Dětští a dorostoví psychiatři budou od roku 2024 poskytovat pacientům novou zdravotní službu z oboru telemedicíny, a to výkon „Distanční kontakt v pedopsychiatrii“ při využití videokamery.
Podle lékařů nová zdravotní služba zkvalitní a více zprůchodní péči o pacienty, a to zejména v případě potřeby akutní krizové intervence. Nasmlouvání nového výkonu u zdravotních pojišťoven se váže k absolvování certifikovaného kurzu Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ].
I když jde o dobrou zprávu, situace v dětské psychiatrii je podle odborníků ještě horší, než je situace v dostupnosti praktických lékařů pro děti a dorost. A často vlastně i pro dospělé. Duševní poruchou trpí v rozvinutých zemích zhruba osm až deset procent dětí. V Česku podle některých odhadů až 13 procent. Daná čísla přitom popisují situaci před pandemií covidu. Ta kvůli lockdownům, které uzavřely doma celé rodiny, a přerušení výuky na školách mnohé problémy dětí prohloubila.
Jsou tu ale i další statistiky. Druhá nejčastější příčina úmrtí dětí v Česku je sebevražda. A sebevražedných pokusů a dokonaných dětských sebevražd přibývá. Podle psychiatrů za takovým jednáním často stojí neléčená deprese. To za situace, kdy v Česku chybí dětští psychiatři.
Nedostatek dětských psychiatrů je chronický
Nedostatek dětských psychiatrů „řeší“ v posledních letech všichni ministři zdravotnictví. A řeší ho i ministr Vlastimil Válek [TOP 09]. Předpokládá, že počet akutních lůžek dětské psychiatrie se letos navýší o desítky až o 150 lůžek.
„Předpokládám, že se nám v letošním roce podaří navýšit počet akutních lůžek o desítky, možná o stovku, možná o 150,“ uvedl Válek.
Řešit chce rovněž stav dětské léčebny v Lounech. Média již mnohokrát upozornila na nevyhovující podmínky jejích budov, které si ministerstvo jako zřizovatel pronajímá v tamní soukromé nemocnici.
„Iniciovali jsme velmi intenzivní jednání s těmi, od kterých to pronajímáme. Jasně jsme si řekli, co je nutné změnit, a já věřím, že se nám to do konce roku podaří,“ slíbil ministr Válek.
Budova by podle něj měla být brzy opravena a dětští pacienti by se mohli rozběhnout i do tamní zahrady. S problémy se nedávno potýkala také léčebna v Opařanech, ve které na podzim 2021 oznámily odchod do penze její ředitelka a primářka, obě jediné atestované lékařky v oboru. S novým ředitelem se situace začala zlepšovat. V současné době v Opařanech pracuje deset dětských psychiatrů a čtyři další plánuje zařízení zaměstnat.
Podle informací na webu Asociace dětské a dorostové psychiatrie je v Česku 576 lůžek pro děti, z nich 190 v samostatných dětských psychiatrických léčebnách, 246 na dětských odděleních léčeben pro dospělé a ostatní na psychiatrických odděleních nemocnic.
Nejde jen o dětskou psychiatrii. Jde o celý systém
Dětské psychiatrické léčebny jsou v Česku celkem tři. A sice v Opařanech, Velké Bíteši a Lounech. Podle odborníků problém nestojí pouze na počtu lůžek pro dětské pacienty, ale spočívá i v počtech dětských psychiatrů v regionech.
„V rámci reformy psychiatrické péče v ČR se při podrobném pohledu ukazuje, jak moc a jak významně je tato problematika zanedbaná. U dětské psychiatrie musíme vybudovat celý nový systém,“ říká dětský a dorostový psychiatr Jaroslav Matýs.
Za hlavní úkol přitom považuje dobudování ambulantní a lůžkové sítě. A pak budovat návazné služby. Zapojit se podle něj tak budou muset i resorty školství a sociálních věcí.
„Pacienti musejí mít oporu i v sociálních službách a ve školství. Zároveň musí docházet i k záchytu krizových situací. Zde leží velká odpovědnost na učitelích v mateřských a základních školách,“ vysvětluje.
Fakt je, že ministr Válek chce s výborem České psychiatrické společnosti ČLS JEP v příštím nebo přespříštím týdnu řešit další pokračování reformy psychiatrické péče. Reformu zafinancovaly evropské a norské fondy, celkem do ní šlo několik miliard korun.
A pak je tu reforma psychiatrické péče
Cílem reformy bylo snížení počtu lůžek v zařízeních a léčení co možná největšího počtu pacientů v jejich domácím prostředí. S postupným snižováním počtu pacientů ale dostávají podle Válka léčebny méně peněz od zdravotních pojišťoven, náklady na energie a provoz však mají stále podobně vysoké.
„My jsme se snažili v úhradové vyhlášce toto podpořit, ale to nejde do nekonečna,“ uvedl.
Podle údajů z ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] o psychiatrické péči fungovalo v roce 2021 v Česku zhruba 7 100 lůžek. O deset let dříve jich bylo zhruba o 1 500 víc, trendem posledních let byl totiž přesun pacientů spíše do komunitní péče. Mezi roky 2011 až 2021 se počet lůžek dlouhodobé psychiatrické péče snížil o více než pětinu. Před dvěma lety u nás připadalo ze 7 092 lůžek dlouhodobé péče 431 pro děti a dorost.
Počet lůžek dlouhodobé péče
Rok | Celkem lůžek akutních | Celkem lůžek
dlouhodobých |
Dětská a dorostová psychiatrie |
2011 | 1222 | 8653 | 409 |
2012 | 1185 | 8573 | 399 |
2013 | 1149 | 8355 | 389 |
2014 | 1188 | 8243 | 439 |
2015 | 1234 | 8275 | 447 |
2016 | 1229 | 8275 | 471 |
2017 | 1381 | 7994 | 451 |
2018 | 1381 | 7913 | 451 |
2019 | 1600 | 7881 | 437 |
2020 | 1665 | 7490 | 451 |
2021 | 1869 | 7092 | 431 |
[Zdroj: Psychiatrická ročenka 2021, ÚZIS]
Lůžek pro děti a mládež je podle odborníků dlouhodobě nedostatek a na hospitalizace se čeká měsíce. Od roku 2016, kdy jich bylo 471, navíc dále ubývají. V roce 2021 u nás lékaři hospitalizovali více než 2 600 pacientů mladších 20 let.
–DNA/ČTK–
[…] less than 600 child psychiatric beds for acute cases, scattered between the country’s three specialised […]