozpočtu spolknou 3 pilíře moci. Poslanci, vláda, soudci. Plus jejich opory, úředníci a bezpečnostní aparát. Jejich „hospodaření“ platíme všichni. Už ne státní podniky, ale obyčejní lidé jsou zdrojem jejich stále rostoucích příjmů. Bude hůř, platit si budeme všechno. Od vzdělání po zdravotnictví.
vypadá to, že pan /ministr/ objevil nenávratně ztracené kolo !!!!
Když jsem dočetla, začínám se bát !!!
Letos, bohužel jako pár posledních let, jsem prodělala léčebnou anabázi
s antibiotiky.
Bohužel letos s vysokospektrálními z Portugalska. Dosud se z nich léčím s alergií očí. Kdyby mne nezachránil můj „poklad“ (podle mého praktika), poskládaný ze zbytků „mých“ antibiotik, tak nevím, jak bych dopadla.
Moc si přeju, aby uż pan Válek přestal být za pitomce, jak si to ostatně sám přeje. Děkuji
…by se podle něj vybudovaly závody, které by vyráběly …
To je jak u blbejch na dvorečku. Tak nakonec stát tady bude budovat nějakou továrnu na léky. Když třicet let tu všichni ječí, že stát je nejhorší hospodář zatímco soukromník je ten nejlepší. Jak ale vidím, v praxi to tak úplně neplatí. Neměli jsme náhodou kdysi (jak v Čechách, tak na Slovensko) nějaké podobné továrny? A co se s nimi vlastně stalo?