Poruchami spánku trpí stále více lidí. Dopady dlouhodobého spánkového deficitu na zdraví se ale podceňují. Připomíná to Světový den spánku, který připadá na 17. března, i Mezinárodní den zdravého spánku [21. 3.].
Studií, které se věnují kvalitě spánku, je nespočet. Ne všechny ale cílí i na české obyvatelstvo. Výjimka je výzkum Stada Health Report. Podle něj hodnotí kvalitu svého spánku jako špatnou 32 procent Čechů. U žen je tento pocit silnější, nekvalitní spaní uvádí až 36 procent žen. Nejpostiženějšími skupinami jsou ženy ve věku 25 až 34 let a pak 55 až 69 let. U mladších žen trpí špatným spaním 40 procent z nich. Starší ženy hovoří o nekvalitním spánku v 39 procentech případů. U mužské populace hodnotí kvalitu svého spánku nejhůře věková skupina 35 až 44 let. Potíže se spaním má v této věkové skupině 32 procent mužů.
Mezi nejčastější problémy, které Čechy budí ze spaní patří:
- každodenní problémy: 31 %
- noční potřeba na toaletu a potíže močových cest: 20 %
- rušivé zvuky z okolí: 19 %
- úzkosti: 18 %
- obavy o finanční zajištění: 15 %
- chrápání partnera/partnerky: 14 %
Jen zhruba čtvrtina Čechů tvrdí, že spí nerušeně celou noc. Oproti tomu 39 procent Čechů by zvážilo užití přípravků na podporu spánku. Avšak 25 procent populace má obavu z případné závislosti.
Spánek ovlivňuje celkové zdraví
Lékaři dlouhodobě upozorňují, že zdravý a kvalitní spánek je klíčový pro celkové zdraví člověka. Hluboký spánek pozitivně ovlivňuje imunitní systém, napomáhá například při zotavení se z nemoci. Regeneruje tělo a zejména mozek.
Ostatně je to právě mozek, který určuje přechod mezi denním a nočním režimem. Činí tak pomocí hormonu melatoninu v krvi. Melatonin se vytváří v epifýze [šišince mozkové], která jej postupně uvolňuje do krve. K tomuto procesu dochází večer, jakmile se začne stmívat. Množství melatoninu v krvi se během noci zvyšuje. A s příchodem rozbřesku a ranních hodin se jeho produkce pozastavuje a tělo dostává signál, že nastal čas bdění.
Náš spánek se skládá z pěti cyklů. Patří mezi ně ospalost, lehký spánek, střední až hluboký spánek a nejhlubší spánek a snění. Mezi jednotlivými cykly se přitom střídají dvě fáze podle hybnosti víček.
Pro psychické a fyzické zdraví je zásadní REM fáze spánku, která by měla během jedné noci proběhnout 4 až 5krát. REM spánek, jemuž předchází usínání, lehký a hluboký spánek, bývá někdy označován jako snový spánek. Během této fáze se oči rychle pohybují všemi směry, proto označení rapid eye movement [REM]. V REM spánku je mozek velmi aktivní. Dochází k mnoha mentálním procesům. Do dlouhodobé paměti se ukládá mnoho emocí, dat a dojmů, probíhá duševní regenerace. To se ale stane za předpokladu, že zdravý spánek trvá 6,5 až 8 hodin denně.
NREM je pak druhá hlavní fáze, kterou tvoří hluboký spánek provázaný pomalými mozkovými vlnami, ve kterém je velmi obtížné se probudit. Dostatek hlubokého spánku je naopak klíčový pro regeneraci svalů a posilování imunitního systému.
Zdravý vs. nezdravý spánek
Dostatek kvalitního spánku reguluje i metabolismus a pocit sytosti. Má tedy pozitivní vliv na to, abychom během dne nevyhledávali zdroje „rychlé energie“. Čímž pomáhá regulovat naši tělesnou hmotnost. V neposlední řadě pozitivně působí na kardiovaskulární systém.
Naopak dlouhodobý nedostatek spánku nevede pouze k celodenní únavě a vyčerpání, ale také k oslabení imunity. Výčet obtíží, které nezdravý spánek přináší, je ale podstatně delší.
„Hrozí rozvoj obezity, cukrovky, vysokého tlaku, deprese nebo kardiovaskulárních nemocí, například ischemické choroby srdeční, infarktu nebo cévní mozkové příhody,“ říká genetička a vedoucí vědeckého týmu Chromozoom Barbora Procházková.
A vysvětluje proč: „Při nedostatku spánku se zvyšuje hladina stresového hormonu – kortizolu. Ten je pro náš organismus v normální míře zásadní, protože pomáhá tělu přizpůsobit se stresovým situacím, regulovat hladinu cukru v krvi, a může zlepšovat také funkci mozku, zejména paměť a učení. Nadbytek kortizolu vede také k oslabení imunitního systému.”
Lékaři upozorňují, že pokud obtíže se spánkem trvají déle než měsíc, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Ta vyloučí případná onemocnění. U akutní nespavosti v důsledku každodenních starostí a stresu pomohou pravidla spánkové hygieny. Jako je dostatečná doba spánku, pravidelná doba uléhání, relaxace před spánkem, správné podmínky pro usínání zahrnující vhodnou teplotu v ložnici, dostatečné vyvětrání, kvalitní matraci a absenci modrého světla z telefonu či počítače.
Pozor na modré světlo. I to škodí spánku
Mezi další dnes stále častější příčinu obtížích se spánkem patří nadměrná expozice takzvanému modrému světlu, tedy sledování mobilu, tabletu nebo televize před samotným usínáním.
„Modré světlo má stejnou vlnovou délku jako světlo během dne. Potlačuje v mozku produkci melatoninu, hormonu, který nám pomáhá s usínáním. Když se mu vystavujeme večer, má to dopad na náš celkový organismus,“ vysvětluje optometrista Martin Slaný.
I proto doporučuje večer displeje televizí, mobilů a tabletů nesledovat vůbec. V nejnutnějších případech pak alespoň upravit jas a podsvícení obrazovky. Případně si pořídit bluefiltry, jež se aplikují jako povrchová úprava na brýlové čočky.
–DNA–
