„Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit pro klienta místně a časově dostupnou zdravotní péči, navíc péči kvalitní a bezpečnou,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.
A nejen to. Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] odmítá katastrofické scénáře, podle kterých by českému zdravotnictví „už zítra“ hrozil kolaps. Podle něj v současné době neexistují poskytovatelé zdravotní péče, kterým by nebyla hrazena zdravotní služba řádně, včas a v potřebné výši.
„Vy máte pocit, že české zdravotnictví je nestabilní, že mu hrozí nějaký fatální problém? Já vůbec ne. Já si myslím, že v současné době české zdravotnictví funguje velice dobře. A je profinancováno bez zásadních problémů,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.
Podle něj jsou zdravotní pojišťovny silné a ekonomicky stabilní. Poskytovatelům se zvyšují úhrady za zdravotní práce každý rok o přiměřenou částku. Tvrdí, že teď rozhodně není namístě vytvářet tlak, aby se honem udělaly nějaké změny, protože systém je takzvaně „před kolapsem“.
„Český zdravotní systém je stabilní. […] Pojďme se bavit o tom, ať se zlepší efektivita poskytovaní zdravotních služeb. O tom, abychom centralizovali vysoce nákladnou léčbu. Jak má vypadat struktura poskytovatelů zdravotních služeb. Bavme se o tom, jak má procházet klient systémem. To je to důležité, aby systém zůstal dál vysoce stabilní,“ vysvětluje.
Nebojte se svojí zdravotní pojišťovny, říká šéf VZP ČR
Pokud se pojištěnci ocitnou v takovém problému, že nemohou najít například praktického lékaře nebo stomatologa, jejich první kroky by podle Zdeňka Kabátka měly směřovat k jejich zdravotní pojišťovně. Tam mají požádat o pomoc.
„Samozřejmě, že tady nebudu tvrdit, že jsme schopni vždy ze sta procent naplnit očekávaní každého klienta. Ale co se týče VZP, náš klient se nemusí obávat, když přijde na naši pobočku a na přepážce sdělí ten svůj problém, ať už je to primární péče, nebo velké elektivní výkony, čekací lhůty, vždy dostane jasnou zřetelnou odpověď, jak má postupovat dál. Na koho se má obrátit, na jaké pracoviště,“ říká s dodatkem: „Samozřejmě, žiji v reálném světě, takže je to hodně o lidech, ale za mě je to, co popisuji, úplně ideální situace.“
A šéf největší tuzemské zdravotní pojišťovny i přidává: „Pokud klient přijde s tím, že bydlí na vesnici na Vysočině a chce stomatologa ve své vesnici, tak s tím mu asi nepomůžeme.“
Také ale potvrzuje, že situace není úplně ideální i při podstatně skromnějších požadavcích klientů. Ať už se to týká praktických lékařů, stomatologů či délky čekacích lhůt na velké plánované výkony.
„Největší problémy cítíme v oblasti stomatologické péče, kde mnoho stomatologů nechce uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Anebo ani nechce setrvat v tom smluvním vztahu. To je věc, která je ovlivněna hodně ekonomikou,“ říká.
To, co se stalo ve stomatologii, je šílená ostuda, říká Milan Kubek
Přesto podle Kabátka nelze tvrdit, že zdravotní pojišťovny nenaplňují nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotní péče. A znovu dodává, že když lidé nemají lékaře, mají se obrátit na smluvní zdravotní pojišťovnu. Platí to i pro pacienty, kteří třeba dlouho čekají na nějaký výkon. Typicky na výměnu kolenního kloubu, kde jsou čekací lhůty rok i delší. Pokud například klient preferuje tu nemocnici, kterou zná a nechce do jiné, a není její spádový klient, pak si počká i několik let. Nejhorší situace z hlediska čekacích lhůt panuje ve Zlínském a Pardubickém kraji.
Komerční zdravotní připojištění
Zdeněk Kabátek v podcastu ZdraveZpravy.cz dále tvrdí, že zdravotní pojišťovny na úrovni Senátu a Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] diskutují o tom, jak by mohlo fungovat zdravotní připojištění, jehož zavedení prosazuje ministr Vlastimil Válek [TOP 09]. Ten přislíbil, že letos představí jeho podobu.
„V tuto chvíli jsme na začátku té diskuze. Pan ministr mluví zejména o připojištění v oblasti zdravotně-sociálního pomezí. Což je oblast, která se jeví jako nejvhodnější pro postupné zavádění nějakého zdravotního připojištění. […] V tuto chvíli nemáme žádný finální koncept na stole, ale tu diskuzi vedeme. A já si myslím, že postupnými kroky dojdeme nakonec k tomu, že tu nějaký takový produkt bude,“ říká Zdeněk Kabátek.
Zároveň zdůrazňuje, že jakékoli doplňkové připojištění není něčím, co by bylo pro financování celého zdravotního systému zásadní.
„Když se podíváte do vyspělé Evropy, tak ten podíl příjmů ze zdravotního připojištění i v zemích, jako je Rakousko nebo Německo, činí 1 až 1,5 procenta. Tedy bavme se o tom, že je to nějaký prostor, který by se dal využít. Ale není to něco, co by významně změnilo české zdravotnictví nebo jeho systém financování.“
V debatě o zdravotním připojištění šéf VZP ČR odmítá užívat rozdělení zdravotní péče na „standard“ a „nadstandard“. Nepřipouští, že bychom v Česku měli mít standardní a nadstandardní zdravotní péči. Opakuje, že plánované zdravotní připojištění je jen doplněk celého systému.
Dohodovací řízení 2024 a pozice VZP ČR
Zdeněk Kabátek se v podcastu ZdraveZpravy.cz vyjadřuje k letošnímu dohodovacímu řízení o výši úhrad pro zdravotní poskytovatele v příštím roce. Odmítá být příliš konkrétní. Pevně doufá, že letos tomu nebude tak, jako tomu bylo loni. Tehdy výsledky dohod zdravotních pojišťoven s jednotlivými segmenty poskytovatelů zdravotní péče nakonec stanovila úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví.
V souvislosti s dohodovacím řízením podotýká, že pandemie covidu v minulých letech [netýká se letoška, pozn. red.] významně zvedla platy a mzdy zdravotníků. A i to by se mělo projevit v letošním dohodovacím řízení.
„…a ty peníze pro zdravotníky v tom systému zůstávají. […] Proto by letos neměl být takový tlak na úhrady kvůli odměňování zdravotníků,“ říká.
Naopak téma je podle něj dohánění zpoždění z dob pandemie covidu. Pojišťovna tak nově nabízí poskytovatelům neomezené čerpání peněz na provádějí velkých elektivních výkonů. Jako je příkladem již zmíněná výměna kolenního kloubu apod. I to by se mělo podle jeho slov promítnout do dohodovacího řízení. Stejně jako navýšení kapacit v primární péči a dalších segmentech.
Naopak poskytovatelé zdravotní péče si podle jeho názoru dokáží poradit s růstem nákladů a inflace „díky růstu úhrad v minulých letech“. Byť dodává, že to jistě mnohdy není jednoduché. Ale zvládnutelné to je.
Zdravotnictví se podstatně zhoršilo. Komerce ve zdravotnictví nemá co dělat. Hlavně ve velkých celcích. Soukromí poskytovatelé – tím myslím vlastnictví nemocnic apod. by vůbec neměla hradit pojišťovna. LDN nám rostou jako z vody, ale úroveň není taková jaká by měla být. Již jsem se v jiné diskuzi zmínila, že pro léky musí jít rodina, sanitu musí zařídit rodina.
Jinde musí rodina prát i použité prádlo. Na jedné straně se chlubíme unikátními postupy a objevy, ale vázne základní péče. Nejsou pediatři, lékaři – praktici nemají pohotovost, nedochází v rámci pohotovosti za pacientem a to i dětmi. A to už vůbec nemluvím o terénu mimo velkých měst. Mám znalosti z terénu i specializačních oborů. Vůbec nejhorší je, když vyjede záchranná služba se středňáky bez lékaře. Vážím si urgentu, ale já se svou praxí i na lůžkovém ARO bych na sebe zodpovědnost nevzala. U soudu to vypadá jinak. Při vyhřezlém disku čekat 2 měsíce na neurologa je trestuhodné. Kdo může za nedostatek personálu?
Nejdříve zrušená pediatrická fakulta, hygienická fak., pak úplný zmatek ve zdravotnických školách. Co se týče absoloventů LF, tak to je úplná tragedie. Ze školy jdou buď rovnou do ciziny nebo k farmaceutickým firmám. Nejprve by si měli odpracovat studium a pak ať si dělají co chtějí. Nebo ev. uhrazují studium. Přála bych si, aby se raději zasíťovala místa s horší dostupností péče. Pojišťovna by měla přehodnotit (mělo by tobýt ošetřeno zákonem, aby si soukromí v nemocnicích lidi platili.