Hygienická služba informovala o loňském šetření ve 165 školních jídelnách. Zjistila, že 89 procent jídelen nadužilo v pokrmech sůl. Jedenáct procent jídelen v testu obstálo. Problém je, že děti i kvůli přesolování trpí nadváhou a jsou obézní.

O výsledcích šetření hygienici informovali na Twitteru. Bohužel plnou zprávu k výsledkům kontrol hygienici k tweetu ale nepřidali. Tak alespoň něco. Krajské hygienické stanice [KHS] loni provedly monitoring solení ve 165 školních jídelnách a u 52 302 dětských strávníků.

„V 11 procentech z nich byly pokrmy vyhovující doporučení WHO. 51 procent jídelen nadužívalo soli a 38 procent přesolovalo. 80 procent kontrolovaných školních jídelen tak nemělo sůl pod kontrolou,“ tvrdí hygienici.

Výsledky loňských kontrol pokrmů ve školních jídelnách se tak dají považovat až za alarmující.

Přesolování u dětí končí nadváhou a obezitou

Lékaři dlouhodobě upozorňují, že k nadváze a obezitě dětí významně přispívá přesolování. Po příliš slaných jídlech mají děti žízeň a sahají po slazených nápojích. To v situaci, kdy i české domácnosti solí až třikrát více, než lékaři doporučují. České děti si tak zlozvyky přenášejí do dospělosti.

Se špatnými stravovacími návyky souvisí i skutečnost, že přes 30 procent českých dětí má nadváhu a více než šestnáct procent je jich obézních. Pro srovnání uveďme, že ještě v roce 1991 lékaři ve svých ordinacích pečovali o tři procenta obézních dětí.

„Tyto stavy mívají své kořeny už v dětském a dorostovém věku. Při zvýšeném konzumu soli již u dětí vzniká návyk na slané, který vede v dospělosti k nadměrnému solení. Podobně je tomu s nadměrným slazením, které vede k nadváze a obezitě. Obě ochucovadla jsou legitimací k hypertenzi čili vysokému krevnímu tlaku, a ten cestou k závažným poškozením organismu,“ vysvětluje dětský lékař z FN Motol a 2. LF UK profesor Jan Janda.

Přesolování u dětí často končí nadváhou a obezitou

Přitom je to právě nadváha a obezita, které často stojí za zdravotními komplikacemi, především kardiovaskulárními onemocněními, u pacientů již ve velmi nízkém věku. Ačkoli se závažné komplikace vyvolané vysokou konzumací soli projevují zpravidla až v dospělosti, na problémy zadělávají mnozí rodiče dětem už před narozením. Nadváha nebo už zřetelná obezita u matek před těhotenstvím a v jeho průběhu zvyšují riziko nadváhy a obezity jejich dětí.

Kojení u dětí snižuje rozvoj obezity v pozdějším věku

Přesolování se v Česku týká i předškolních dětí a batolat. Recentní studie Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích publikovaná v roce 2021 sledovala denní příjem soli u kojenců, batolat a dětí předškolního věku. Její výsledky ukázaly, že u kojenců činil příjem soli cca 0,5 g/den a odpovídal doporučení WHO. Oproti tomu příjem soli ve všech dalších věkových skupinách významně překračoval doporučení. Například u dětí z dětských domovů přesáhl v průměru 8 g za den.

Češi v solení vynikají a trpí i děti

Doporučená dávka soli pro dospělého člověka je pět gramů za den. To odpovídá asi jedné čajové lžičce. Češi ale denně zkonzumují i třikrát tolik. A nejde pouze o sůl v pokrmech. Až 80 procent soli lidé přijímají z nakoupených potravin, jako jsou sýry, uzeniny nebo pečivo.

Sůl je pro lidský organismus životně důležitá [správná funkce svalů, nervů], ale jen ve správném množství. Je-li soli moc, vede ke zvýšenému krevnímu tlaku a dalším onemocněním. Doporučená spotřeba soli podle Světové zdravotnické organizace [WHO] je u rizikových pacientů, jako jsou diabetici a hypertonici, tři gramy soli za den. U zdravé dospělé populace je to pět gramů denně.

Doporučená denní dávka soli podle WHO:

• Kojenci a děti do jednoho roku: Max. 1 g soli/den
• Děti ve věku 1 rok až 6 let: Max. 2 g soli/den
• Děti od 7 do 14 let: Max. 5 g soli/den
• Dospělí: Max. 5-6 g soli/den

Podle statistik je průměrná denní spotřeba soli připadající na jednoho Čecha více než 15 gramů. To je třikrát více než je doporučeno. O něco více soli přijímají muži. Nadměrná konzumace soli se ale netýká pouze dospělých osob, ale i dětí a dospívající mládeže. Obě skupiny přijímají zvýšené množství soli hlavně v nakoupených solených potravinách a restauracích rychlého občerstvení. A k tomu se váže další nešvar. Se zvýšeným obsahem soli jsou lidé žíznivější. Žízeň pak běžně hasí ochuceným sladkým nápojem.

„Dětský organismus nezvládne spálit vše, co dítě snědlo a vypilo. Zásadní roli sehrávají především dva faktory – špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu dítěte,“ vysvětluje lékařka Pediatrického oddělení FN Bulovka [FNB] Dagmar Slavíčková.

Sůl je nad zlato, ale jen ve správném množství

Výsledkem takového životního stylu je nadváha, v horším případě až obezita. A to již u malých dětí. Spouštěčem celého problému přitom může být právě přesolování, a to třeba ve školních jídelnách. K tomu přibyde nadměrná kalorická zátěž a málo pohybu. Zejména u dětí je proto nutné myslet na prevenci a snížit u nich rizika rozvoje chronických onemocnění v pozdějších věku.

–DNA–