Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] prověřil využití dotací na genderové audity a zavedení doporučení do praxe. Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu nevýznamně. Jen 8 % z podpořených projektů zcela naplnilo účel.
Dotace z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 [OPZ] a státního rozpočtu v letech 2014 až 2021 mířily na snížení rozdílů v postavení žen a mužů na trhu práce. NKÚ následně zkontroloval Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [MPSV] a vybrané příjemce dotací. Kontrole podrobil čtrnáct projektů z celkových osmašedesáti. Objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.
„Vzdělávání, které ministerstvo proplatilo, v mnoha případech nesouviselo s genderovou problematikou. Někdy dokonce nebylo pro konkrétní zaměstnance potřebné a využitelné,“ uvádí ve zprávě NKÚ.
Příkladem jmenuje stavební společnost s deseti zaměstnanci. Z nich pět vykonávalo dělnické nebo technické profese. Firma uspořádala v průběhu dvou let devatenáct školení za celkem 503 tisíc korun. Školení ale cílila na prezentační dovednosti, sebeřízení, time management, stres a jeho odstraňování.
V přidělování dotací panoval velký nepořádek
Podle NKÚ ministerstvo nesledovalo skutečný přínos dotací. Podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů kontroloři zjistili nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun.
„V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z OPZ jen 14 procent organizací,“ konstatuje zpráva NKÚ.
Podle NKÚ MPSV poskytovalo maximální výši dotace na genderové audity bez ohledu na skutečně odvedený rozsah práce. Například jeden příjemce dotace vykázal 64 hodin za hodnocení genderové rovnosti ve veřejných dokumentech auditované organizace. Ukázalo se, že jedinými „veřejnými dokumenty“ byly webové stránky a Facebook této organizace. A ty navíc žádné informace o genderové rovnosti neobsahovaly.
NKÚ dále upozorňuje, že hlavním účelem poskytnutých dotací bylo snížení rozdílů v odměňování a riziko obtěžování na pracovišti. Dále omezení nerovného přístupu k pracovním pozicím či usnadnění slučitelnosti pracovního a soukromého života. Z kontroly NKÚ však vyplývá, že podpořené projekty směřovaly převážně k informovanosti o problematice rovnosti žen a mužů. U některých zaměstnavatelů pak dokonce pouze k vytvoření interních předpisů.
„Ve výsledku NKÚ shledal, že pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněžních prostředků přispělo, nebo má alespoň potenciál přispět, k dosažení účelu podpory ve všech těchto klíčových otázkách,“ konstatuje úřad.
MPSV zpřísní kritéria pro čerpání dotace
Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] s některými nálezy NKÚ nesouhlasí. Některé výtky už ale zohlednilo v kritériích nových projektů. Na svém webu uvádí, že většina podpořených projektů ovlivnila reálné změny v otázce rovného postavení mužů a žen na trhu práce.
„Kontrolovaný projekt již ale skončil a kritéria nového projektu jsou nastavena jinak,“ hájí se MPSV.
NKÚ podle něj nezjistil žádné systémové chyby ani porušení právních předpisů ze strany ministerstva.
„Řadu uvedených praktických výtek MPSV samo reflektuje a v rámci podpory v novém programovém období jsou již většinou zohledněny především zpřesněním zaměření výzev, zvyšováním nároků na měření dopadů projektů, a tím i posilováním účelného a efektivního nakládání se zdroji ze státního rozpočtu i EU,“ píše ministerstvo.
U projektů, u nichž NKÚ zpochybnil vynaložené výdaje, provede ministerstvo práce dodatečnou hloubkovou kontrolu.
MPSV přidělovalo dotace, aniž by vědělo komu
K dalším výtkám NKÚ patří i to, že MPSV schvalovalo žádosti o podporu, přestože neznalo totožnost auditované organizace. Týkalo se to 54 procent organizací z vybraného vzorku projektů. Mezi auditovanými společnostmi se objevily i takové, které veřejně deklarovaly, že se hlásí k politice rovnosti a zákazu diskriminace. A patřily k nimi dokonce i ty, které obdržely ocenění v oblasti rovných příležitostí. Auditován byl například i vítěz desátého ročníku soutěže „Úřad roku Půl na půl – respekt k rovným příležitostem“. V 11 procentech případů byla auditována zcela jiná organizace, než byla uvedena v žádosti o podporu.
Přestože v Česku dlouhodobě existuje nerovnost v odměňování mužů a žen za stejnou práci, u více než jedné čtvrtiny auditovaných organizací nebyla tato oblast vůbec prověřována. Docházelo totiž k paradoxním situacím. Například dobrovolně auditované organizace, jejichž cílem by mělo být v případě zjištěných nedostatků či slabých míst jejich následné odstranění, odmítly poskytnout informace o výši odměn na jednotlivých pozicích.
I když by genderový audit měla nejčastěji provádět nezávislá organizace neprovázaná s auditovaným subjektem, nepropojenost NKÚ zjistil jen v 11 procentech případů. Úřad dále odhalil, že v 56 procentech případů audit probíhal tak, že stejná osoba auditovala, následně se podílela na návrhu řešení nedostatků, poté na provedení navržených opatření a nakonec se účastnila hodnocení úspěšnosti projektu.
–RED–
