Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ] dosud obdržela téměř 33 000 žádostí o výchovné. O dávku požádalo téměř 25 tisíc mužů. Zhruba osm tisíc žádostí připadá na sporné a nepřiznané případy.
Za každé vychované dítě dostanou české penzistky od ledna 2023 k důchodu 500 korun navíc. O nic žádat nemusí, úřad jim důchod navýší automaticky. Pokud o dítě pečoval po většinu času do jeho plnoletosti více muž, o výchovné žádá on.
Svůj nárok na výchovné za dítě musí muži navíc prokázat a zároveň podepsat čestné prohlášení. Dokument odevzdávají na k tomu předepsaném tiskopisu v době od 1. září 2022 a nejpozději do konce roku 2024. Tiskopis je ke stažení na následujícím odkaze zde.
O výchovné penzisté žádají na pobočce správy sociálního zabezpečení, pokud vychovali dítě nebo děti, ale úřad jim ho od ledna 2023 automaticky nenavýšil. A pak ve sporných případech, kdy není jisté, zda má penzistka či penzista na výchovné nárok. Takových je, jak vyplývá z aktuálních dat ČSSZ, přes osm tisíc.
ČSSZ dostala téměř 33 000 žádostí o výchovné
Nárok na navýšení penze za výchovu potomka má ten z rodičů, který o něj pečoval víc. Většinou jde o ženy. Sociální správa už dříve uvedla, že v lednu se důchod automaticky zvedl 1,4 milionu žen za tři miliony jejich dětí.
„V současné době evidujeme necelých 33 000 žádostí o výchovné. Z tohoto čísla představují žádosti o výchovné mužů asi 75 procent. V tomto počtu jsou zahrnuti jak vdovci, tak rozvedení muži,“ uvedl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček.
Asi tři čtvrtiny mužů tvoří zhruba 25 tisíc osob. Nyní úřady žádosti vyřizují. A podrobně prověří případy, u nichž nebude zřejmé, nakolik žadatel či žadatelka o děti pečovali.
„Pokud se nepodaří v rámci došetřování čestného prohlášení prokázat, že osoba ve větším rozsahu pečovala, budou žádosti zamítány,“ dodal Boháček.
K nároku na výchovné u mužů se v minulosti vyjádřil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
„Výchovné samozřejmě může dostat i muž, ale jen v případě, kdy splní příslušné podmínky,“ uvedl ministr.
Zároveň dodal, že výchovné „má náležet hlavně jejich ženám – maminkám, protože jen ty měly kvůli výchově svých dětí nižší výdělky“. Je to právě výchovné, které přibližuje výši průměrného ženského starobního důchodu k těm mužským.
Starobní penzi od ČSSZ pobírá přes 952 000 mužů a více než 1,4 milionu žen. V lednu průměrný mužský starobní důchod činil 20 710 korun a ženský 18 255 korun. Výchovné rozdíl snížilo. V prosinci pobírali muži průměrně o 20 procent víc než ženy, v lednu o 13 procent.
Debaty o budoucnosti výchovného
Na výchovné letos úřad potřebuje 19 miliard korun. Peníze na dávku si stát půjčí, stejně jako na mimořádnou valorizaci penzí. Důvod je, že vláda Petra Fialy [ODS] náklady na tyto výdaje do státního rozpočtu nezapočítala. I proto nyní diskutuje o tom, jak výchovné změnit, aby za něj nemuseli penzistkám a penzistům dávat peníze, které jim dávat má.
Výchovné je drahé. Vláda hledá cesty, jak na penzistkách ušetřit
Již nyní vláda přitom ponížila zhruba o půlku peníze, které měli dostat penzisté v červnu v rámci mimořádné valorizace. Místo 33 miliard korun jim proplatí pouze 15 miliard. Ztráta pro penzisty činí něco málo přes tisíc korun. Vláda se obhajuje, že nemá peníze a stát se zadlužuje. Tím, že důchody výrazně rostou a blíží se 50 procentům průměrné hrubé mzdy.
Co se týče výchovného, bonus posiluje zásluhovou procentní výměru důchodu, a tak se spolu s ní i valorizuje. Podle nynějších zákonných pravidel by se při chystaném mimořádném červnovém přidání každých 500 korun zvedlo o 58 korun a do konce roku by to stálo 1,22 miliardy korun navíc. Podle návrhu vládní novely by se s omezenou valorizací každá pětisetkoruna za dítě navýšila o 12 korun a výdaje do konce roku by činily čtvrt miliardy navíc. V dalších letech by suma rostla.
–ČTK/RED–
