Vykázaný přebytek loňského zdravotního pojištění činil podle Ministerstva financí ČR [MF ČR] 5,1 miliardy korun. Zůstatky na účtech pojišťoven byly na konci roku 57 miliard korun. Letos pojišťovny plánují hospodaření se schodkem 7,5 miliardy korun.
V letošním rozpočtu zdravotní pojišťovny počítají s výdaji přesahujícími 471 miliard korun a konečným schodkem ve výši 7,5 miliardy korun. Informace přináší hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění, které překládají ministerstva financí a zdravotnictví na středeční [15.3.] jednání vlády. Schodek pojišťovny očekávaly rovněž v letech 2021 a 2022, reálně nakonec hospodařily o něco lépe.
Systém veřejného zdravotního pojištění podle MF ČR vykázal loni příjmy 431,9 miliardy a výdaje 434,2 miliard Kč. Čímž dosáhl deficitu přibližně 2,3 miliardy korun.
„Díky naakumulovaným rezervám přesto nebude ohrožena dostupnost a kvalita zdravotních služeb,“ uvádí ministerstvo financí.
Pojišťovnám se loni zvedly příjmy od státu
Zůstatky na účtech pojišťoven vzrostly podle MF ČR v roce 2022 o 5,1 miliardy korun na 57 miliard. Celkově tak systém hospodařil s přebytkem 5,1 miliardy korun. Vyšší než předpokládané příjmy pro pojišťovny značil příchod ukrajinských uprchlíků a jejich registrace jako pojištěnců, za které platí odvody stát.
Celkově stát podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí pojišťovnám loni poslal asi 4,5 miliardy korun. Z celkových 460 tisíců registrovaných běženců od začátku války čerpalo do konce roku zdravotní péči zhruba 172 tisíc z nich. Pojišťovnám tak za platby od státu na účtech zůstalo zhruba 2,6 miliardy korun.
Konkrétně VZP ČR registruje zhruba 330 tisíc Ukrajinců. Z nich ti, kteří pracovali, odvedli loni na pojistném zhruba 1,1 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči všech registrovaných ukrajinských běženců u VZP ČR loni dosáhly 2,1 miliardy korun. V podcastu ZdraveZpravy.cz to uvedl ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.
Nutno dovysvětlil, že přesto je saldo mezi výdaji a příjmy pojišťovny za ukrajinské běžence pozitivní, tedy v plusu ve výši zhruba 2,5 miliardy korun. A to díky tomu, že pojišťovna čerpá od státu vyšší objem plateb za státní pojištěnce, kterými většina azylantů i je. Ten se loni zvedl v důsledku nově registrovaných běženců u VZP ČR o 3,12 miliardy korun.
„Ta bilance z pohledu VZP ČR je tedy pozitivní. A znamená, že příjmy pojišťovny za ukrajinské občany převyšují, a poměrně významně, náklady na zdravotní služby za ukrajinské občany. Přičemž ukrajinští občané přistupují k čerpání péče obdobně jako čeští občané, není tam žádný velký rozdíl,“ vysvětlil Kabátek.
Podrobněji vysvětleno to značí, že bilanci pojišťovny uprchlíci z Ukrajiny zvýšili zhruba o 2,5 miliardy korun. Celkové příjmy pojišťovny ve vztahu k ukrajinským běžencům se zvedly o čtyři miliardy korun za loňský rok. 1,1 miliardy korun zaplatili pracovně aktivní Ukrajinci. Dalších 3,12 miliardy poslalo pojišťovně ministerstvo financí formou platby za státní pojištěnce. Výdaje na zdravotní péči Ukrajinců činily 2,1 miliardy korun.
Systém zdravotního pojištění je zdravý
Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest zdravotních pojišťoven s výjimkou VZP ČR, letos v lednu odhadoval, že schodek může být až dvanáct miliard korun. Čímž, jak uvedl, hrozí vyčerpání stávajících rezerv. Oproti tomu ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz odmítl katastrofické scénáře, podle kterých by českému systému zdravotnictví hrozil „už zítra“ kolaps v hospodaření.
„Vy máte pocit, že české zdravotnictví je nestabilní, že mu hrozí nějaký fatální problém? Já vůbec ne. Já si myslím, že v současné době české zdravotnictví funguje velice dobře. A je profinancováno bez zásadních problémů,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Kabátek.
Podle něj jsou zdravotní pojišťovny silné a ekonomicky stabilní. Poskytovatelům se zvyšují úhrady za zdravotní práce každý rok o přiměřenou částku. Tvrdí, že teď rozhodně není namístě vytvářet tlak, aby se honem udělaly nějaké změny, protože systém je takzvaně „před kolapsem“.
„Český zdravotní systém je stabilní. […] Pojďme se bavit o tom, ať se zlepší efektivita poskytovaní zdravotních služeb. O tom, abychom centralizovali vysoce nákladnou léčbu. Jak má vypadat struktura poskytovatelů zdravotních služeb. Bavme se o tom, jak má procházet klient systémem. To je to důležité, aby systém zůstal dál vysoce stabilní,“ uvedl ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.
Rok 2023 má skončit schodkem 7,5 mld. Kč
Příjmy a výdaje pro tento rok pojišťovny modelují ve svých zdravotně-pojistných plánech. Podle MF ČR počítají s příjmy 464,1 miliardy korun a výdaji 471,3 miliardy korun.
„Systém by měl hospodařit se schodkem, který se meziročně zvýší na 7,5 miliardy Kč,“ uvedlo ministerstvo financí.
Peníze do zdravotního pojištění přicházejí z odvodů zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných, osob bez zdanitelných příjmů. A také ze státního rozpočtu prostřednictvím plateb za státní pojištěnce. Těmi jsou například děti, studenti, senioři, nezaměstnaní a zmiňovaní uprchlíci z Ukrajiny. I za děti, studenty, důchodce z Ukrajiny platí stát odvody neomezeně. Dospělým pak po dobu prvních 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany. Poté v platbách stát pokračuje, pokud se registrují na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání.
Státních pojištěnců je v zemi přibližně 5,92 milionu, počítaje bez ukrajinských uprchlíků. Měsíční výše pojistného od ledna 2023 za každého z nich činí 1 900 korun. Od roku 2024 čeká platbu každoroční úprava, respektive navýšení s ohledem na hospodářský růst.
–ČTK/VRN–
