Pro balíčky do potravinových bank si chodí i lidé, kteří takovou pomoc nepotřebují. Podle zástupců potravinových bank se takové praxi jen těžko zabrání. Určité řešení přináší pojízdné výdejny potravin.
Loni rozdělila výdejní místa, která lidem distribuují potravinovou pomoc iniciovanou potravinovými bankami, 11 300 tun jídla. Prakticky jde o 22 milionů porcí pokrmů v hodnotě 600 milionů korun. Poslance Výboru pro sociální politiku o tom informoval [12.4.] předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.
„Máme zajištěný provoz na tento rok, veškeré finance už máme na účtech,“ řekl na jednání výboru Slavíček.
Poptávka po potravinové pomoci podle něj v posledních letech strmě narostla. Zejména pak loni i v souvislosti s válkou na Ukrajině a raketovým růstem inflace. Zatímco v roce 2021 si pro potravinový balíček do výdejen přišlo zhruba 200 tisíc lidí, loni už to bylo 300 tisíc lidí.
„Je znát, že krize dorazila do střední třídy obyvatel,“ vysvětluje rostoucí zájem o výdejny potravin Aleš Slavíček, podle kterého je poptávka po tomto druhu pomoci nyní ohromná.
I když se snaží potravinové banky pomoc navyšovat, poptávku se jim uspokojovat nedaří. A denně dostávají nespočet dotazů na to, kde získat bezplatný balíček s potravinami.
„K dnešnímu dni máme prázdné sklady. Čekáme na sbírku konanou 22. dubna. […] Věříme, že nám lidé pomohou naplnit sklady potravinami,“ věří Slavíček.
Výdejny potravin a jejich zneužívání
Poslanci si na jednání výboru ale kladli i otázku, zda jsou lidé odnášející si z výdejen balíčky s trvanlivými potravinami, za které neplatí, opravdu vždy ti potřební. A jestli je přerozdělování v podstatě humanitární pomoci skutečně cílené a spravedlivé a nebrzdí některé lidi, kteří ji využívají, v uplatnění se na trhu práce. Na způsob a kontrolu distribuce potravinových balíčků pomocí výdejen se na jednání směrem k vedení potravinových bank dotazoval poslanec Igor Hendrich [ANO].
„Přece jenom mám poznatky z terénu, že ne vždy může docházet ke spravedlivé redistribuci,“ řekl Hendrich.
Podle něj se v praxi i stává, že si pro potraviny chodí lidé, které taková pomoc demotivuje k práci. Tito lidé podle něj bývají dlouhodobě na dávkách. A jelikož k tomu dostávají ještě tuto formu pomoci, nejsou motivovaní se zapojit na trhu práce.
„Měl by být zavedený motivačně redistribuční prvek,“ dodal poslanec a přidal i osobní zkušenost.
Stovky tisíc Čechů trpí depresí a úzkostmi. Na vině je i zdražování
Před několika lety, kdy zastával funkci náměstka primátora a jednal s jednou z neziskovek zabývající se výdejem potravin, mu její pracovnice řekla: „Klidně se pane náměstku přijďte postavit do fronty a dostanete taky.“
S obavami poslance Hendricha vyjádřila souhlas Lenka Dražilová [ANO]. I její informace z terénu dokládají, že si balíčky s potravinovou pomocí ve výdejnách vyzvedávají i nepotřební. Nikoli ti potřební, protože právě ti se často ostýchají požádat o pomoc v nouzi.
„I já mám vazbu, že je to často zneužíváno,“ řekla poslankyně.
V potravinových bankách se protočí stovky milionů
Do financování potravinových bank se přitom významným podílem zapojují nejen velké supermarkety, které jim nabízejí k odvozu neprodané potraviny, ale i státní instituce. Například Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] jim poskytlo ze svých dotačních programů přes 513 milionů korun. Loni mohly načerpat až 200 milionů korun na investice z evropských peněz z programu ministerstva životního prostředí. Ty směřovaly na nákup nebo rekonstrukci skladovacích prostor. Další miliony korun na distribuci dostanou z evropského programu zaměstnanost [čerpání do roku 2026]. K dalším objemným přispěvovatelům patří i ministerstvo zemědělství. Podle vrchního ředitele Sekce potravinářství Jindřicha Fialky už dostaly potravinové banky na svůj bankovní účet pro letošek přes 113 milionů korun. Což je nejvíc co pro ně resort kdy vyčlenil.
Šéf potravinových bank Aleš Slavíček na slova o zneužívání pomoci reagoval, že každá potravinová banka schvaluje a rovněž i v čase kontroluje spolupracující neziskové organizace, které potraviny distribuují k potřebným prostřednictvím zmiňovaných výdejen. I jejich počet podle něj roste. Dnes v Česku podle něj funguje síť se zhruba 1 400 výdejnami.
„A řešíme i prohřešky… Loni jsme ukončili spolupráci s pěti organizacemi, kde ta distribuce nebyla dobrá,“ řekl Slavíček.
Současně uznává, že zneužívání pomoci potravinových bank se dá jen těžko zabránit.
„Vždycky se najde někdo, kdo ten systém zneužije. My jako potravinové banky nemáme možnost to ovlivnit,“ řekl poslancům předseda potravinových bank.
Zneužití částečně zabrání mobilní výdejny
Od letošního července začnou zatím jen ve 150 obcích a městech fungovat takzvané mobilní výdejny potravinových balíčků. Jejich pracovníci přijedou vozidlem do určité obce, kde za spolupráce místní samosprávy rozdají balíčky s jídlem potřebným lidem. Pomoc budou komunikovat s místními sociálními pracovníky. Tím by se mělo snížit riziko, že se potravinová pomoc dostane do nesprávných rukou.
„V projektu výdejny vydají zhruba půl milionu balíčků,“ říká Slavíček.
Podle něj budou místní úřady odběratele potravinové pomoci evidovat. Nikoli osobními údaji, ale přiděleným identifikátorem. Použijí k tomu nový software, který ukáže i četnost odběrů potravin, případně specifické požadavky potřebného na dietní stravování.
Veronika Táchová
